06:50
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Člen organizace Nadace pro půdu hovoří o vlastnostech půdy, které jsou lepší, pokud je v půdě dostatek mikroorganismů a vzduchových pórů. Mluví i o procesech, které půdní vlastnosti zhoršují – příkladem je těžká mechanizace.
Primát kahau nosatý, plachý obyvatel pobřežních lesů ostrova Borneo, mizí společně se svým prostředím. Ustupuje různým hospodářským aktivitám, od těžby uhlí po plantáže olejné palmy. Ustupuje, ale nemá kam. Jinde než v mangrovech totiž přežít nedokáže. Přírodovědec Stanislav Lhota tyto ohrožené opice studuje a usiluje o jejich ochranu v oblasti balikpapanského zálivu. Usiluje o ochranu celého prostředí, ve kterém žijí. Prostředí, kde zatím ještě existuje nepřerušené propojení pobřežních mělkých vod, mangrovů a nížinného deštného lesa.
Epizoda představuje zimní přírodu, zejména živočichy, se kterými se můžeme potkat v českých lesích. Z hlodavců se jedná například o myšice, ze šelem o mývala, z ryb v čistých potocích žijící vranky, které jsou bioindikátory čistoty prostředí. Co se týče stromů, ukázka obsahuje zajímavosti o původem severoamerické douglasce, nyní hojné v českých lesích, či různých houbách, které můžeme nacházet i v zimních měsících.
Epizoda ukazuje některé druhy vstavačů jako ukázku českých orchidejí a jiné vzácné rostliny české květeny – například ve vyšších polohách rostoucí dřípatku horskou. Ze živočichů je představeno prase divoké, čmeláci a hlemýždi.
Epizoda přibližuje život vzácných živočichů – tetřívka a ještěrky zelené. Ze vzácných rostlin kvetoucích v průběhu května se představí kosatec nízký a hlaváček jarní. U každé představované rostliny a živočicha jsou zmíněny zajímavosti o jejich způsobu života, výskytu či využití člověkem pro lékařské účely nebo v alchymii.
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
Epizoda ukazuje stáda muflonů, kteří jsou dnes poměrně častí v našich lesích, ale přitom nejsou původní součástí české přírody. Z keřů je představen prudce jedovatý tis červený, z jehož dřeva se dříve vyráběly luky. Z ptáků pak sojka obecná jako náš nejpestřejší krkavcovitý pták, který často žije nejen v lese, ale i v zahradách a parcích. Z keřů je představena na konci zimy kvetoucí kalina vonná s výrazně aromatickými květy.
Čekají nás častější zákazy napouštění bazénů nebo omezení zalévání zahrad? Anebo přijdou tvrdší opatření v podobě kohoutků bez vody? Boj o vodu v době veder potřebuje rázná opatření. Suchá léta ukázala, že mohou vyschnout celé ekosystémy. Každý dobrý hospodář by měl se suchem počítat a připravit se na něj.
Kousek za Prahou se rozpíná divočina, která vděčí za svou pestrou přírodu člověku. Poté, co kvůli vojenskému újezdu zmizely z brdské krajiny vesnice, si ji příroda vzala zpět. Navíc se v nejvyšších polohách Brd rozkládají unikátní biotopy, které vděčí za svou existenci někdejšímu vojenskému cvičišti. Druhovou pestrost obohacují například i tůňky, jež vznikají v prohlubních po explozích munice. Nebýt těchto lidských aktivit, rostl by tu pouze les. Horská druhotná vřesoviště jsou tak příkladem toho, jak může lidská činnost podpořit biodiverzitu a tím i zdraví krajiny.
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a zemina je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.
14 204
866
4 813
1 155
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.