07:35
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Co bylo příčinou invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968? Co se stalo poté v rámci tzv. normalizace a jak na tuto kapitolu našich dějin pohlížíme dnes? Jak na okupaci Československa reagoval svět? Debata odborníků si klade i otázku, co udělala s československým národem a jeho charakterem? Co si dnes myslí aktéři srpnových událostí? Jak to zamíchalo s jejich životy? A jak to bylo s onou často zmiňovanou zradou politiků na vlastním národě? A nakonec: dal se běh událostí vůbec nějak zvrátit?
Václav Havel jako člen předsednictva Svazu československých spisovatelů natočil pro televizi prohlášení k upálení Jana Palacha. Čin hodnotil jako promyšlený akt, jako apel před lhostejností a beznadějí. Tvrdil, že nestačí jen promlouvat k mladým lidem, aby Jana Palacha nenásledovali. Žádal vyhlášení voleb a odstoupení členů současné vlády, kteří byli spojeni s kolaborantským jednáním v době pražského jara.
S koncem druhé světové války byla kromě odsunu německého obyvatelstva velmi aktuální otázka možného odsunu Maďarů z Československa. S tím však vítězní spojenci nesouhlasili. Československá vláda nakonec uskutečnila výměnu asi 70 tisíc slovenských Maďarů za přibližně stejný počet Slováků žijících v Maďarsku. Zbylých půl milionu Maďarů se mělo následně tzv. reslovakizovat.
Bylo možné mediálním tlakem zpochybnit funkcionáře KSČ, nebo měli absolutní moc? Jindřich Honzík, bývalý vedoucí liberecké redakce Československé televize, vzpomínal v rámci projektu Redaktoři (2025) na vztahy s lokálními funkcionáři komunistické strany. Vysvětloval, že moc médií přesvědčit tyto politiky ke změnám chování nebyla rozhodně nezanedbatelná.
V animované ukázce jsou zábavnou formou zachyceny měnové, hospodářské a vojenské reformy Marie Terezie, kterými přispěla k modernizaci Habsburské monarchie.
Ministr financí Václav Klaus vysvětluje na tiskové konferenci privatizaci, zejména tu kupónovou. Dále objasňuje otázku tzv. „špinavých peněz“.
Unikátní motorový železniční vůz Slovenská strela představoval v éře první republiky přelom v dopravních možnostech. V roce 2021 proběhla jeho kompletní rekonstrukce. Návštěvníci si tak mohou dnes vůz prohlédnout v Technickém muzeu Tatra v Kopřivnici. Tam během svého putování po Moravskoslezském kraji zavítal i herec Josef Polášek, který nás společně s ředitelem muzea provede po stručné historii i technických parametrech tohoto legendárního vozu, jehož rychlost překonalo až Pendolino.
Pasáž pojednává o vzniku průmyslu na Ostravsku, jeho proměně v devatenáctém století a po roce 1945 a následně i po komunistickém převratu v roce 1948.
13 576
759
4 621
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.