07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Zapojení protichemické jednotky československé armády do operace Pouštní bouře bylo první účastí v rámci mandátu OSN v čele s USA. Cílem bylo osvobodit Kuvajt od irácké invaze. Bylo to symbolické odpoutání od „staré armády“ směrem k jejímu novému pojetí a respektu, který vyvrcholil i jejím zapojením do sil NATO.
První multimediální divadlo na světě Laterna magika se poprvé představilo v rámci bruselského Expa 58. Plátna na jevišti, která se obrazově doplňují s herci, tehdy svět šokovala. V následujících letech se Laterna magika výrazně zapsala do dějin československé a české kultury. Víte, že její představení Kouzelný cirkus je patrně nejhranějším divadelním představením ve střední Evropě? Dnes je Laterna magika součástí Nové scény Národního divadla.
Po konci první světové války a vzniku republiky se mnohé v hospodářství mění. Během války se ženy dostaly do mnoha mužských rolí, po ní v Československu dostávají volební právo. Nový stát přijímá celou řadu zákonů, např. zavádí osmihodinovou pracovní dobu, podporu v nezaměstnanosti a úrazové pojištění. Pro mnoho podniků je důležité financování a asi největší roli v první republice měla Živnostenská banka. Podívejte se na sondu do hospodářství první republiky na pozadí jedné významné prvorepublikové firmy, Amylonu.
V noci z 5. na 6. prosince probíhá schůzka Občanského fóra. Jeho představitelé vedou debatu o tom, kdo bude příštím premiérem a prezidentem Československa. Předpokládají, že novým premiérem bude Slovák Marián Čalfa. Pak by novým prezidentem měl být podle pravidel Čech. Václav Havel připouští, že zájmy lidu jsou důležitější než jeho osobní preference.
Historie naší gastronomie má dlouhý vývoj, ovšem těžiště jejího formování je nejvíce spjato s obdobím národního obrození. Jak je to ale s přizpůsobováním cizích jídel naší domácí kuchyni? A jak stanovit hranici mezi napodobováním a pouhou inspirací? O tématu české gastronomie více zjistíme v pořadu Historie.cs.
V totalitním Československu, zejména za normalizace, se vedle centrálně řízeného hospodářství zrodili veksláci. Byli v každém větším městě, slušně vydělávali a využívali tak situace, kdy československá koruna byla ve vztahu k západním měnám výrazně nadhodnocena. Podívejte se na krátký příběh dvou tehdejších veksláků, boxera Stanislava Tišera a kulturisty a výživového poradce Víta Chaloupky.
V červnu roku 1951 bylo více než 77 000 úředníků převedeno do průmyslové výroby. O ideologických i praktických důvodech tzv. Akce 77 tisíc do výroby hovoří historici Zdeněk Jirásek a Michal Pehr. Jednalo se o velkou poptávku po pracovních silách v průmyslu, zároveň zde byla patrná snaha komunistického režimu rozbít úřednickou třídu a zařadit ji mezi pracující lid.
Rodina sedláka Jana Broje hospodařila po generace. V 50. letech 20. století se však musela vypořádat s kolektivizací venkova. Ve videu zazní autentická vzpomínka Jana Broje na násilné zabírání zemědělské půdy.
12 234
674
3 948
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.