01:50
Česká republika je součástí Evropské unie. Co to ale Evropská unie vlastně je a co všechno o ní víte? Jaký je rozdíl mezi Evropou a Evropskou unií? Video z roku 2008 vysvětluje základní principy, symboly a znaky Evropského společenství. Schválně, víte kolik států je dnes její součástí? A které to jsou?
Různé osobnosti hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci (video z roku 2019, dokumentární cyklus Třicet svobodných). Vstup do Evropské unie byl jednou z nejvýznamnějších událostí v novodobé historii České republiky. EU jako jediná reálně existující sociální a hospodářská struktura na kontinentu nabízí mnoho výhod, především v ekonomické oblasti. O členství rozhodli čeští občané v referendu a navzdory sílící kritice vůči unii pokládá stále většina lidí toto rozhodnutí za správné.
Věděli byste jak, kdy a proč vznikla Evropská unie? Co vedlo evropské státy k založení velkého společenství, jehož členem je od května 2004 i Česká republika? Kdo přišel s takovým nápadem a proč vlastně? To vše se dozvíte z naší reportáže.
V roce 2003 proběhlo referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Členství v EU podpořilo 77,3 % hlasujících. Jak na výsledek referenda nahlíželi voliči tehdejších politických stran?
Zatímco se v okolních zemích komunistického bloku začaly dít velké změny, jako například první částečně svobodné volby v Polsku nebo reformy v samotném Sovětském svazu, u nás se na politické scéně nedělo absolutně nic. Dialog požadovaný opozicí se nekonal. Komunisté si svou slábnoucí moc dokázali přiznat jen v soukromí. Video je součástí vzdělávací série Rok revoluce z produkce Knihovny Václava Havla, která mapuje klíčové momenty přerodu totalitního Československa v demokratický stát.
Pro komunistický režim představovala katolická církev nepřítele, proto se ji snažil mnohými způsoby zničit nebo alespoň zdiskreditovat. Příkladem je tzv. Katolická akce, pomocí níž chtěla komunistická strana roku 1949 rozdělit církev. Zvláště odpuzujícími praktikami ale byly vykonstruované politické procesy s konkrétními církevními představiteli, kterým tak komunisté zničili život. Jako při procesu s deseti řeholníky v čele s opatem Machalkou v roce 1950.
Václav Klaus vysvětluje v roce 1992, co znamená již zlidovělé polistopadové „utahování opasků". Zamýšlí se nad probíhající ekonomickou transformací doby a režimu a vymezuje se proti tomu, že by občané byli oběťmi událostí. V neposlední řadě vyjasňuje, že „utahování opasků" není jeho výrok, byť je mu často připisován.
George Orwell ve svém slavném antiutopickém románu 1984 popisuje svět, jemuž vládne absolutní totalita. I po tolika letech od vydání románu je dílo aktuální a vize v něm nastíněné se mohou stát reálnou hrozbou. Ostatně přinejmenším jedna z nejmocnějších zemí světa má dnes otevřeně totalitní systém. Tendence k manipulaci a kontrole lidí existují stále, napříč všemi společnostmi, a mohou být o to nebezpečnější, oč jsou skrytější.
Válka v Perském zálivu znamenala pro armádu první nasazení do válečného konfliktu v novodobých dějinách, tehdy ještě Československa. Na místo byla vyslána protichemická jednotka spolu s dalšími vojáky, a ačkoliv se neúčastnili přímo bojových operací, odvedli velký kus práce a nasbírali cenné zkušenosti. V souvislosti s ozbrojeným konfliktem je namístě také otázka, jak je vymezeno užití síly nebo nutné sebeobrany v rámci misí OSN.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Aby nově vzniklá Česká republika mohla fungovat bezpečně a svobodně, aby nemusela čelit obavám z případného útoku agresorem, musela se stát součástí společné obrany Západu. Proto se roku 1999 připojila k Severoatlantické alianci. Smyslem vzniku této mezinárodní organizace je zajištění kolektivní obrany členských zemí a pomoc při zachování demokracie a míru.
Půjdeš, tati, do války? Kdy už to skončí? Kdo si začal? My taky umřeme? Nejen tyto otázky pokládají dnes a denně děti svým rodičům i učitelům. Jak s dětmi mluvit o válce, aby rozuměly tomu, co se děje, ale zároveň se cítily v bezpečí? K tématu hovoří dětská psycholožka Lucie Kotková.
Informační válka a snaha účelově ovlivnit veřejné mínění se nevyhýbají ani armádě. Patrné je zejména cílené působení Ruské federace proti členským zemím NATO, přičemž Severoatlantická aliance je v ruské oficiální vojenské doktríně uvedena na prvních místech mezi nepřáteli. Ačkoliv podpora armády i NATO je u nás dlouhodobě vysoká, do budoucna v sobě podobné negativní ovlivňování společnosti prostřednictvím dezinformací skrývá nebezpečí.
14 093
798
4 786
1 366
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.