07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž popisuje bitvu u Zborova, její průběh a význam pro vznik samostatného Československa.
Milada Horáková přijala za vlastní ideály nově vzniklého Československa a Masarykovy sociální myšlenky. Sama se postupně angažovala v otázce rovnoprávnosti českých žen ve spolku Ženská národní rada. Zde navázala spolupráci a přátelství s předsedkyní spolku a senátorkou Františkou Plamínkovou. Podívejte se na osudy Milady Horákové za první republiky a za protektorátu.
Od konce druhé světové války a zejména pak v 1. polovině 50. let 20 století přijížděli do ČSR sovětští poradci a působili na nejrůznějších postech ve státním aparátu, na ministerstvech, radili při politických procesech a také v hospodářství. Cílem byla naprostá unifikace zemí sovětského bloku ve všech směrech. Tito „špičkoví odborníci" zavádějící nové sovětské způsoby v ekonomice ovšem způsobovali spíše devastaci dosavadního systému než nějaký pokrok. Výsledky byly katastrofální.
Reportáž z roku 2015 připomíná návštěvu papeže Jana Pavla II. v roce 1990. Stalo se teprve podruhé v historii, kdy Jan Pavel II. (po svém rodném Polsku) navštívil postkomunistickou zemi. Slavnostní mše na pražské Letenské pláni se tehdy zúčastnilo více než 500 000 lidí.
Pasáž popisuje hornický život na Ostravsku po roce 1945 a motivaci místních pro práci. Završena je informacemi o výstavbě nového města pro horníky – Havířova.
V roce 1982 začal sovětský automobilový závod GAZ v Gorkém (dnes Nižní Novgorod) vyrábět automobil Volha GAZ 3102. Podívejte se na dobovou reportáž o v té době novince z legendárního pořadu Auto-moto-revue. Ve videu uvidíte i předchozí modely, které se dovážely do Československa, včetně prvního modelu Volha GAZ-21, jež se stala velmi oblíbeným automobilem a dostala familiární přezdívku „carevna“.
Zlínská firma Tomáše Baťy je spojena zejména s obuvnickým průmyslem. Méně známé je to, že se Tomáš Baťa věnoval také výrobě pneumatik, a dokonce točil v období první republiky filmové reklamy na své výrobky. Podobně u počátků filmové reklamy byla i firma Schicht z Ústí nad Labem. Podívejte se na ukázku z pořadu Historie.cs.
Jedním z největších zločinů komunistického režimu byla likvidace selského stavu. Kolektivizace zemědělství u nás proběhla v míře větší než např. v okolních komunistických státech. Po pádu režimu mnozí sedláci či jejich potomci nalezli sílu, aby restituovali majetky a začali znovu hospodařit. Podívejte se na osudy tří z nich, Václava Daška ze Slavětína nad Metují, Pavla Dobrovolného z Ratibořic u Třebíče a Josefa Sotony z Trstěnic u Litomyšle.
13 881
779
4 749
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.