02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Přemýšleli jste někdy nad tím, jak pomoci ježkům přezimovat? V pořadu Terčin zvířecí svět vám Inža ukáže, jak postavit zimní doupě pro ježka. Vypadá to složitě, ale ve skutečnosti to tak hrozné není.
Pojďme se společně podívat na video s černými krasavci. Havrani patří mezi ptáky krkavcovité a drží se ve skupinách. Večer letí společně na nocoviště a ráno vyrážejí za potravou.
Drůbež je nejrozšířenější zvířectvo chované na maso po celém světě. Skupinu hrabavé drůbeže netvoří jen slepice, ale jak uvidíme, také krůty, perličky, pávi nebo pštrosi. Seznámíme se s předkem našich slepic kurem bankivským a zjistíme kolik plemen slepic se na světě chová.
Videoatlas naší přírody nám představí zelinářskou a ovocnou zahradu. Prohlédneme si známé i méně známé škůdce na zahradě a živočichy, kteří nám na zahradě s jejich hubením pomáhají. Seznámí nás se základy ovocnářství a zelinářství.
Projevy zrychlené eroze půdy se objevují od té doby, kdy člověk začal narušovat přirozený půdní kryt tvořený převážně lesními porosty. Přitom les nejen půdu chrání, ale pomáhá ji také vytvářet. Kde jsou riziková místa a jak chránit lesní půdu před negativními účinky ztráty půdního krytu? Za jak dlouho vznikne jeden centimetr půdy? Co pomůže při její ochraně?
Na Islandu se vyskytuje řada sopek, jejichž exploze významně proměnily povrch tohoto ostrova a vytvořily na něm unikátní geomorfologické útvary. Ty lákají filmaře i astronauty. Jako první si prohlédneme sopečné jezero Mývatn, příhodně pojmenované podle komárů, které se v jeho blízkosti hojně vyskytují. Dále uvidíme pseudokrátery, lávové sloupy a na závěr gejzíry.
S Cestománií (2002) se vypravíme do Venezuely prohlédnout si stolové hory a Salto Ángel, který je se svým téměř kilometrovým spádem nejvyšším vodopádem světa. Téměř hned po jeho objevení ve 30. letech minulého století sem míří turisté, ačkoli cesta k němu není vůbec snadná, jak uvidíme ve videu.
Hrubý Jeseník je spojován především s Pradědem, nejvyšší horou tohoto pohoří, i celé Moravy. Málokdo však ví, že název Praděd se začal pro tuto horu používat až v 19. století. Cestou z Pradědu do lázeňského městečka Karlova Studánka je zcela jedinečná přírodní rezervace, údolí Bílé Opavy.
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Václav Cílek vypráví, jak vznikly ve vápencích Moravského krasu čočky železné rudy. Kde staří Slované těžili železo pro výrobu svých zbraní?
Pořad vysvětluje, co je to archeologie a k čemu slouží. Představí nám různé typy výzkumu a to, jak při nich badatelé postupují. Ukazuje, jaké nástroje ke své práci archeologové potřebují, popisuje, co je nedestruktivní archeologická metoda i jak se poznává stáří různých předmětů.
13 716
769
4 679
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.