02:09
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Pořad vysvětluje, co je to archeologie a k čemu slouží. Představí nám různé typy výzkumu a to, jak při nich badatelé postupují. Ukazuje, jaké nástroje ke své práci archeologové potřebují, popisuje, co je nedestruktivní archeologická metoda i jak se poznává stáří různých předmětů.
Jak poznáte, že jste našli dinosauří kost nebo stopu? Jaké jsou moderní metody určování fosilních nálezů? Možná vás překvapí, že i na našem území se vyskytovali dinosauři. Sem tam se i u nás najde nějaký dinosauří pozůstatek a zkamenělé kosti. Jak poznáte, že jste na nějaký narazili i vy, a jak probíhá zkoumání kostí?
Vojenský újezd změnil dříve osídlenou kulturní krajinu Doupovských hor k nepoznání. Podívejme se na příznivé dopady těchto změn. Uměle vzniklá divočina je biologicky pestřejší. Při pohledu na opuštěnou krajinu nás napadá, jak by asi vypadala, kdyby se do ní člověk vrátil a začal by v ní hospodařit. V ukázce se také seznámíme s pozůstatkem obrovského sopečného kráteru, kalderou, kterou bychom v Čechách nejspíš nehledali.
Početnost půdních mikroorganismů se snižuje vlivem holosečného způsobu lesního hospodaření tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Profesor Josef Rusek při výzkumu půdy na Šumavě prokázal, že na holinách během jednoho léta vyhynou funkčně důležité skupiny půdní fauny. To způsobuje mimo jiné hynutí sazenic dřevin, které se na holosečných pasekách později vysadí. Dokazuje to, že holosečné hospodaření podporuje degradaci lesní půdy.
Může lidská činnost obohatit krajinu a biodiverzitu ekosystémů? Opuštěné lomy nás o tom mohou přesvědčit. Těžební činnost přináší do krajiny holé skály, vodní plochy a další nové prvky, které podporují její diverzitu. Na příklady pestrého života v lomech se podíváme na Broumovsko, do Rožmitálských lomů, do pískoven na Olomoucku nebo do Českého krasu na Velkou Ameriku, do Prokopského nebo Dalejského údolí, kde byly v lomech odkryty světově proslulé stratigrafické profily definující hranici mezi silurem a devonem. Podívejte se na fascinující výsledky kooperace člověka a přírody. Pestrá geologie naší krajiny nás učí něco o charakteru naší Země i nás samotných.
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
S geologem a klimatologem Václavem Cílkem se podíváme do Polabí, které je určující krajinou pro vznik přemyslovského českého státu. Polabí hrálo klíčovou roli v našich dějinách nejen v 8. a 9. století. Co místo, to příběh, jehož dramatičnost můžeme dnes vidět už jen těžko. V místní rovinaté krajině nám běh dějin uniká. Jejím přirozeným základem je jedna velká řeka s množstvím odstavných ramen, lužními lesy, mosty a okolními kopečky. Vývoj říční krajiny však pokračuje i dnes. Jak?
Kolik je na Zemi sladké vody? Tato zdánlivá samozřejmost nám může doslova protéct mezi prsty. Protože jsme dlouhá desetiletí dělali všechno pro to, abychom vodu z krajiny co nejrychleji odvedli, musíme teď, v době právě probíhajících klimatických změn, svůj přístup radikálně změnit.
Mladečské jeskyně sice nemají bohatou krápníkovou výzdobu, ale dochovala se zde primitivní jeskynní malba, unikátní památka na kromaňonce, kteří zde žili před 25–30 tisíci lety. Co ještě nám po nich zbylo?
Prohlédneme si baskické město Vitoria, které vzniklo již koncem 12. století. Zachovalé historické centrum tvoří středověké věže a renesanční paláce. Ulice jsou dodnes pojmenované po středověkých řemeslnících. Na řadě míst běžně najdeme pohyblivé chodníky pro usnadnění pohybu v kopcovitém terénu. Na předměstí se nachází mokřady chráněné Ramsarskou úmluvou.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.