25:14
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Epizoda představuje vlky jako šelmy tvořící malé smečky v některých pohraničních pohořích ČR. Z vrubozobých ptáků se představuje běžná kachna divoká a největší z našich původních hus – husa velká. Kromě nich je představen místy se vyskytující morčák. V lednu můžeme pozorovat, a zejména slyšet datlovité ptáky, kteří plní roli lesních doktorů. Jsou představeny také některé nepůvodní jehličnany našich lesů – douglasky a již lesníky nevysazované borovice vejmutovky.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Pořad se zbývá bakteriemi. Věnuje se jak těm nebezpečným, které mohou lidem způsobovat nemoci, tak i těm, které si člověk "ochočil" a využívá je v průmyslu, například při vaření piva.
Pasáž se zabývá genetickou mutací, zejména rostlin. Je zde vysvětlen pojem genetická informace a genom. Vědec zde vysvětluje, jak mutace fungují či jak jsou četné, a popisuje cílené mutace (hroznové víno, rajčata). Na konci je vysvětlena podstata změny DNA.
Pořad se věnuje rakovině. Vysvětluje, jak při dělení buněk vzniká, jak ji vědci a lékaři zkoumají a jak se vyvíjejí léky na rakovinu. Přibližuje také život nemocných dětí v nemocnici a roli zdravotních klaunů.
Jak se doplňuje Darwinova teorie evoluce s Mendelovými principy dědičnosti? Slabé místo originální teorie biologické evoluce Charlese Darwina byla takzvaná směsná dědičnost, tedy předpoklad, že fenotyp potomků je průměrem znaků jejich rodičů. Toto vyvrací experimentální práce Gregora Mendela, která odhaluje existenci genových alel a dokáže fenotypové poměry u potomků nejen popisovat, ale i předpovídat.
Čeští vědci mají podíl na popisu zelené řasy Chromery, která byla objevena při výzkumu korálových útesů v sydneyském přístavu. Analýza DNA odhalila blízkou příbuznost řasy s parazitickými výtrusovci, kam patří například původce malárie. Od společné vývojové větve se oddělila před 700 milióny let a vědci takový organizmus hledali již dlouho. Objev možná pomůže zodpovědět otázku, jak se ze symbiotických řas stali nebezpeční parazité, možná také napomůže při výrobě účinných léčiv proti malárii.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
Národní parky na Borneu jsou domovem pro neuvěřitelných 6000 rostlinných druhů. Roste tu například přes 700 druhů orchidejí a smradlavá rafflesia, parazitická rostlina, která kvete jen jeden týden v roce. Najdete tu druhy původně z různých kontinentů, ale najdete zde také druhy, které nerostou nikde jinde na světě. Na malé ploše parku se nachází pět vegetativních zón.
Piskoř pruhovaný je tajemná ryba, která dokáže divy. Rybáře sice nezaujal, ale má své místo v potravním řetězci. Zajišťuje koloběh živin v rámci daného biotopu a jako potrava slouží třeba sumcům. Dokáže dýchat vzduch střevem, nevadí mu ani hnilobný čpavek. Na rybu toho vydrží opravdu hodně. Přesto je ohroženým druhem, který je potřeba chránit.
Pořad vysvětluje, co je to archeologie a k čemu slouží. Řeší se různé typy výzkumu a to, jak při nich badatelé postupují. Ukazuje, jaké nástroje ke své práci archeologové potřebují, popisuje, co je nedestruktivní archeologická metoda i jak se poznává stáří různých předmětů.
Vilíny jsou keře, které nás upoutají hlavně v zimě nebo v brzkém jaře, kvetou totiž velmi časně - od ledna do března. Pocházejí z Číny, kde rostou i ve výškách kolem 2500 m nad mořem. V České republice se vysazují jako okrasné keře v parcích a zahradách.
Britského projektu Věda, umění a psaní se účastní děti, vědci, umělci a spisovatelé. Dva mladí vědci z Ústavu rostlinné fyziologie vytvořili projekt. Nejdřív dětem ukázali obrázky, které spolu zdánlivě nesouvisí. V laboratoři si vyzkoušeli, jak se z rostlin získává pigment, po přestávce se dětí ujali básníci a nakonec sochař.
Břečťan je popínavá stálezelená rostlina, jejíž evoluční historie sahá až do třetihor. Po kmenech stromů, zdech či zídkách šplhá díky speciálním (tzv. příčepivým) kořenům. Podíváme-li se na rostlinu břečťanu pozorně, zjistíme, že se na jedné rostlině mohou vyskytovat tvarově různé formy listů (tzv. heterofylie), buď jednoduché nedělené, nebo naopak tří- až pětilaločné.
9 646
376
2 072
851
49
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.