02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Podoba naší krajiny byla v posledních 70 letech dramaticky změněna. Ukažme si příklady péče, kterou od nás krajina potřebuje, aby se mohla vrátit ke své pestrosti a půvabu.
Zajímavosti z letní přírody. Epizoda představuje převážně v lese žijící živočichy, jako jsou čáp černý nebo králík lesní. Z rostlin se představí vzácná lilie zlatohlavá či prudce jedovatý keř lýkovec jedovatý. Součástí je i jedlá chorošovitá houba, která parazituje na stromech – sírovec.
Klima se otepluje, posledních deset let je i deset nejteplejších let v historii měření. Hlavní příčinou je produkce skleníkových plynů. Abychom předešli prohlubování klimatické krize, dle environmentalisty Jana Hollana je např. důležité promýšlet, jaký typ dopravy v konkrétních případech vybereme. Jako příklad nezodpovědného chování s neúměrně vysokou uhlíkovou stopou uvádí letecké víkendy v zahraničí.
V rodinném lese nadšenci mění smrkovou monokulturu v přírodě blízký les. Vybudování zdravého a stabilního lesního ekosystému znamená jiné způsoby obhospodařování oproti konvenčním praktikám. Sám majitel a pár dobrovolníků představí, jakým způsobem se takový les tvoří.
Vědci v pořadu demonstrují případy vymírání druhů v minulých geologických érách přímo v terénu na konkrétních geologických nálezech. Historie země je zapsaná v kamenech. Jak v téhle kamenné knihovně číst? Jak z vrstev hornin poznáme, jak ve vzdálené minulosti vypadal život? Co z toho lze vyvozovat pro naši budoucnost? Vydejte se s námi do tajemného světa geologie.
Seznamte se s povodím Vltavy a Vltavskou kaskádou. Vodní nádrže, které ji tvoří, umí mimo jiné zmírnit následky povodní. Dá se povodním zabránit?
Lesy zbavují vzduch oxidu uhličitého. Celková uhlíková bilance českých lesů se však kvůli kůrovcové kalamitě a s ní související těžbou dřeva neustále zhoršuje. Toto dříví se ale téměř bez výjimky spaluje a tím emituje CO2. Řešením by bylo, aby se většina stromů postižených kůrovcem nechávala v lesích, ať už stojících nebo pokácených. Jak se počítá uhlíková bilance lesů?
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Ukázka popisuje jizerskohorské náhorní plató, které je pozoruhodnou horskou krajinou plnou rašelinišť. Pasáž také obsahuje informace o přírodních poměrech Jizerských hor, jejich povrchu a vodstvu.
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
Kdyby měl vesmír jen trošičku jiné vlastnosti, nevznikl by život a nebyli bychom tady ani my – inteligentní pozorovatelé, praví antropický princip. Z teorie kvantové gravitace plyne, že by nemusel existovat jeden jediný vesmír – ten náš, universum, ale nepředstavitelně velké množství vesmírů popsané číslem, které by mělo za jedničkou plných 500 nul. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
13 956
796
4 752
1 355
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.