07:55
Jak to bylo na masopustu? Děti se seznámí s tradicí masopustu, zjistí, proč se koná i jak probíhá slavnostní průvod na jeho počest. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů. Pohádka je vhodná také jako doplňkový materiál k výuce češtiny pro cizince.
Veselé vyprávění o hastrmanu Brčálovi a strašidlu Mulisákovi, o jejich radostech i starostech. Příběh vypráví o tradičních oslavách masopustu. Pohádku napsal a nakreslil Josef Lada.
Vesnické masopustní obchůzky se u nás slaví od středověku, popisy masek jsou na Hlinecku doloženy od 19. století. V některých tamních vesnicích se konají spontánně po několik generací v téměř nezměněné podobě do dnešních dnů. Masopustní masky mají svoji tradiční podobu a funkci, za masky se většinou převlékají muži. Zvyk byl zapsán na seznam nehmotného kulturního dědictví organizace UNESCO.
Pořad na téma masopust neboli fašank. Je to třídenní svátek, po němž následuje čtyřicetidenní půst. Naši předkové si vydatnou hostinou a rozverným průvodem zpříjemňovali dlouhé zimní období.
Kromě tradic zděděných po předcích vznikají i tradice nové. Jednou z novodobých tradic jsou soutěže v kosení trávy a na jeden takový závod nás pasáž zavede.
Zámek Nové Město nad Metují patřil v průběhu staletí různým šlechtickým rodům, ve 20. století ho pak koupil továrník Josef Bartoň. Zámek prošel přestavbou a změnil se v moderní sídlo. Po necitlivém období znárodnění byl zámek opraven a zpřístupněn veřejnosti.
Roman Vondrouš je jedním z mála českých fotografů, kteří získali ocenění v mezinárodní soutěži World Press Photo. Podařilo se mu to se sérií s názvem Steeplechase, která vznikla na dostihovém závodišti v Pardubicích. Dozvíme se, jak se k tomuto sportovnímu tématu dostal a čím jsou jeho fotografie výjimečné. Nechybí ani historický přehled všech Čechů, kteří ve zmíněné prestižní soutěži uspěli.
Barborky, větvičky ovocných stromů používané k věštění budoucnosti, přetrvaly jako zvyk dodnes. Barborky byly však i dívky převlečené za duchy, které chodily kontrolovat domácnosti, aby je podle zásluhy buď odměnily, nebo potrestaly.
13 495
756
4 597
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.