04:43
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Ačkoli období protektorátu Čechy a Morava bylo i z hlediska každodenního života velmi náročné, filmový průmysl v něm paradoxně rostl. V té době vznikly (dnes už) klasické české komedie, které mnohdy vidíme v televizi s popiskem „pro pamětníky”. V ukázce z pořadu My, občané protektorátu (2022) můžete zhlédnout unikátní dobové záběry doplněné čteným komentářem deníkového charakteru.
Pasáž ukazuje vrcholný okamžik Gustáva Husáka, který se z pozice odsouzeného v politických procesech padesátých let dostává v roce 1968 do vrcholné politiky. Ukazuje jeho roli v pražském jaru a při jednáních v Moskvě i nástup normalizace.
Díl z cyklu Minuty z Krkonoš (2014) přibližuje historii osídlení Krkonoš a budního hospodaření. Co to je? Pro vysvětlení musíme zpět do místní tisícileté historie. Čím se staří horalové v této drsné, i když krásné krajině živili? Podívejte se.
Česká vláda dne 9. prosince 1990 rozhodla o prodeji automobilky Škoda německému koncernu Volkswagen. S odstupem lze hodnotit tehdejší rozhodnutí jako nejzdařilejší případ privatizace státního podniku na základě přímého prodeje, a ne kuponové privatizace. Vláda Petra Pitharta si ale ve své době vyslechla za své rozhodnutí nemalou kritiku.
Tomáš Baťa je dnes považován asi za nejslavnějšího prvorepublikového podnikatele. Jeho cesta k úspěchu však byla velmi pozvolná. Rodinnou obuvnickou firmu původně založil se svými dvěma staršími sourozenci ještě v dobách Rakouska-Uherska. Nevěnoval se však jen výrobě obuvi, podnikal v mnoha dalších oborech. Baťa umřel poměrně mladý, v 56 letech při leteckém neštěstí. Baťovské impérium ale žije dál.
Ještě ve funkci předsedy československé vlády navštívil pozdější prezident Antonín Zápotocký prvního dne roku 1952 Ostravu, aby slavnostně zahájil provoz vysoké pece. Podívejme se na projev, který při té příležitosti pronesl.
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část Čechů se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii počátku jejich působení na Volyni v pasáži z dokumentu Volynští (2013).
Pasáž pojednává o vzniku průmyslu na Ostravsku, jeho proměně v devatenáctém století a po roce 1945 a následně i po komunistickém převratu v roce 1948.
14 033
797
4 771
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.