03:19
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Život více než poloviny lidí na světě závisí na rýži. Přes 90 % této plodiny se pěstuje a konzumuje v Asii. Za rýží se vydáme do Vietnamu, Číny, Laosu, Indie a Kambodži. Seznámíme se tu nejen s pěstováním rýže a nejrůznějšími způsoby jejího využití, ale nahlédneme i mnohé významy, které má rýže pro asijskou kulturu.
Zpravodajská reportáž o výročí nejničivější přírodní katastrofy moderních dějin – přílivové vlně tsunami, která 26. prosince 2004 zpustošila rozsáhlé části pobřeží jižní Asie.
Serengeti je nejstarším národním parkem v Tanzanii. Můžeme zde pozorovat všechna typická zvířata afrických savan. Díky velké rozmanitosti druhů byl park zapsán na Seznam UNESCO a je vlajkovou lodí turismu Tanzanie.
Nejstarší národní park na světě Yellowstone v Severní Americe je vyhlášený jedinečnými přírodními scenériemi, kterým vévodí především rozličné vulkanické jevy. Navštivte národní parky Grand Teton nebo gejzír Old Faithful.
Mangrovy jsou unikátním ekosystémem, který chrání pobřeží jihovýchodní Asie před tajfuny a tsunami. Národní park Sundarbands v Bangladéši ochraňuje největší mangrovový prales na světě.
Znečištění světového oceánu je alarmující. O znečištěných oblastech a proviněních člověka vůči oceánu hovoří Doc. RNDr. Bohumír Janský, CSc. Jaký je podle něj klíč ke zlepšení situace? Jak může každý z nás ovlivnit čistotu vody v mořích?
Bosnu známe jako krvavé bojiště balkánských válek. V současnosti tam však probíhá jiný konflikt. Proti plánům spoutat čisté a divoké řeky do přehrad s hydroenergetickou funkcí bojují místní obyvatelé. Bojují proti bezpráví, zkorumpovaným úřadům, politikům i bezohledným stavebním firmám a jsou ochotni bojovat až do konce. Dokument však nezachycuje pouze ekologické téma, ale také ukazuje sílu občanské společnosti a aktivismu, která je i u nás často pošlapávána a vnímána jako nežádoucí.
Na Třeboňsku se nachází velké množství pískoven. Kvalitní štěrkopísky se zde těžily nejvíce v 80. letech minulého století. Dnes se klade důraz na to, aby těžba co nejméně ovlivňovala zdejší krajinu. K rekultivaci pískoven proto dochází již během těžby a vznikají tak biotopy, do nichž se stěhují nové rostliny a živočichové.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Válka po 44 dnech skončila, Arméni prohráli. Loučí se s domovy i posvátnými místy, které musí opustit. Cítí se zrazeni svými politiky. Zapalují vlastní domy, aby v nich nově příchozí nemohli žít. Podobně jako Azerové, kteří jako národnostní menšina z Karabachu odcházeli před 25 lety, kdy naopak zvítězili Arméni. Spory o toto území trvají ale už 100 let. Otcové hledají těla padlých synů. Zasetá nenávist má opět hlubší a silnější kořeny.
Gruzie jako jedna z prvních zemí světa přijala křesťanství. Sedmdesát kilometrů od hlavního města Tbilisi se ve skalnatém terénu nachází velký klášterní komplex svatého Davida z Garedži. Jedinečné jsou zejména stovky místností vyhloubených do pískovcových skal, které sloužily jako příbytky řeholníků. Doba Sovětského svazu náboženství ani náboženským objektům nepřála. Oblast, kde se nachází vzácný klášter, byla totiž vojenským cvičištěm. Během éry SSSR došlo ke zničení řady fresek či pálení vzácných knih, ovšem po jeho rozpadu se klášterní život částečně obnovil.
Každý rok končí ve světových oceánech kolem 8 mil. tun plastového odpadu. Jedním z nejvýznamnějších zdrojů jsou řeky. Jedná se hlavně o ty, které protékají hustě zalidněnými státy a státy se špatnou odpadovou politikou.
Reportáž o zemětřesení a následné vlně tsunami v Japonsku, která v roce 2011 způsobila katastrofální škody. Rozhovor s reportérem Tomášem Etzlerem.
12 978
733
4 417
1 222
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.