01:43
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
V přírodě kolem nás se dá jíst ledacos. Jak ale na louce vybrat, co opravdu bez obav sníst, a co radši ne? U rostlin platí úplně stejné pravidlo jako u hub: Sbíráme jen to, co opravdu známe. Ve videu vyrazíme s botanikem Romanem Pavelou do parku, nasbíráme zde řebříček, jetel, jitrocel a další bylinky. V kuchyni z nich pak připravíme oběd o dvou chodech.
V současné době se v České republice nachází jediný geopark: Český ráj. Kousek od Prahy je ovšem unikátní místo, které na své zapsání do seznamu geoparků teprve čeká. Jedná se o Geopark Barrandien, který je pojmenován podle Joachima Barranda, který tuto oblast popsal ve své rozsáhlé publikaci.
V tomto videu uvidíte práci přírodovědců při zkoumání hnízdního parazitismu kukaček. Ornitologové zkoumají obranné strategie rákosníků. Patří k nim vybírání vhodného místa pro hnízdění, agresivita vůči dospělým kukačkám a rozpoznávání kukaččích vajec. Ornitologové vysvětlují i strategie, které využívají kukačky k tomu, aby se jim úspěšně podařilo obsadit hnízdo rákosníka. Těmi jsou hlavně napodobování vzhledu rákosníkova vejce (mimikry), rychlost jeho snesení a výběr vhodného hnízda.
Skály jsou snad tím nejtypičtějším prvkem české krajiny. Jen stěží můžeme nepodlehnout dojmu, že jsou věčné. Svědčí však o neustálém koloběhu hornin, koloběhu tvoření, rozpadu a mizení. Co se dnes zdá být pevné, bude zítra prach. Co je dnes prach a bláto, bude jednou skálou. Česká krajina je unikátní kronikou tohoto koloběhu. A nejen to. Skály jsou symboly vztahu člověka a přírody. Úvahu doprovází atraktivní záběry ikonických českých skal.
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Lze předpovědět povodeň? Které údaje k tomu meteorologové potřebují? A kdo vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity?
Spotřebujeme obrovské množství vody, ale dešťovou vodu, která je zadarmo a uspokojila by polovinu naší spotřeby, pouštíme do kanálu. Naštěstí existují možnosti, jak nakládat s vodou hospodárněji. Jaké to jsou?
Oxid uhličitý pocházející ze spalování fosilních paliv značně přispívá ke globálnímu oteplování. Zvýšení množství oxidu uhličitého v atmosféře brání úniku tepla do vesmíru a zahřívá naši planetu. Ale co kdybychom oxid uhličitý zachytili dříve, než unikne? Přesně o to usilují evropští vědci a technici. Podstata této koncepce spočívá v tom, že se zachytí oxid uhličitý pocházející z elektráren a jiných závodů založených na spalování uhlí a uloží se hluboko do země.
Reportáž o klimatické konferenci v polských Katowicích v prosinci 2018. Ukázána je problematika znečištění ovzduší v Horním Slezsku v důsledku spalování uhlí a zaznívá apel Zdeňka Velíška ohledně chování lidstva tváří tvář globální klimatické změně.
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.