07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pracovník kontrarozvědky v letech 1990–2007 František Stárek Čuňas hodnotí vztah politiků a zpravodajských služeb a srovnává jeho proměny od dob exilové vlády až do moderní demokratické České republiky. Stále však platí, že zpravodajec nese riziko, politik sklízí body.
Jenom tři semestry v letech 1911–1912 pobyl v Praze Albert Einstein, když zde byl jmenován řádným profesorem na pražské Německé univerzitě. Sám později napsal, že v Praze měl čas na formulaci základních myšlenek, z nichž později vznikla teorie relativity. V pasáži je osvětleno i pozadí jazykově rozdělené Karlo-Ferdinandovy univerzity i obraz české a německé vědy na počátku 20. století.
Divadlo Semafor (SEdm MAlých FORem) Jiřího Suchého a Jiřího Šlitra bylo populární už od premiéry první hry Člověk z půdy. Netrvalo dlouho a písničky této autorské dvojice se zpívaly od Šumavy k Tatrám.
Jak došlo k okupaci československé druhé republiky německými vojsky a vzniku protektorátu? A jak na tyto události reagovala tehdejší společnost? Podívejte se na krátké shrnutí tehdejšího dění.
Proces znárodňování začal v Československu již v roce 1945, kolektivizace zemědělství započala masově až v roce 1948. Tendence státu omezovat osobní vlastnictví byly zřejmé, a tak v roce 1947 vznikl bezprecedentní zákon postihující rod Schwarzenbergů z hlubocké větve rodu kvůli velikosti jejich majetku.
Pasáž z dobového týdeníku (1945) zobrazuje problematickou situaci v zásobování potravinami po druhé světové válce. Krizi v Československu ještě prohloubila velká sucha a neúroda v roce 1947. V pasáži je vše rámováno projevem ministra výživy, sociálního demokrata Václava Majera, který ocenil mimo jiné sovětskou pomoc. Video obsahuje záběry z Odkolkových pekáren ve Vysočanech a pečení chleba. Zdroj: Národní filmový archiv.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen dopad světové hospodářské krize na československou ekonomiku ve 30. letech. Milion nezaměstnaných se stal živnou půdou pro různé extremisty.
Ostravsko se stalo v druhé polovině 19. století průmyslovým centrem habsburské monarchie a posléze i naší republiky. Svoji historii však místo začalo psát před asi 30 000 lety, když byl osídlen vrch Landek, kde lovci mamutů poprvé v lidských dějinách použili k topení uhlí a kde se našla jedna ze sošek pravěkých Venuší. Podívejte se na historii ocelového města Ostravy pohledem dobového dokumentu, který vznikl před rokem 1989.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.