02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Hostýnské vrchy jsou chráněným přírodním parkem, plným vzácných rostlin a porostů. Připomínají ale i dávnou historii.
Václav Cílek popisuje vznik a zánik skalních hřibů.
Koněpruské jeskyně se nachází v CHKO Český kras nedaleko Berouna. Jedná se o nejdelší jeskynní systém v Čechách. Jeskyně byly objeveny náhodou, při odstřelu v místním lomu. Jsou jedinečné svou krápníkovou výzdobou i tím, že v jeskyni byly objeveny zvířecí a lidské kosti z období pravěku. Vydejte se s námi na prohlídku.
Ganga je po Amazonce a Kongu třetí nejvodnatější řekou světa. Je dlouhá asi 2500 km, ústí do Bengálského zálivu a pro Indy má přímo posvátný význam. Pojďme se podívat na řeku, kterou Indové nazývají matkou.
Václav Cílek putuje do severních a západních Čech zasažených třetihorní sopečnou činností. Popisuje vznik čedičových sloupců a tajemství čedičových sutí.
Trilobiti jsou kompletně vyhynulou skupinou mořských prvohorních členovců. Jejich četné zkameněliny u nás nacházíme např. v oblasti tzv. Barrandienu, do kterého patří i Český kras. Na jejich výzkumu se zde podílel i Joachim Barrande, jehož precizní a rozsáhlá práce dodnes budí zasloužený obdiv.
Hlavonožci jsou vývojově nejpokročilejší skupinou měkkýšů. Jejich evoluční původ sahá až do starších prvohor. Nejstarší typy hlavonožců měly pevnou vnější schránku, na rozdíl od dnešních chobotnic, olihní či sépií. Zůstaly nám tak po nich četné fosilie. Jejich výzkumem a sběrem se na našem území proslavil v 19. století francouzský paleontolog Joachim Barrande. Prozkoumejte s námi, co nám po nich zbylo a jak jejich existenci vnímali tehdejší lidé.
S Václavem Cílkem se vydáme do Karlových Varů po stopách tajného života. Ten se neodehrává jen mezi herci v hotelu Termál, ale především nehluboko pod povrchem, kde vyvěrají divoké vývěry a jímané prameny.
Víte, že zvonovec liliolistý najdeme jen na 5 místech v České republice? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
Pojďte si s námi zazpívat písničku o broucích. Můžete si pak také nějakého broučka vymodelovat. Inspiraci načerpejte z videa nebo z vlastní představivosti. Zkuste odpovědět na pár otázek: Věděli byste, proč jsou i ti nejmenší broučci důležití a proč je potřeba je chránit? Poznali jste některé hmyzí kamarády z videa? A jaké brouky znáte vy?
Jak je možné ochočit nejrychlejší zvíře na světě? Gepard patří mezi kočkovité šelmy, ale díky jeho mírnější povaze jej ochočit lze. V reportáži se seznámíte nejen s jednou chovatelkou z Česka, ale také se dozvíte mnoho informací o gepardech.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
13 747
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.