05:25
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Ganga je po Amazonce a Kongu třetí nejvodnatější řekou světa. Je dlouhá asi 2500 km, ústí do Bengálského zálivu a pro Indy má přímo posvátný význam. Pojďme se podívat na řeku, kterou Indové nazývají matkou.
Rozhovor s Arthurem F. Sniegonem a Tomášem Jůnkem, dvěma nadšenými zoology. Oba zoologové jezdí do Konga zachraňovat pralesy, zvířata, zkrátka vše, co se ještě zachránit dá. Bojují proti pytlákům a překupníkům. Pokoušejí se zabránit totální destrukci pralesa, která by bez jeho ochrany do roku 2100 nastala.
S tropickými vedry se v posledních letech setkáváme stále častěji, především ve městech, která se umí rozžhavit jako radiátor. Řešením vedoucím ke snížení teploty ve městech mohou být stromy. Rozdíl teploty mezi místy se stromy a bez nich může být až třicet stupňů. Proto by měli správci městské zeleně usilovat o co největší zastoupení stromů v městské zástavbě.
Stavba vodní nádrže Slezská Harta na řece Moravici započala v roce 1987. Stavbě musely ustoupit části šesti obcí, z jedné z nich zbyl pouze kostel. Nádrž slouží k výrobě energie, k protipovodňové ochraně i chovu ryb. Také je populární mezi turisty, milovníky vodních sportů nebo rybáři. Zajímavé je i okolí přehrady, například Venušina sopka či kamenné varhany.
Bořeň – nejmohutnější skalní suk České republiky a největší jednolité povrchové znělcové těleso Evropy – se vypíná vysoko nad údolím řeky Bíliny v Českém Středohoří. Její skalnaté svahy a kamenná moře jsou unikátní botanickou zahradou.
Gruzínsko-abchazský konflikt stále trvá. Jaké jsou důsledky bojů v gruzínsko-abchazském konfliktu a jak vypadá hranice mezi Gruzií a Abcházií?
V největším městě středoasijských republik, Taškentu, žije bezmála 2,5 milionu lidí. Město má velmi bohatou historii – mj. leželo na severní větvi tzv. Hedvábné stezky. V roce 1966 zasáhlo Taškent velmi ničivé zemětřesení o síle téměř 7 stupňů Richterovy stupnice, které zničilo značnou část města. S pomocí dalších svazových republik byl Taškent za tři a půl roku znovu obnoven.
Dnešní Mongolsko se potýká s mnoha ekologickými problémy. Jedním z nich je citelné ubývání a devastace lesů. Na projektu zalesňování se zde podílí i skupina českých odborníků. K životu specialistů a vědců patří i každodenní konfrontace s okolním prostředím a odlišnou kulturou. Jedna z mnoha takových příležitostí je zachycena v záběrech tradiční slavnosti, na které Mongolové vzdávají své díky přírodě.
Cestopis popisující život běžných i bohatých lidí v indickém Kašmíru.
12 551
699
4 157
1 138
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.