01:43
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Kleč, která je v Jeseníkách nepůvodní, zde byla vysazována od 19. století. Cílem lesníků bylo zvýšení horní hranice lesa, která byla snížena pastvou dobytka, sklizní sena nebo nekontrolovanou těžbou dřeva. Kleč svou roli splnila, ale v současnosti její rozpínání vytěsňuje světlomilné luční biotopy a geomorfologické tvary thufury typické pro vrcholové subalpínské polohy Jeseníků. Vyřezávání kleče může tyto charakteristické jesenické fenomény zachránit.
V reportáži pořadu Objektiv (2020) se vypravíme do jednoho z nejstarších pralesů na světě – do australského Daintree, jehož stáří se odhaduje až na 135 milionů let. Navštívíme místa, kde prales sahá až k okraji moře, takže se na pobřeží střídají písečné pláže s mangrovovými porosty. Následně nás čeká plavba po řece Daintree, při níž se setkáme s mořskými krokodýly, kteří patří k nejnebezpečnějším tvorům Austrálie.
Epizoda představuje chřástaly polní v zemědělské krajině. Dále je ukázán odchyt chřástalů a jejich kroužkování ornitology za účelem jejich ochrany. Na šumavské louce jsou představeny orchideje a kosatce i tetřevi, kteří se živí mravenci. Ve videu je dále představen i strakapoud malý. Na malém lesním rybníku jsou ukázány porosty ďáblíku bahenního, který je jedovatou bylinou příbuznou árónu. Představí se jednokvítek velekvětý, který žije v symbióze s houbou. V lese jsou pak ukázáni stěhovaví čápi černí, kteří zimují v rovníkové Africe.
Epizoda ukazuje veverky, se kterými se potkáváme v lesích i parcích. Z dalších živočichů jsou představena stáda daňků a laní na konci zimy, ze sov naše větší sova kalous ušatý charakteristický svými pírky na vrcholu hlavy, které připomínají uši. Ukázka nás zavede i do prostředí suťových strání s kameny porůstajícími mechem a nenápadným keřem srstkou obecnou, se kterou se setkáváme v lesích celé Evropy a jež v přírodě představuje planý angrešt.
Sýkora uhelníček patří mezi naše méně známé druhů sýkor. Je o něco drobnější než koňadra. Bezpečně ji poznáte podle bílého proužku na zadní straně hlavičky.
Zajímavosti z české jarní přírody. Ve videu jsou ukázány běžné druhy živočichů (ruměnice pospolná, brhlík), ale i vzácné druhy (skokan ostronosý, čejka). Dále jsou představeny i jarní byliny (jaterník podléška) a z jara rozkvétající dřeviny (dřín).
Jako domácí mazlíčky si můžete pořídit pestrou škálu různých ještěrů, například agamy, leguány nebo chameleona. Musíte ale dát pozor na to, jaké jedince dáte společně do jednoho terária, aby se nepokousali při boji o přízeň samičky. Šikovný chovatel může dokonce odchovat malé ještěrky.
Porovnáním vzhledu kukaččích vajec dovedou vědci spolehlivě určit, která samice je snesla. Mohou tak pomoci získat informace o hnízdních parazitech, o kterých se toho stále mnoho neví. Nově mohou k identifikaci rodičovství využít program používající strojové učení. Jedná se o výsledek česko-britského vědeckého projektu.
Osmička je jedním z nejznámějších uzlů. Ve videu se dozvíte odpověď na otázku, co to uzel vlastně je. A dále uvidíme podrobný videonávod, jak osmičkový uzel uvázat a vyrobit si z něj ozdobnou klíčenku. Osmička má ale i své praktické využití, např. v horolezectví.
Britského projektu Věda, umění a psaní se účastní děti, vědci, umělci a spisovatelé. Dva mladí vědci z Ústavu rostlinné fyziologie vytvořili projekt. Nejdřív dětem ukázali obrázky, které spolu zdánlivě nesouvisí. V laboratoři si vyzkoušeli, jak se z rostlin získává pigment, po přestávce se dětí ujali básníci a nakonec sochař.
Odchyt ptáků ornitology za účelem jejich kroužkování umožňuje sledovat jejich výskyt. Ve videu jsou ukázky běžných i méně běžných ptáků, kteří se chytili do sítě.
Jaký je rozdíl mezi vědeckým a estetickým herbářem? Jak si herbář založit? A jak do něj rostliny správně lisovat a sušit? To vše a ještě něco navíc se dozvíte v rozhovoru s botanikem Radimem Janem Vašutem.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.