01:35
V předvečer svého svátku nás chodí Mikuláš obdarovávat za doprovodu čerta a anděla. Co ale o tomto biskupovi víme z legendy? Komu pomohl? A jaká jiná vánoční osobnost se podle něj jmenuje? To se dozvíte z animované historie.
Jak žili lidé v pravěku? Vysvětlení, co je to tlupa a koho si tehdy lidé nejvíc vážili.
Jaké zvyky a svátky slavíme a dodržujeme na jaře? Pasáž vysvětluje, co je pro toto roční období charakteristické, a přibližuje také Velikonoce.
Královna Viktorie změnila tradice – sama si vybrala ženicha a založila tradici bílých svatebních šatů. Proč se jí říká babička Evropy?
Při návštěvě kina určitě nechceme být považováni za nevychované hlupáky. Pravidla etikety platí i tady. Divíte se? Snad ne. Zopakujte si tedy pravidla slušného chování v kině. Závěrečný kvíz pak určitě hravě zvládnete.
V pořadu Terčin zvířecí svět se spolu s Inžou seznámíte se zvířaty, která by sama nepřežila a potřebují pomoc záchranných stanic. Tyto útulky jsou nejen pro psy a kočky. Snaží se tu napravit škody, které jsme na zvířatech napáchali.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Víte, že jogurt vznikl vlastně omylem a čokoláda byla kdysi považována za lék? Na čem si pochutnávali lovci a sběrači nebo proč v Indii nejedí hovězí maso? Kdo je vegetarián, co je to obezita a jak se připravují palačinky? Máte svoje oblíbené jídlo? Tak začněte s Brďem zkoumat.
Starověké Řecko ovlivnilo další země nejen svým uměním, kulturou, ale i kuchyní. Říká se, že evropská civilizace začala u stolu kolem roku 800 před naším letopočtem právě ve starověkém Řecku. Rozloha starého Řecka byla ohromná, mělo tak možnost ovlivnit mnoho národů.
Společně se dozvíme, že první mrkve byly žluté nebo také fialové. Rostly divoce v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. Mrkve byly dříve menší, než je známe nyní, a byly docela hořké. Mrkev je nejen zdravá, ale i léčivá a dokonce v Anglii z ní dělají puding.
Existují důkazy o tom, že pračlověk nejedl pouze maso, ale že se živil i rostlinnou stravou. Také již tušil, že bylinky uzdravují. Za to, že se na bylinky nezapomnělo, vděčíme i králi Karlu Velikému, velkému fanouškovi léčivých účinků bylin.
Kuchyně šlechty a prostých lidí v 19. století se nijak zásadně nelišila. Obě skupiny si dopřávaly podobná jídla jako lívance se žahourem nebo různé ptactvo. Dozvíte se, jak se připravovaly lívance a odkud se vzal řízek.
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.