03:25
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Shrnutí politických motivů a ekonomických důsledků založení Rady vzájemné hospodářské pomoci v roce 1949. Obsahuje ukázku z Československého filmového týdeníku. Historikové řeší také otázku, proč RVHP vůbec vznikla, a hodnotí její efektivitu.
Dana Zátopková, rozená Ingrová, se narodila ve stejný den jako její budoucí manžel Emil. Ve stejný den jako on získala i svou první zlatou olympijskou medaili, a to na olympijských hrách v Helsinkách roku 1952 v hodu oštěpem. Byla světovou i evropskou rekordmankou, dvojnásobnou mistryní Evropy. Dokumentární snímek "Jeho manželka" představuje Danu nikoli jako ženu slavného muže, ale jako mimořádnou osobnost a vrcholovou sportovkyni.
Jedním ze symbolů odsunu německého obyvatelstva byl divoký odsun z Brna. Asi nejznámější je tzv. brněnský pochod smrti z konce května 1945. Podívejte se na mikrosondu do česko-německých vztahů v druhém největším městě republiky.
V prosinci 1933 přednesl tehdejší prezident Československé republiky Tomáš Garrigue Masaryk poprvé před filmovými kamerami vánoční poselství. Další už pronášel jeho nástupce, Edvard Beneš. Tradice přetrvala i dále, byť v době komunistického režimu v podobě novoročních projevů. K prvorepublikové tradici se vrátil až prezident Miloš Zeman. Podívejte se na část vánočního projevu Edvarda Beneše z roku 1946.
V roce 1968 se ve francouzském Grenoblu konaly 10. zimní olympijské hry. Pro československou reprezentaci byly úspěšné, naši sportovci se vrátili domů s celkem čtyřmi medailemi. Jedinou zlatou získal skokan na lyžích Jiří Raška.
V roce 1933 proběhlo na mnoha místech v Německu demonstrativní pálení vybraných knih. Pasáž z německého dokumentu Knihy, které Hitler nespálil (2023) popisuje, kde všude tyto akce probíhaly a čí knihy se staly předmětem zájmu. Video zahrnuje dobové záběry, fotografie i ukázku projevu tehdejšího ministra propagandy Josepha Goebbelse.
V srpnu 1945 byly v rámci druhé světové války svrženy atomové bomby na japonská města Hirošimu a Nagasaki. Diskuse o tom, jak ale s atomovými bombami naložit, nebyly vůbec jednoznačné a názory na použití zbraní se lišily. V ukázce z pořadu Úsvit atomového věku (2025) diskutuje historik o tom, které varianty připadaly v úvahu a zda si američtí politici vůbec uvědomovali, s jakou zbraní operují.
V ukázce z historického dokudramatu Rozdělený svět 1939-1962 z roku 2025 uslyšíte autentické projevy státníků k uzavřenému paktu mezi Německem a Ruskem v srpnu 1939.
Pasáž pojednává o fungování rakouské polní pošty za první světové války.
Pár dní po listopadových událostech 1989 se začátkem prosince konal 11. celostátní sjezd Jednotných zemědělských družstev. Jako již pravidelně družstevníci hodnotili pokroky v zemědělství. Něco ale bylo nové - na sjezdu vystoupila delegace Občanského fóra, která však byla vypískána. Podívejte se na tehdejší reportáž, která je obrazem měnící se doby.
Pasáž představuje výrobu replik historických zbraní a práci historického mečíře. Seznamuje také s dobovými pracovními metodami a postupy dnes již téměř zaniklého řemesla.
Velká hospodářská krize 30. let měla v Československu zhruba do roku 1931 poměrně mírný průběh. To se však následně změnilo a situace byla především v letech 1932 a 1933 kritická. Tehdejší československá vláda přijala řadu sociálních opatření, jako byly např. tzv. žebračenky, bezplatné příděly potravin pro nejpotřebnější. Hospodářská krize a nástup Hitlera k moci v Německu v roce 1933 zásadně prohloubily problém sudetoněmecké menšiny v Československu.
Most, město, které muselo ustoupit těžbě hnědého uhlí. Jeho demolice začala v 60. letech a trvala téměř 20 let. Stát sice vydělal necelé 3 miliardy korun na uhlí, zaplatil za to však památkami a krajinou, které zmizely v nenávratnu. Z postupného odstřelu města měli kromě vlády radost také filmaři ze západu i z východu, kteří měli kde točit bojové scény válečných filmů.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.