06:38
Oblast s nejbohatším výskytem termálních a minerálních pramenů se u nás nachází v nejzápadnějším cípu země, kde také vznikla naše nejznámější lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Navštívíme je s Miroslavem Táborským.
Pořad seznamuje s Národní přírodní rezervací Soos. Přibližuje její vznik a geologickou stavbu.
Pasáž přibližuje přírodní zajímavosti Slavkovského lesa – minerální prameny, rašeliniště, chráněné druhy rostlin, vývěry podzemních plynů.
S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Odborník z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR jednoduchou formou vysvětluje, kde a proč vzniká zemětřesení a co uvádí do vzájemného pohybu litosférické desky.
Lilijice jsou starobylí živočichové. Řadíme je mezi ostnokožce, tedy do příbuzenstva mořských ježků nebo hvězdic. Jejich nejstarší nálezy pocházejí z devonu, kdy se na území naší republiky rozlévalo tropické moře. Zkamenělé fosilie devonských lilijic můžeme v hojné míře najít např. v Českém krasu.
Vojenský újezd změnil dříve osídlenou kulturní krajinu Doupovských hor k nepoznání. Podívejme se na příznivé dopady těchto změn. Uměle vzniklá divočina je biologicky pestřejší. Při pohledu na opuštěnou krajinu nás napadá, jak by asi vypadala, kdyby se do ní člověk vrátil a začal by v ní hospodařit. V ukázce se také seznámíme s pozůstatkem obrovského sopečného kráteru, kalderou, kterou bychom v Čechách nejspíš nehledali.
Václav Cílek vypráví, jak vznikly ve vápencích Moravského krasu čočky železné rudy. Kde staří Slované těžili železo pro výrobu svých zbraní?
Výlov rybníka s dobrodruhem a rybářem Jakubem Vágnerem a jeho dětskými asistenty. Jakub Vágner dětem vysvětluje a názorně ukazuje, jak výlov probíhá, jak se rybník vypouští, a děti se dozvídají i něco o rybách, které v rybníce žijí.
S Objektivem (2024) se vydáme do Ekvádoru, jedné z geograficky nejpestřejších zemí světa. Najdeme zde pláže i velehory, zasněžené vulkány, pestrobarevné trhy, jezera, mlžný prales nebo vzácné druhy zvířat. V ulicích Quita se můžeme prakticky seznámit s Coriolisovým efektem, stačí se dívat na vodu vytékající z umyvadla.
Jižní Georgie je hlavní z ostrovů britského zámořského území zvaného Jižní Georgie a Sandwichovy ostrovy. Poprvé se tu vylodil James Cook v roce 1775. Ostrov v minulosti sloužil jako základna lovců tuleňů a na začátku 20. století tu kotvily velrybářské lodě. Dodnes jsou u pobřeží tohoto neobydleného ostrova vidět vraky lodí, které připomínají dávné časy.
V Moravském krasu se nachází více než 1100 jeskyní. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou jedním z pěti jeskynních komplexů, které jsou veřejně přístupné. V jeskyních najdeme rozmanitou krápníkovou výzdobu. V zimě prostory Sloupských jeskyní slouží jako zimoviště netopýrů, proto nejsou v tomto ročním období otevřené. Naopak Šošůvské jeskyně je možné navštívit celoročně.
Mezi světově známé české produkty patří tzv. české granáty, které jsou typické výrazným rudým zabarvením. V mineralogii jsou označovány jako pyropy a nalezneme je zejména v Podkrkonoší a Českém středohoří. Vyskytují se ve formě zrnek o velikosti několika milimetrů, i proto je jejich opracování velmi zdlouhavé.
Bouřlivé počasí a další nepříjemné meteorologické jevy jsou hrozba, kterou musí Česká republika řešit stále častěji. Pojďme se podívat, co víme a co naopak nevíme o běžných věcech, jako jsou vítr nebo oblaka, i extrémních projevech – blescích, supercelách a tornádech. Setkáme se i s mladíkem, který úder blesku přežil.
Ostravsko je v obecném povědomí spojeno především s těžbou uhlí. To má svou bohatou historii, počínaje pověstí o jeho objevení a s tím spojenými počátky hornictví až po moderní využití uhlí a mocný rozvoj navazujícího těžkého průmyslu. Z uhlí je dokonce vyřezána i unikátní pravěká soška nalezená na ostravském vrchu Landek. Do popředí zájmu se dostává v osmnáctém století, kdy Marie Terezie začíná hledat nové energetické zdroje. Uhlí bylo také rozhodující pro rozvoj hutnictví. Významným podnikem v regionu jsou Vítkovické železárny, které v 19. století vybudovali Rothschildové jako součást výrobního komplexu nevídaného rozsahu.
Samotín je osadou s domky rozptýlenými v malebné krajině Žďárských vrchů. Ještě počátkem 18. století se na jeho území rozléhal hustý les. Většina dřeva však byla vytěžena a pozemky byly nabídnuty poddaným, aby zde obdělávali půdu, a tak vznikla typická rozptýlená zástavba. V blízkosti Samotína leží osada Krátká, kde je pro změnu jeden dům vedle druhého.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.