02:09
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Pořad seznamuje děti s jehličnatými stromy. Vysvětluje rozdíly mezi jehličnatými a listnatými stromy. Dále objasňuje, k čemu slouží šišky, proč je důležité sázet stromky a starat se o lesy. V pořadu jsou ukázány různé druhy jehličnatých stromů: borovice, smrk, jedle a modřín. Tak se pojďte podívat s námi.
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy stromu tak důležité.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pořad se věnuje alergiím. V tomto díle je vysvětlen pojem alergie, alergen, cesta jeho vniknutí a projevy. Je zde ukázaná spirometrie a testy na prokázání alergie. Zmíněna je také pylová informační služba a jak funguje.
Jak poznáte, že jste našli dinosauří kost nebo stopu? Jaké jsou moderní metody určování fosilních nálezů? Možná vás překvapí, že i na našem území se vyskytovali dinosauři. Sem tam se i u nás najde nějaký dinosauří pozůstatek a zkamenělé kosti. Jak poznáte, že jste na nějaký narazili i vy, a jak probíhá zkoumání kostí?
V současné době se v České republice nachází jediný geopark: Český ráj. Kousek od Prahy je ovšem unikátní místo, které na své zapsání do seznamu geoparků teprve čeká. Jedná se o Geopark Barrandien, který je pojmenován podle Joachima Barranda, který tuto oblast popsal ve své rozsáhlé publikaci.
Pořad se zabývá Měsícem. Je vysvětleno, jak vznikl náš Měsíc, co vše ovlivňuje a co by se stalo, kdyby Měsíc nebyl. Dále je zmíněn povrch a odvrácená strana Měsíce a gravitační a odstředivá síla. Dozvíme se také o zatmění Měsíce a měsíčních fázích (nov).
Pořad vysvětluje, jak se Evropa liší od jiných kontinentů a co způsobilo, že se Evropa stala významných centrem světa, a jakým způsobem ji člověk mění.
Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit. Rovnováha přírody je zde v ohrožení.
Vysvětlíme si příčiny vzniku slepých ramen řek a jejich význam pro vodohospodářství a přírodní prostředí. Dříve jsme se jich snažili zbavit, dnes je chráníme a obnovujeme. Dají se využít i pro hospodářský chov ryb.
S Jiřím Bartoškou a Miroslavem Donutilem se vydáme na cestu do Asie po severu Pákistánu, za druhou nejvyšší a nejnebezpečnější horou světa K2 a na jedno z nejkrásnějších přírodních prostředí Karákóram, které je pro obyčejné smrtelníky jen těžko dostupné.
Václav Cílek popisuje důvody pro sesuvy a specifické svahové pochody v Českém středohoří.
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Obnova velkých severočeských dolů po těžbě hnědého uhlí a lomů po těžbě vápence ve středních Čechách. Kdy je vhodné volit člověkem řízenou rekultivaci a kdy naopak ponechat místa přirozené obnově? Odpovědi nabízejí odborníci v oblasti rekultivací i ekologové, kteří dlouhodobě sledují přirozenou obnovu přírody a návrat života do těžbou ovlivněných míst. Situaci ilustrují pohledy do lokalit, ve kterých v minulosti probíhala či stále probíhá těžba.
Vědci v pořadu popisují životní podmínky ve čtvrtohorách na základě paleontologických nálezů z lokalit v Českém krasu. Jaké důkazy o životě nám poskytují vápencové jeskyně? Co z těchto "konzerv minulosti" můžeme vyčíst o životech našich prapředků a vývoji země? A kde tyto místa hledat a jak v nich číst? Pojďte se s námi podívat, jak pracují geologové.
9 868
400
2 282
861
49
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.