01:03
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se naučíme dělit ryby podle prostředí, kde žijí, a podle přijímané potravy. Naučíme se od sebe rozlišit pstruha a lipana, plotici, amura, kapra i štiku.
Obyvatelé českých vod je seriál, který nás seznamuje s živočichy, kteří žijí v řekách i v rybnících. V této části se ale přeneseme o několik miliard let zpět, představíme si vznik života na naší planetě a povíme si, jak se evoluce během miliónů let dostala z vody na souš. Některé druhy ale ve vodě zůstaly. Třeba ryby. My si je rozdělíme na mořské a sladkovodní.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Víte, kde u nás můžete zahlédnout vranku obecnou, bizarní rybku, která špatně plave? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Věděli jste, co všechno dokáže ulovit vydra říční? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Proč je důležité chránit ohrožené druhy zvířat? Stačí si uvědomit, že například vymřením jednoho druhu hmyzu se může snížit opylování určité rostliny a tím i její výskyt. Tato rostlina však může být zdrojem obživy pro další živočichy a tak dále. Změny v ekosystému by se tak mohly dotknout i člověka. Znalosti o ohrožených zvířatech jsou prvním krokem k jejich záchraně. Ve videu z cyklu Živé srdce Evropy budeme pozorovat tetřeva hlušce v jeho přirozeném prostředí a dozvíme se o něm řadu zajímavostí.
Pojďme společně podívat na video o stavitelích termitech. Termiti jsou nejdéle žijící hmyz na světě. Díky termitům máme deštné pralesy v takové podobě, v jaké je máme. Pomáhají nám rozkládat listí, trávy na savanách a podobně. V neposlední řadě jsou výborným zdrojem bílkovin.
Víte, že skokan ostronosý je jediným druhem naší žáby, co během páření dokáže změnit svoji barvu? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Víte, že bobr dokáže chodit po zadních nohou a v předních přenášet třeba mláďata? A který smysl má divočák málo vyvinutý? Viděli jste, jak se pohybuje šoupálek a jak tluče hlavou do stromu žluna zelená? A že i u nás můžete v přírodě vidět želvu bahenní jako původního tvora? Tohle všechno vám ukážeme ve videu, které nás vezme do lužního lesa.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Mezi naše nejpestřejší ptáky patří skupina s podivným zoologickým názvem – srostloprstí. Počítá se mezi ně létající drahokam – vlha lovící blanokřídlý hmyz a švihák dudek chocholatý hledající larvy v dobytčím trusu. Nejmenší z nich je ledňáček, vytrvalý obyvatel vodních toků a lovec rybek. Všichni si pro hnízda vybírají dutiny. Výjimkou není ani největší z nich, krasavec mandelík, který z našeho území už zcela vymizel. Tvůrci po něm pátrali dlouho a nakonec ho přece objevili. A tak můžete příběh mandelíka, který vypadá jako zelenomodrá vrána, vidět i vy.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Zjistíme, čím a jak se krmí malá ptáčata. Špačci spořádají nejen obrovské množství ovoce na zahradě, ale také velké množství škůdců. Čápi odlétají na podzim do Afriky a vlaštovky umí lovit jen za letu.
Brukvovitá zelenina čítá mnoho druhů, patří mezi ni např. brokolice nebo květák. Jen v České republice se jich pěstuje na 150 druhů. Brukve jsou bohaté na vitamíny a minerály, čímž velmi prospívají našemu zdraví.
Shánění potravy přes zimu je pro volně žijící ptáky náročné. Můžeme jim pomoci, když si vyrobíme krmítko a budeme se o něj přes zimu starat. Dozvíme se, jak si takové krmítko vyrobit a co do něj dávat.
Víte, že prstnatec bezový neboli vstavač vykvétá vždy jako první orchidej jara? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Přestože lidé nejsou žádní vodníci, je tělo dospělého člověka ze tří čtvrtin tvořeno vodou. Vodu máme ve svalech, v kloubech, v krvi a dokonce i v kostech. Bez vody by naše tělo chřadlo. A protože během dne spousta vody z těla odejde například pocením, musíme ji zase do těla dodat zpátky. Jaký je pro člověka vhodný pitný režim a jak pijí rostliny? To dnes zajímá Brďa.
Víte, že zvonovec liliolistý najdeme jen na 5 místech v České republice? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
14 051
797
4 776
1 360
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.