03:25
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen počátek průmyslové revoluce v Evropě a u nás, rozvoj průmyslu a vznik nové dělnické třídy.
V animované ukázce je zábavnou formou zachyceno období národního obrození v českých zemích. Jsou zde také představeny významné osobnosti z dané doby a jejich díla.
Shrnutí politických motivů a ekonomických důsledků založení Rady vzájemné hospodářské pomoci v roce 1949. Obsahuje ukázku z Československého filmového týdeníku. Historikové řeší také otázku, proč RVHP vůbec vznikla, a hodnotí její efektivitu.
Československo po nástupu komunistického režimu v roce 1948 mělo stále přídělový systém. Zrušen byl až v roce 1953 při kontroverzní měnové reformě. Hospodářství padesátých let bylo poznamenáno kolektivizací zemědělství a preferencí těžkého průmyslu. Podívejte se na obraz reality československého hospodářství na pozadí příběhu firmy vyrábějící slavné a tradiční olomoucké tvarůžky.
Holašovice byly založeny už ve 13. století a dodnes tvoří ucelený soubor domů, který se od středověku téměř nezměnil. Můžeme tak obdivovat usedlosti kolem rozlehlé návsi s chlévy, maštalemi, sýpkami atd. Podívejte se na podobu vesnice našich předků, i když vizuálně průčelí statků doznala změn ve stylu tzv. selského baroka v druhé polovině 19. století.
Jednou z příčin rozpadu společného státu byla i rozdílná ekonomická situace a transformace dříve z centrálně plánované ekonomiky na tržní. Ta na Slovensku měla výraznější sociální dopady, vyšší nezaměstnanost i tím pádem i nespokojenost obyvatel se statutem quo. Situaci nepomohla ani korupce spojená s privatizací a vzájemné nepochopení obyvatel obou zemí.
JZD Slušovice se také říkalo stát ve státě. Tržby tohoto původně pouze zemědělského družstva byly v roce 1989 7 miliard korun a zaměstnávalo 7000 lidí. Výrobky vyváželo do zahraničí a mělo široký přidružený výrobní program od biochemie přes pneumatiky a počítače až po kravíny. Samo dováželo ze zahraniční zboží tuzexového typu, které prodávalo ve vlastních prodejnách Kvatro, kde mohli nakupovat pouze zaměstnanci. Ve Slušovicích se pořádaly koňské dostihy a byla zde vybudována čtyřproudá "dálnice", která odklonila dopravu od staré zástavby a prostoru dostihové dráhy. Stát nechal fungovat tento "stát ve státě" proto, že svými obrovskými zisky hrál důležitou roli v plnění hospodářského plánu.
Publicistický pořad o tom, co si lidé myslí o novém tzv. akčním programu strany. To byl dokument z roku 1968, který byl pokusem o reformu socialistického zřízení. Pořad Československé televize Věc veřejná byl diskusní pořad, který náměty pro diskusi odborníků získával anketou mezi občany. Zpovídaní občané velmi otevřeně reflektují situaci, v níž se Československo tehdy nacházelo.
Něžná revoluce mu měla přinést úspěšnou kariéru a lepší život. Namísto toho vojenský prokurátor Roman Rédl na vlastní kůži zažívá, jak se v nových poměrech rodí další zlo v podobě organizovaného zločinu.
Události mezi listopadovou revolucí a vznikem samostatného českého státu byly poznamenány státoprávními spory a otázkami. Jak rozvod dvou národů probíhal? Podívejte se na zajímavou diskusi historika z Ústavu českých dějin FF UK a dvou aktérů tehdejší politické scény z řad obou národů společného státu.
Most propojující pražské čtvrti Braník a Malou Chuchli byl postaven mezi lety 1949 a 1955. Přezdívá se mu "most inteligence", neboť na jeho výstavbě se museli podílet vysoce vzdělaní obyvatelé Československa, političtí vězni, lékaři, vědci, filozofové apod. Aspiroval na několik světových prvenství, výsledek byl však o dost jiný.
Historici diskutují o osudech československých vojáků v severní Africe a na Blízkém východě. Připomenou důležitost bitvy o město Tobruk v Libyi, kde se naše jednotky hrdinně bránily Němcům a Italům po 241 dní. Proslavil se zde zejména 11. východní československý prapor pod vedením generála Klapálka.
Reportážní příspěvek o 5. výročí tzv. Arabského jara v regionu Blízkého východu, rekapitulace vývoje a dopadů v jednotlivých zemích.
Na samém začátku Velké války to nebylo ani dvacet let od chvíle, kdy bratři Lumiérové uspořádali první veřejnou kinematografickou produkci. Právě válečné události poskytly filmu nebývalou příležitost a ten ji také využil. Velká válka se stala prvním válečným konfliktem zaznamenaným na filmový pás. Kina tak začala přispívat k vytvoření obrazu života na frontě.
Jak spolu souvisí mnichovská dohoda a atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha? To se dozvíme v animovaném videu z produkce FAMU s komentářem vojenského historika Eduarda Stehlíka.
12 497
697
4 123
1 136
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.