01:43
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Rozlehlost českých lánů byla mimo jiné umožněna vysoušením druhově rozmanitých a ekologicky stabilních mokřadů. Každé děcko dříve poznalo suchopýry, blatouchy, masožravé tučnice nebo vstavače. Dnes jsou mokřadní ekosystémy v české krajině vzácností. Pravděpodobně žádný typ ekosystémů jsme nepoškodili více než právě mokřady.
Šumava je neodmyslitelně spjatá s mokřady a rašeliništi. Najdeme tu hned několik druhů těchto ekosystémů, ve kterých rostou vzácné druhy rostlin, například suchopýr, rosnatka nebo vlochyně. Šumavská rašeliniště jsou také domovem mnoha unikátních živočichů, především ptáků. V řekách najdeme i perlorodky říční.
Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.
Jedna z přírodně nejhodnotnějších částí Čech se nachází tam, kde bychom ji možná nehledali. Severně od jádra Kokořínska v oblasti Ralska a Verneřického středohoří se střídají mokřadní ekosystémy se suchomilnými společenstvy na podloží křídových sedimentů České tabule a mladších vulkanitů. Místo monokultur intenzivně obhospodařovaných lesů zde dodnes dominují reliktní bory nebo bučiny, jejichž druhovou skladbu namíchala příroda. Takové ekologicky stabilní lesy jsou schopné odolat škůdcům.
Moment, kdy lidé domestikovali a osedlali koně, je pro lidstvo historickým milníkem. Na počátku byl kůň pouze loveným zvířetem, později se stal na několik tisíciletí dopravním prostředkem a pomocníkem při práci. Lidé v dějinách využívali koně k různým činnostem, např. pro vojenskou jízdu, pro zábavu, závody… Věděli jste, že kůň má stejné smysly jako člověk?
Mokřady jsou jedny z druhově nejbohatších ekosystémů na světě. První minuty videa nás seznámí s pestrým světem vodní fauny u nás. Dále se dozvíme o významu mokřadů pro klima a o jejich funkci v procesu samočištění vody.
Stavby přehradních nádrží, jakkoliv jsou pro současnou civilizaci nezbytné, představují ekologickou zátěž. Ničí totiž druhovou rozmanitost či podmínky pro přežití živočichů a ukládá se v nich fosforem a dusíkem nasycené bahno, které způsobuje přemnožení sinic.
Jedněmi z typických ptáků pro oblast Amazonie jsou kolibříci a tukani. Největší druhovou pestrost těchto ptáků můžeme pozorovat ve zdejších horských pralesech. Potkáme tu i mnoho endemických druhů. Naopak v místech, kde byly pralesy degradovány či úplně vykáceny, je diverzita těchto ptáků mnohem nižší.
13 869
879
4 926
1 178
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.