06:50
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Člen organizace Nadace pro půdu hovoří o vlastnostech půdy, které jsou lepší, pokud je v půdě dostatek mikroorganismů a vzduchových pórů. Mluví i o procesech, které půdní vlastnosti zhoršují – příkladem je těžká mechanizace.
Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.
Nešetrné nakládání s krajinou v Mongolsku má negativní dopady na ekosystém lesa i stepi. Česká rozvojová pomoc nabízí řešení, jak zastavit devastaci ekosystémů, a přispívá ke změně přístupu tamního obyvatelstva.
Jeseteři jsou velmi starobylým druhem ryb, které člověk téměř vyhubil kvůli získávání chutného kaviáru. Protože se tyto ryby rozmnožují až ve vysokém věku, je třeba jim s tím trochu pomoci, aby nevymřely úplně. To se také děje v sádkách ve Vodňanech.
Existují stovky míst, která nazýváme jezery. Skutečných, tedy přirozených jezer je z nich však pouze zlomek. Vypravme se k několika z nich. Pod hladinou šumavských ledovcových jezer, rašelinných jezírek či v jihomoravských bažinách a mokřadech bují pestrý život.
Přemnožením kůrovce je zasaženo prakticky celé území České republiky. Ještě předtím, než se kůrovec přemnožil, však člověk neuváženě sázel a rozšířil smrk. Samotný kůrovec proto není příčinou kůrovcových kalamit, ale důsledkem našeho nezodpovědného lesního hospodaření. Dalším problémem je i tradiční způsob řešení tohoto problému, kácení a těžba napadených stromů. S odváženými suchými stromy ztrácíme i kůrovcovy přirozené nepřátele a situace se tím neřeší, ale naopak zhoršuje.
Lidé si do jeskyní hledali cestu již od pradávna a podzemní prostory o nás vypovídají mnohé. Třeba jeskyně Výpustek v Moravském krasu je svědkem dávného osídlení před 15 000 lety. Ve 20. století se její vzácná výzdoba stala obětí těžby fosfátů. V pozdějších turbulentních časech se využívala jako armádní skladiště munice, nacistická podzemní továrna nebo protiatomový kryt.
Člověk využívá přírodu a její zdroje neudržitelným způsobem a tím ohrožuje samotnou podstatu své existence. Spalování fosilních paliv uvolňuje do atmosféry obrovské množství skleníkových plynů, jejichž zvýšená koncentrace má za následek globální oteplování. Změna klimatu přináší nespočet důsledků, které se navíc vzájemně násobí.
Podle Pařížské klimatické dohody musí lidstvo omezit spalování fosilních paliv. Jak závazky přijaté státy vypadají v praxi, můžeme sledovat na pomezí Čech, Polska a Německa. Rozšiřování těžby hnědého uhlí v polském dolu Turów společností PGE tam s obavami sledují především obce na české straně, které se bojí ztráty vodních zdrojů. Kdo vlastně rozhodne o naší budoucnosti? Vlády zemí odpovědné svým občanům, nebo společnosti, jejichž cílem je generovat zisk?
Emise skleníkových plynů jsou vzhledem ke změnám klimatu klíčovým tématem. Kvůli lidské činnosti jejich množství v atmosféře stále roste. Pokud chceme klimatickou krizi odvrátit, musíme tyto emise okamžitě snížit. Pro Česko to znamená jasný odklon od spalování fosilních paliv a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji a nízkouhlíkovou výrobou.
Rys, vlk a medvěd, úchvatné šelmy vyskytující se na našem území, které ovšem máme jen zřídkakdy šanci spatřit na vlastní oči. Dozvíte se, kde a jak je možné tato zvířata sledovat na jednom místě a co všechno už o nich víme. Jak najít šelmy ve zdánlivě nekonečném lese?
Čištění vody pomocí nanočástic je velice efektivní, voda se nemusí nikam čerpat. Čistící nanomateriály vpravíme vrtem do vody a vytvoří se látky, které příroda zná: oxidy železa. Částicemi na bázi železa lze vyčistit vodu zamořenou naftou a oleji. Jejich využití je šetrné například i v boji se sinicemi. Nanočástice dekontaminují i vodu kontaminovanou chlorovanými uhlovodíky a těžkými kovy.
V Moravském krasu jsou nejnavštěvovanější Punkevní jeskyně s plavbou po ponorné říčce Punkvě. Málokdo však ví, odkud se tato světoznámá říčka bere.
13 596
866
4 823
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.