hamburger cross portály České televize
hamburger cross MENU

Často hledáte:

ovoce podzim záchranná služba léto zelenina

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Antarktida v roce 2070

Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.

Z pořadu:

Studio 6 Přehrát celý pořad

Témata:

Polární oblasti Životní prostředí Ochrana přírody a životního prostředí

Námět do výuky:

Polární oblasti

Vhodné pro stupeň:

Střední škola

Vhodné pro předmět:

Zeměpis Ekologie

Klíčová slova:

globální oteplování ledovec globální klimatické změny polární oblasti tání ledovců Antarktida oceány

Materiály ke stažení

2 pracovní listy

Pracovní list s řešením: Antarktida

Řešení k pracovnímu listu Antarktida.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Zeměpis
download eye

Pracovní list: Antarktida

První část pracovního listu (úkol č. 1) je zaměřena na vyhledávání informací o Antarktidě. Pracujte s internetem, odbornou literaturou či atlasem. Tuto část zpracujte ještě před sledováním videa. Druhou část pracovního listu (úkol č. 2 a 3) vypracujte v průběhu nebo po sledování videa.
2. stupeň ZŠ
Střední škola
Zeměpis
download eye
Časová náročnost:
20 minut

Mohlo by vás také zajímat

Životní prostředí

Další videa
Rozhovor s odborníkem
Světový den oceánů
07:15

Světový den oceánů

Na 8. června připadá Světový den oceánů. OSN ho vyhlásila v roce 2002. Jeho cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti ochrany světových vod, podpořit odpovědný průmysl a upozornit na dopady oteplování na oceány. Proč by oceány měly zajímat také suchozemské země a jejich obyvatele? Je možné, že oceán zahyne lidskou rukou? Čím mu ubližujeme? Pomůže mu výzva 30 x 30? Na to odpoví hydrolog a geograf z Přírodovědecké fakulty UK Bohumír Janský.
PL
Mongolsko: Zamořené stepi
02:19

Mongolsko: Zamořené stepi

V panenské krajině mongolské stepi po stovky generací žili lidé bez větších negativních stop na životním prostředí. To už dnes neplatí. Mongolská step je znečištěná odpady a tamní stáda mají žaludky plné plastů. Řešení by mohlo přijít v podobě třídění a částečné recyklace přímo na místě. Mongolsko dnes patří mezi 10 největších producentů plastového odpadu na světě. To je potřeba změnit.

Vliv sluneční aktivity na změny klimatu
03:00

Vliv sluneční aktivity na změny klimatu

Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
Nepůvodní druhy rostlin v naší krajině
13:32

Nepůvodní druhy rostlin v naší krajině

Většina nepůvodních druhů rostlin u nás jsou imigranti z posledních 200–300 let. Ještě nejsou adaptovaní, jsou nepřizpůsobiví a dělají nám problémy. Máme se zelených migrantů bát, bojovat proti nim, nebo problém nechat na přírodě, aby si poradila sama? Téma invazních druhů v krajině je fenomén, kterým se zabývá biolog Jiří Sádlo z Botanického ústavu Akademie věd ČR. Říká, že ačkoliv jsme velmi vzdělaní, nedokážeme s přírodou vést dialog, jak ho denně vedl sedlák, který v ní žil a pracoval. Během putování krajinou dokáže Jiří Sádlo srozumitelně a poutavě odhalovat tajemství invaze, mýty a skutečnosti s tímto fenoménem spojené.

Ochrana přírody a životního prostředí

Další videa
Hmyz a medonosné pásy v krajině
02:00

Hmyz a medonosné pásy v krajině

Hmyz opyluje i škodí. Pokud by však zmizely ze světa včely, lidstvo by prý přežilo nejdéle 4 roky. Do intenzivně využívané zemědělské krajiny je potřeba navrátit medonosné či krmné pásy. Nejenže dávají úrodu, jsou především oázou života a farmářům mohou sloužit jako protierozní opatření. Vůbec nemusí být široké, stačí i deset metrů.

Biotopový strom a jeho ochrana
03:21

Biotopový strom a jeho ochrana

Biotopové stromy jsou důležitou složkou lesního ekosystému. Jsou totiž přirozeným stanovištěm pro organismy, které se v běžném hospodářském lese nevyskytují. Tyto staré stromy mají svou nenahraditelnou funkci, o kterou lesní ekosystém připravujeme tím, že je kácíme a nenecháme přirozeně odumřít. Kvůli snížené biodiverzitě jsou pak lesy bez starých stromů zranitelnější a náchylnější vůči kalamitám.
CHKO České středohoří: Obnova krajiny
02:59

CHKO České středohoří: Obnova krajiny

Při procházce krajinou Českého středohoří se setkáme s Danielem Pitkem, místním obyvatelem, který tu před lety koupil opuštěné pozemky, o které nikdo nestál. Snaží se zdejšímu prostředí dodat jeho původní podobu z doby před 2. světovou válkou, kdy byla oblast obývána převážně Němci. Jak se dozvíme ve videu, tehdy byla zdejší krajina velmi pestrá.
Švédské město je ekologický zázrak
02:28

Švédské město je ekologický zázrak

Švédské město Växjö je jedním z nejzelenějších na světě, dokáže bez problémů plnit klimatické závazky plynoucí z Pařížské klimatické úmluvy. Emise oxidu uhličitého klesly v šedesátitisícovém městě za posledních 15 let o 58 procent na obyvatele. Ekonomika města mezi jezery přitom vzrostla o třetinu. Stojí za tím komplex udržitelných a šetrných opatření: stavba elektrárny na biomasu, podpora šetrné dopravy, použití obnovitelných materiálů, pěstování zeleniny v městských parcích i přímé využití finančních zdrojů.

Polární oblasti

Další videa
Špicberky: Česká výzkumná stanice
05:24

Špicberky: Česká výzkumná stanice

Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.

Tání na Sibiři: Měnící se klima
03:03

Tání na Sibiři: Měnící se klima

Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit. Rovnováha přírody je zde v ohrožení.
Do Grónska za ledem i lidmi
10:32

Do Grónska za ledem i lidmi

Se známým polárníkem Miroslavem Jakešem se podíváme do Grónska, jak za jeho lidmi, Inuity, tak za divokou ledovou přírodou. Dozvíme se i o historii tohoto ostrova, touze Inuitů po nezávislosti, nebo o tom, co mohou v této zemi ledu zjistit glaciologové.
Kde se vzaly názvy kontinentů?
02:08

Kde se vzaly názvy kontinentů?

Původ názvů kontinentů sahá až do starověku. Jako první byla pojmenována Asie a Evropa. Podle čeho? Později bylo nutné vymyslet názvy i nově objeveným kontinentům. Kdy a podle čeho byly vybírány, se dozvíme v následujícím videu.

ČT edu nejsou pouze videa

13 496 videí

13 496

videí

756 námětů do <br /> výuky

756

námětů do
výuky

4 598 pracovních <br/> listů

4 598

pracovních
listů

1 305 pořadů

1 305

pořadů

68 edukativních <br/> her

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání