01:50
Česká republika je součástí Evropské unie. Co to ale Evropská unie vlastně je a co všechno o ní víte? Jaký je rozdíl mezi Evropou a Evropskou unií? Video z roku 2008 vysvětluje základní principy, symboly a znaky Evropského společenství. Schválně, víte kolik států je dnes její součástí? A které to jsou?
Různé osobnosti hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci (video z roku 2019, dokumentární cyklus Třicet svobodných). Vstup do Evropské unie byl jednou z nejvýznamnějších událostí v novodobé historii České republiky. EU jako jediná reálně existující sociální a hospodářská struktura na kontinentu nabízí mnoho výhod, především v ekonomické oblasti. O členství rozhodli čeští občané v referendu a navzdory sílící kritice vůči unii pokládá stále většina lidí toto rozhodnutí za správné.
Věděli byste jak, kdy a proč vznikla Evropská unie? Co vedlo evropské státy k založení velkého společenství, jehož členem je od května 2004 i Česká republika? Kdo přišel s takovým nápadem a proč vlastně? To vše se dozvíte z naší reportáže.
V roce 2003 proběhlo referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii. Členství v EU podpořilo 77,3 % hlasujících. Jak na výsledek referenda nahlíželi voliči tehdejších politických stran?
U všech projevů odporu proti totalitním systémům v českých zemích ve 20. století stáli studenti. Na konci 60. let minulého století byli studenti jednoznačně nejaktivnější skupinou ve společnosti, pokud jde o protesty proti okupaci vojsky Varšavské smlouvy. Angažovali se v redakcích, tiskli a rozšiřovali letáky a organizovali stávky. Zvlášť silně pak zasáhlo vysokoškolskou obec úmrtí Jana Palacha.
Po 2. světové válce vznikla přirozená potřeba potrestat válečné zločince a kolaboranty. V českých zemích byly pro ten účel prezidentem republiky vydány dva dekrety: takzvaný malý a velký retribuční dekret. Na jejich základě vznikly mimořádné soudy, a sice lidové soudy a Národní soud. Ty soudily a trestaly jak velké válečné zločince, tak méně závažné případy kolaborace českých občanů za války. K diskusi na toto téma se v pořadu Historie.cs (2010) sešli historikové Jan Kuklík, Jiří Plachý a Ivo Pejčoch.
V ukázce z dokumentárního filmu Moje 20. století vzpomínají tři známé ženy z oblasti umění: Soňa Červená, Lenka Reinerová a Adriena Šimotová, jak vnímaly komunistický převrat a totalitu. Na jejich osobních příbězích uvidíte, jak nástup komunismu ovlivnil jejich životy i tvorbu.
Karolina Wratislavová z Mitrovic – komtesa, která žije s rodinou na zámku v Dírné. Ale ne vždy tomu tak bylo. Její vzpomínky na období totality rozhodně radostné nejsou: vyhnání z domu, těžká dělnická práce a odepření vzdělání. Přesto měla díky milujícím rodičům hezké dětství a ve stáří jim ráda jejich lásku a péči oplatila.
Koreanistka přináší komplexně pojatou odpověď na otázku, zda je možné uprchnout z KLDR. Poodhaluje podrobnosti o tom, co pokus o útěk ze země obnáší, kdo si ho může finančně dovolit nebo z jakých důvodů se k němu lidé nejčastěji uchylují. Utíkají jednotlivci, nebo se to daří i celým rodinám? A kam poté míří?
Rozhovor s politologem o fungování a nástrojích OSN ve spojitosti s rusko-ukrajinským konfliktem. Co může a nemůže OSN při jednáních zemím nabídnout? Disponuje nějakými "tvrdými pravomocemi", které lze uplatnit? Ve videu najdete odpovědi na tyto a další otázky vztažené ke komunikaci mezi OSN a světovými velmocemi.
Fair trade znamená spravedlivý obchod a hnutí s tímto názvem pomáhá k udržitelnému rozvoji tím, že nabízí lepší podmínky drobným producentům v zemích třetího světa. Výrobky, které nesou toto označení, musejí splňovat přísné podmínky.
14 091
798
4 785
1 366
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.