07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Měnové reformě z roku 1953 předcházela změna v hospodářství. Od války existuje přídělový systém, trh je vázaný i černý. Reforma měla být utajena, ale to se zcela nepodařilo. Podívejte se na stručný obraz československé poválečné ekonomiky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Zámky Dobřenice, Uhrov, Neděliště a hrad a zámek v Potštejně. Všechny tyto stavby v minulosti patřily rodu Dobrzenských a spojuje je i přes architektonické odlišnosti velmi podobný osud. Buď o ně rod přišel, nebo je prodal, pak stavby pustly a za totalitního režimu sloužily jiným než původním účelům (byty, kanceláře, výzkumný ústav apod.). V současné době ale stavbám v soukromých rukách svitla naděje na záchranu.
Po pádu komunistického režimu v Československu v listopadu 1989 došlo i k otevření hranic, a mnozí tak mohli poprvé ve svém životě vycestovat do dříve nemožného zahraničí. Jednou z prvních destinací byla rakouská metropole Vídeň. Podívejte se na reportáž z roku 1990, která je zajímavým obrazem tehdejšího vnímání našich možností, zejména finančních, při cestě do ciziny.
V komunistické éře by se nenašlo větší městečko nebo obec, kde by alespoň jedna ulice nebo jedno náměstí nenesly jméno Otakara Jaroše. Tento hrdina Sovětského svazu im memoriam z bitvy u Sokolova by se asi divil, jaký obraz o něm stvořila v Československu poválečná komunistická propaganda. Z vlastence a stoupence masarykovských idejí, kritika pronikání komunistických myšlenek do armády stvořili komunisté příkladného obdivovatele SSSR, Rudé armády a komunistických ideálů par excellence.
Poválečná Evropa dostala šanci využít americkou pomoc na rekonstrukci svého průmyslu, zemědělství i obchodu. Pasáž prezentuje vztah Československa k přijetí či nepřijetí Marshallova plánu a ukazuje podřízené postavení předúnorového Československa vůči SSSR.
V 19. století sílila ve společnosti vrstva dělníků. Do toho udeřila první a následně druhá světová válka. Jak vypadal jejich každodenní život a jak do této vrstvy zapadali dělníci Tomáše Bati? A jak se proměnil po první světové válce?
Pasáž pojednává o vzniku průmyslu na Ostravsku, jeho proměně v devatenáctém století a po roce 1945 a následně i po komunistickém převratu v roce 1948.
Historie plzeňské Škodovky se začala psát v polovině 19. století. Ještě před jeho koncem z ní vyrostl největší průmyslový podnik Rakouska-Uherska. Za první republiky kupuje i mladoboleslavskou automobilku nebo letňanskou Avii. Jaké byly její osudy po okupaci v roce 1939 a během druhé světové války?
12 220
674
3 942
1 113
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.