03:25
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Shrnutí politických motivů a ekonomických důsledků založení Rady vzájemné hospodářské pomoci v roce 1949. Obsahuje ukázku z Československého filmového týdeníku. Historikové řeší také otázku, proč RVHP vůbec vznikla, a hodnotí její efektivitu.
V srpnu 1945 byly v rámci druhé světové války svrženy atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Diskuse o tom, jak ale s atomovými bombami naložit, nebyly vůbec jednoznačné a názory na použití zbraní se lišily. V ukázce z pořadu Úsvit atomového věku (2025) diskutuje historik o tom, které varianty připadaly v úvahu a zda si američtí politici vůbec uvědomovali, s jakou zbraní operují.
Rwanda je malý vnitrozemský stát ve střední Africe. Do popředí světových zpráv se dostala v polovině devadesátých let 20. století kvůli masovému vyvražďování etnických skupin, které do historie vstoupilo pod názvem rwandská genocida. Až milion lidí se stalo oběťmi vnitřních sporů. Podívejte se na stručnou historii konfliktu a popis událostí jednoho hrdiny tehdejší doby, manažera hotelu, který zachránil přes 1200 osob obou znepřátelených etnik před jistou smrtí.
V roce 1991 vznikla samostatná Ukrajina. Podle rozlohy druhá největší země Evropy však nebyla ani zdaleka jednotná. Východ a západ země jako by byly dvěma státy. Oblasti východně od Dněpru mají s Ruskem společné dějiny již od 17. století. Naopak západ Ukrajiny je spíše středoevropský. Tyto oblasti byly dlouho součástí Rakouska, po první světové válce pak Polska či Československa. Reportáž, která vznikla v roce 2013 v době tzv. Euromajdanu a před anexí Krymu, mapuje tyto základní rozdíly mezi západem a východem země.
Video přibližuje události roku 1945, kdy se po konci druhé světové války na zámku v Postupimi nedaleko Berlína sešli představitelé vítězných mocností. Tato takzvaná velká trojka měla jednat o poválečném uspořádání Evropy, válečných reparacích a odsunu německého obyvatelstva ze států střední Evropy do Německa. Toto jednání však již předznamenávalo budoucí konflikt, který se zapsal do historie jako studená válka. Západ a Sovětský svaz se střetly nejen v otázce reparací. Podívejte se na zpravodajskou reportáž k 75. výročí této události (2020).
Po vzoru SSSR bylo i v komunistickém Československu násilně zakročeno proti „třídním nepřátelům“, soukromým zemědělcům, a to v duchu tzv. „zprůmyslnění zemědělství“. Důsledkem této akce byly tisíce postižených a likvidace krajiny, jejíž důsledky jsou patrné dodnes.
Křižánky jsou největší vesnickou památkovou rezervací v Kraji Vysočina. Po založení skláren v 17. století si zde začali stavět místní dělníci domky, které jsou základem dnešní památkové rezervace. Sklářství později vystřídala ruční výroba pilníků, toto řemeslo poskytovalo obživu většině obyvatel vesnice ještě před 2. světovou válkou. Dnes tradici výroby pilníků připomíná místní naučná stezka.
Brno bylo téměř tři století centrem evropského textilního průmyslu, o čemž svědčí i označení „moravský Manchester". Mezi textilní průmyslníky patřil i Alfred Stiassni, který si nechal podle návrhu jednoho z nejvýznamnějších brněnských meziválečných architektů Ernsta Wiesnera postavit reprezentativní rodinnou vilu. Byla dokončena v roce 1929.
Staniční budova nádraží Moldava v Krušných horách je národní kulturní památkou. V minulosti tudy vedla cesta, která představovala důležitou obchodní spojnici. Ačkoli zatím nádraží chátrá, město v blízké době plánuje jeho rekonstrukci a obnovu železničního spojení do Německa. S místem je rovněž spjat spisovatel Adolf Branald, který zde mezi lety 1936 a 1938 pracoval jako výpravčí.
V oblasti Benešovska se za 2. světové války nacházelo hned několik koncentračních a pracovně výchovných táborů (jako pobočky německého koncentračního tábora Flossenbürg). Které to byly a jaký byl jejich charakter? Ve druhé části videa si pak poslechneme režiséra Ladislava Rychmana, který vzpomíná na pokus o útěk z tábora, a v závěru videa nás pak badatel Jaroslav Čvančara vezme na místa spojená s těmito tábory.
Vznik lidové strany je datován až rokem 1919, ale její kořeny sahají podobně jako u jiných českých stran už na konec devatenáctého století. Podívejte se na krátkou pasáž o vzniku strany a roli při budování samostatné Československé republiky.
Jedna z největších majetkových proměn v naší historii. Tak bývá nazývána pozemková reforma z roku 1919, která změnila ráz české krajiny i politickou mapu meziválečného Československa. I díky ní se významnou politickou silou stala agrární strana. Podívejte se, jak pozemková reforma probíhala, jaké se s ní pojily problémy a koho všeho se týkala.
Viditelným symbolem oddělení Československa a celého východního bloku od západního světa byla železná opona. Měla podobu několikakilometrového "mrtvého" hraničního pásma s linií ostnatého drátu a dalších zátarasů. Přesto se mnoho lidí pokoušelo proniknout přes ni do svobodného světa. Hranice po většinu trvání komunistického režimu střežila pohraniční stráž. Podívejte se na tři výpovědi jejích členů.
13 529
758
4 615
1 312
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.