06:38
Oblast s nejbohatším výskytem termálních a minerálních pramenů se u nás nachází v nejzápadnějším cípu země, kde také vznikla naše nejznámější lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Navštívíme je s Miroslavem Táborským.
Pořad seznamuje s Národní přírodní rezervací Soos. Přibližuje její vznik a geologickou stavbu.
Pasáž přibližuje přírodní zajímavosti Slavkovského lesa – minerální prameny, rašeliniště, chráněné druhy rostlin, vývěry podzemních plynů.
S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Václav Cílek provádí méně známými českými pískovcovými skalními městy a vysvětluje, čím jsou světově unikátní.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
Václav Cílek popisuje vznik a zánik skalních hřibů.
Bouřlivé počasí a další nepříjemné meteorologické jevy jsou hrozba, kterou musí Česká republika řešit stále častěji. Pojďme se podívat, co víme a co naopak nevíme o běžných věcech, jako jsou vítr nebo oblaka, i extrémních projevech – blescích, supercelách a tornádech. Setkáme se i s mladíkem, který úder blesku přežil.
Vytěžit maximum hnědého uhlí bez ohledu na životní prostředí, na lidská sídla, bez ohledu na lidi samotné. Za komunistického režimu propaganda hlásala: „Lidé si spočítali, že pod domy je něco cennějšího než tohle organizované sešlé kamení“. Touto logikou padly v severních Čechách desítky vesnic a měst, vystěhovány byly desítky tisíc lidí. Jizvy na krajině, v lidských vztazích i duších se nehojí dodnes.
Ročně Pražané spotřebují přes 130 milionů kubíků vody. V následující reportáži se vypravíme k největší zásobárně vody pro Prahu, vodní nádrži Švihov na řece Želivce. Také se dozvíme o vodních zdrojích, které Praha využívala v minulosti, a procesech, kterými se pitná voda upravuje.
Vlašimská pahorkatina včetně okolí Blaníku reprezentuje bez nadsázky archetyp české krajiny. Není to zdaleka jen posvátná hora, která činí tuto naši nejmenší chráněnou krajinnou oblast přírodně zajímavou. Pestrá příroda se zde mísí s legendami, jejichž kořeny sahají až do keltských časů.
Pořad vysvětluje, jak vzniká ve vápenci závrt a propast. Václav Cílek putuje do Moravského krasu, kde je možné tyto geomorfologické tvary vidět v různém stádiu vývoje.
Všechno, co jste chtěli vědět o dinosaurech. Kdy a jak žili, jak se rozmnožovali, jakým způsobem vychovávali svá mláďata a jak se chovali? O stavbě mozku dinosaura, o jejich smyslech a stylu života.
Graptoliti jsou vyhynulí mořští živočichové. Systematicky je řadíme mezi polostrunatce. Jejich četné zkameněliny nacházíme v prvohorních vápencích z období středního kambria až karbonu. Graptolity řadíme mezi vůdčí neboli indexové fosilie, pomocí nichž se určuje relativní stáří geologických vrstev.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
Stručné vysvětlení oběhu vody v přírodě. Ukázka poskytuje základní informace o malém a velkém vodním cyklu.
14 076
796
4 778
1 364
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.