04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Václav Havel se po sametové revoluci stává prezidentem Československa a pak plynně navazuje svými dvěma funkčními obdobími jako prezident České republiky. Během své funkce se snaží budovat občanskou společnost a povzbuzovat občany k jejímu rozvoji, k budování demokratického a svobodného státu, k aktivnímu a zodpovědnému zapojování do jeho dění. Havel zůstává aktivním občanem i po odchodu z funkce prezidenta. Video je součástí vzdělávací série Každý může změnit svět z produkce Knihovny Václava Havla, která provází životem Václava Havla a bojem Československa za lidská práva.
Jednou z největších zátěží země po komunistickém režimu byl stav životního prostředí. Nejen Ostravsko a další průmyslové aglomerace, ale zejména severní Čechy, kde byla koncentrována průmyslová a chemická výroba spolu s těžbou uhlí a tepelnými elektrárnami. Tato kombinace doslova smrtící pro životní prostředí i všechno živé se stala symbolem chybné hospodářské politiky předlistopadových vlád.
Kterou fázi odsunu německého obyvatelstva z československého území označujeme jako tzv. divoký odsun? Byl to náhlý výbuch hněvu? Tisíce lidí nelze vyhnat bez organizace, i když třeba velmi primitivní. A s tím souvisí i to, že pod pojmem „divoký“ se v tomto případě skrývají kruté životní podmínky a amorální způsob zacházení s vyháněnými, tedy s německým obyvatelstvem.
Prozkoumejte širší kontext okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy v srpnu 1968. Tato událost nezasáhla pouze nás, ale vyvolala i obavy západního Německa z případného postupu sovětských vojsk. Podívejte se na video s výpověďmi pamětníků.
Svatá Markéta hodila srp do žita, na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. To jsou tzv. lidové povětrnostní pranostiky, které jsou po staletí předávány z generace na generaci a předpovídají počasí na konkrétní dny nebo období. Jak a proč vznikly? To nám prozradí následující video.
Ve Svitavách se nachází unikátní muzeum, které mapuje historii praní. Jedná se o vůbec největší sbírku prací techniky v Evropě. Jak prali a žehlili prádlo naši předkové? Jak vypadal předchůdce dnešní pračky? To nám ukáže herec Josef Polášek.
Projev Antonína Zápotockého z roku 1948, v němž vyhlašuje první pětiletý hospodářský plán. Ten měl rovnoměrně rozložit výrobu na území Československa s důrazem na slovenskou část republiky a zejména řešit ztrátu trhů v západní Evropě.
Pár dní po listopadových událostech 1989 se začátkem prosince konal 11. celostátní sjezd Jednotných zemědělských družstev. Jako již pravidelně družstevníci hodnotili pokroky v zemědělství. Něco ale bylo nové - na sjezdu vystoupila delegace Občanského fóra, která však byla vypískána. Podívejte se na tehdejší reportáž, která je obrazem měnící se doby.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.