08:44
Materiály v ukrajinštině
V druhé polovině 19. století odešlo z rakouské monarchie asi šestnáct tisíc Čechů kvůli těžkým životním podmínkám. Zvláště je lákalo velké množství levné zemědělské půdy a další výhody, které jim slibovalo carské Rusko. Na Volyni vzniklo mnoho českých vesnic, další část se usadila v již existujících sídlech. Češi sem přinesli své zkušenosti i znalosti a podstatně přispěli ke zvýšení hospodářské a kulturní úrovně. Podívejte se na stručnou historii jejich počátků na Volyni.
Území Podkarpatské Rusi bylo součástí Československa v letech 1919–1939. Po 2. světové válce ale SSSR vzneslo nárok na toto území, což bylo v rozporu se záměrem prezidenta Edvarda Beneše obnovit Československo v jeho předmnichovských hranicích. Okolnosti této územní změny komentuje historik David Svoboda.
Na pomezí Ukrajiny a Polska žila řada Volyňských Čechů už od poloviny 19. století. Protrpěli tady dvě světové války; a tu druhou provázelo skutečně nelítostné masové vraždění. Před 70 lety, počátkem jara 1944, se naši krajani hromadně hlásili do československé východní armády. Po osvobození se pak většina z nich vrátila do své původní vlasti.
Dnešní ukrajinská Volyň bývala místem, kde vedle sebe žilo ve shodě několik národností - Ukrajinci, Poláci, Židé, a také Volyňští Češi. Druhá světová válka ale obrátila zdejší obyvatele proti sobě a přinesla události, které všechno změnily.
Pojďme se společně podívat na průběh bitvy u Sokolova v roce 1943. Sokolovo je vesnice na východní Ukrajině a právě českoslovenští vojáci tady bojovali proti německým nacistům a pomáhali pak i s osvobozením Československa. Velitel Čechoslováků z bitvy u Sokolova, Ludvík Svoboda, se později stal naším prezidentem. V bitvě padlo mnoho našich vojáků a také Otakar Jaroš, podle kterého se jmenují dodnes některé základní a mateřské školy.
Na Ukrajině se známkuje obráceně. Jinak ale české a ukrajinské děti nic obráceně nezažívají, radují se ze stejných věcí. Jakub má pět sourozenců, se kterými slaví své desáté narozeniny.
Vhodné oslovení je základem každé úspěšné společenské konverzace. Zlaté pravidlo říká, že oslovujeme vždy tak, jak si to dotyčná osoba přeje, tedy například jak se nám sama představí. Kromě toho nám však mohou pomoci obecná pravidla, která by měl každý znát: jak oslovovat ženy nebo neznámé osoby, jak používat akademické tituly nebo kdo komu nabízí tykání.
Základní společenské pravidlo říká, že ve společnosti si nejsme všichni rovni neboli existují společensky významnější a méně významné osoby. Mezi významnější osoby, kterým dáváme přednost a prokazujeme úctu, patří ženy, starší lidé a lidé v nadřízeném postavení. Od toho se pak odvíjejí i další společenská pravidla: Kdo komu podává ruku, kdo koho představuje nebo kdo první vstupuje do dveří. Ale co když se sejdou samé společensky významné osoby?
Pořad sleduje Moniku z Arménie, která bydlí v Česku, aby se mohla pořádně učit. Arménie je totiž chudá země a pro Armény je vzdělání hodně důležité. Monika také tráví spoustu času na trénincích krasobruslení.
Lidská společnost a komunikace se bez pravidel neobejdou. Pravidla chování jsou všude kolem nás. A na jejich utváření se podílíme my všichni. Své o tom ví i Sára a její rodina. Sára s Vojtou si s rodiči vymění role a děti se tak na jeden den stanou hlavou rodiny. Jak v této zkoušce Sára s Vojtou obstojí a co všechno se jim při určování pravidel domácnosti přihodí?
Premiér České republiky Petr Fiala hodnotí 25 let českého členství v NATO. Členství v alianci považuje za jeden z nejvýznamnějších kroků moderní české historie. Co přináší NATO nám a co naopak my společenství?
V roce 2003 proběhlo referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Členství v EU podpořilo 77,3 % hlasujících. Jak na výsledek referenda nahlíželi voliči tehdejších politických stran?
Příběh Tsi Tsi z Barmy, která se svou rodinou z této země uprchla do České republiky kvůli svému náboženství. Pro Barmu je sice typická nádherná, exotická příroda, zlaté stavby i sochy, ale také bída, boje, povodně a ničivé cyklony.
Jak lidé mohou přežít válku? Proč se válčí, když se můžou domluvit? Kdy už to skončí? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka z Linky bezpečí Hana Nečina Vaníčková.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.