02:09
Proč je naše planeta v ohrožení? Brďo zjišťuje, jak člověk svým chováním ohrožuje životní prostředí. Znečišťování ovzduší, nešetrné hospodaření s vodou, velké skládky odpadu, používání umělých hnojiv, kácení pralesů a další problematické chování mají různé následky, jako je například vymírání různých druhů živočichů, oteplování planety a další. Co s tím?
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Řeka Lužnice je nedaleko obce Majdalena na Třeboňsku rozdělena pomocí hráze na Starou a Novou řeku. Toto vodní dílo zde vzniklo koncem 16. století podle návrhu nejslavnějšího třeboňského rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan. Zatímco Nová řeka se vlévá do Nežárky, Stará řeka napájí rybník Rožmberk. Dnes je oblast chráněna jako národní přírodní rezervace.
V úryvku z pořadu Austrálie z ptačí perspektivy (2019) se podíváme na Ballovu pyramidu, neobydlený ostrůvek či spíše pozůstatek štítu sopky v Tasmanově moři, který je díky své výšce 562 m považován za nejvyšší mořský útes světa.
V CHKO Jizerské hory pramení hned několik řek. Kromě nejznámější řeky Jizery ještě Lužická Nisa a Smědá. Meandry na horním toku Jizery lemují státní hranici s Polskem. Na polské straně najdeme i pramen této řeky. V 16. a 17. století byla v okolí Jizery objevena naleziště drahých kamenů, jako jsou safíry, rubíny nebo granáty, a také polodrahokamů.
Vydáme se do jednoho z nejnavštěvovanějších míst Českého ráje, do Prachovských skal. Místní skalní města sem jezdí turisté obdivovat již od 19. století a o něco později si je oblíbili i horolezci. V roce 1933 se Prachovské skály staly přírodní rezervací a posléze součástí CHKO Český ráj, prvního chráněného území svého druhu v tehdejším Československu.
Václav Cílek vysvětluje, co mohou geologové a paleontologové vyčíst z vápence. Poznají nejen to, jací živočichové a rostliny v minulosti obývali naši zemi, ale například i v jakém prostředí žili.
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
V pořadu se vydáme na cestu hledání volné vodní hladiny v moravských krasových oblastech, kde rozpustné horniny jako vápenec či dolomit umožnily vznik působivých jeskyní, z nichž jsou některé dosud neobjevené. Uvidíme několik světových unikátů z oblasti hydrologie, geologie i biologie.
Základní informace o litosférických deskách, jejich druzích a také o jejich pohybu po takzvané astenosféře.
Nejhlubší propast u nás je právě ta Hranická. Říká se jí také Tajemná dáma. Víte proč? Dozvíte se nejen to. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Průhonický park patří k největším přírodně krajinářským parkům v Evropě. Nachází se zde spousta exotických stromů, stoletých dubů i 8000 kusů rododendronů azalek ve 100 druzích. I díky tomu byl v roce 2010 přidán na seznam památek UNESCO. Park založil hrabě Arnošt Silva - Tarouca poté, co se oženil s dědičkou Průhonického zámku.
Pojďme se společně podívat na video o dějinách života. Kde se vzal život? Jak se vyvíjel? Všechno začalo pod vodou, kdy jedna archea snědla bakterii a nová složitá buňka se začala množit, jednobuněčné organismy se začaly skládat do složitějších organismů a vývoj složitého života se mohl rozjet. Zdá se to jako drobný incident, ale nejspíš jde o okamžik, kdy vznikl veškerý život na Zemi. A jak to bylo dál?
V tomto videu si ukážeme, jak můžeme na zahradě jednoduše vyrobit domek pro hmyz. Proč bychom to měli dělat. I to si řekneme. Hmyzí domky mívají různé podoby a je jen na vás, jaký domek si zkusíte vyrobit.
13 747
773
4 703
1 337
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.