07:08
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
V rámci epizody jsou představeny některé vzácné druhy rostlin pozdního léta, například hořec panonský a hořeček ladní pobaltský. Bobule svídy krvavé jsou zase oblíbenou potravou červenek, budníčků, kosů, pěnice černohlavé a sýkorek. Představeny jsou i některé jedlé houby našich lesů.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Seznamte se největším evropským šplhavcem a lékařem stromů, jak je datel černý právem označován. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Víte, že všechny pandy na světě patří Číně? Terka se tentokrát vypravila do zoo v Schönbrunnu, odkud vám v pořadu Terčin zvířecí svět pandy představí.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Poštolčí mláďata se líhnou. Čápům už se vyklubala. A špaččí mláďata vylétají z hnízda.
Kde a jak žijí a čím se živí potkani? Je pravda, že jsou velmi chytří? Je těžké potkana chytit? A jak rozeznat krysu od potkana? Proč se nespoléhat na jejich barvu? Zeptali jsme se zoologa Miloše Anděry.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Jak se kočka stala společníkem člověka? Kočka se dostala do přízně lidí díky své schopnosti chránit obilí před hlodavci. Za první chovatele koček se považují starověcí Egypťané. I přes zákaz jejich vývozu se z Afriky dostaly do Asie, Evropy i Ameriky, a přestože bývaly ve starém Egyptě vnímány jako božstvo, ne vždy to měly lehké. Často symbolizovaly temné síly.
Cibetka se považuje za prapředka všech šelem. Cibetka africká je v zajetí chovaná velmi vzácně i díky jejímu pižmu, které nepříjemně zapáchá. Kupodivu se ale používá v kosmetickém průmyslu. Pojďte se s námi podívat, jak vypadá a žije tento zvláštní „kočkopes“.
12 305
677
3 965
1 124
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.