01:43
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Pasáž o šumavských ledovcových jezerech a rašelinných jezírkách. Ukážeme si největší ledovcové jezero na Šumavě – Černé jezero –, které je zároveň i největším v České republice. Dozvíme se také, jak se jedno z původních šumavských jezer přetvořilo na rašeliniště.
K čemu je důležitý les? Les známe smíšený, jehličnatý, listnatý. Les si skvěle poradí s vláhou, dodává kyslík, čistí vzduch a je domovem mnoha druhů zvířat a lesních živočichů. Jeho funkce nejde nahradit.
Epizoda ukazuje rostliny, živočichy i houby, se kterými se v české přírodě můžeme setkat v průběhu léta, konkrétně na konci července. V epizodě se představuje vzácný zástupce sov puštík bělavý, dále u nás nepůvodní psík mývalovitý. Ukázán je i brouk lýkožrout smrkový, jeho chodbičky, životní strategie a hrozba pro lesní porosty. Z hub je představen hřib kovář, z rostlin pak masožravá rostlina rosnatka okrouhlolistá.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Proč jsou křečci polní ohrožený druh? A kde se tito hlodavci vyskytují? Jak probíhá pozorování křečků ve volné přírodě? Vědci zkoumají chování křečků, jejich pohyb v norách v podzemí, způsob rozmnožování a tvoření zásob na zimu.
Lymeská borelióza je onemocnění přenosné ze zvířete na člověka a hlavním přenašečem je klíště. MUDr. Jiří Pešina vysvětluje, jaká jsou stadia onemocnění a jaké jsou jejich příznaky.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Kůň není koníček pro lenochy. To platí zvláště pro plemeno huculů, dříve hojně využívané právě k práci. Chov huculů dnes slouží především pro zachování plemene tohoto koně. Slouží například strážcům KRNAP, využívají se také k hipoterapii pro děti s problémy s pohybovým aparátem. Odkud plemeno huculů pochází? Jaká je jejich historie a jaká jsou specifika chovu?
Železné hory nejsou horami v pravém slova smyslu, ale v určitých ohledech si se skutečnými horami nezadají.
Hlaváč černoústý byl koncem 80. let zavlečen do Severní Ameriky, kde dosud ovlivňuje celé ekosystémy. V posledních letech se však hlaváči šíří také do různých oblastí Evropy (včetně České republiky) a přírodovědci se proto obávají možných problémů, které s sebou může rozšíření této nepůvodní dravé ryby přinést. Spolu s týmem vědců se budeme zabývat otázkou záhadného rozšiřování hlaváčů po evropských tocích a seznámíme se s některými způsoby označování a sledování ryb používanými v současné praxi.
Jak vypadá tropický horský les, které rostliny zde žijí a jak se přizpůsobují místním podmínkám? Jak loví masožravé rostliny svou kořist a jaké nejčastější mýty o masožravkách kolují mezi lidmi? O rostlinách tropických horských oblastí hovoří Vlastík Rybka, kurátora Botanické zahrady Praha.
Českou republikou prochází hranice mezi dvěma poddruhy myší, myší západoevropskou a myší východoevropskou. Tato hranice, tak zvaná hybridní zóna, shodou okolností prochází bývalým umístěním železné opony a je zajímavým místem pro genetické analýzy, které zkoumají, jak se jedinci obou poddruhů kříží. Ukazuje se totiž, že některé geny (například chromozom Y) mají schopnost překonávat hranici snáze a narušovat tak rovnováhu mezi pohlavími. Zdá se tedy, že dochází i ke kompetici mezi jednotlivými druhy na úrovni samotných genů.
12 809
719
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.