03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Které osobnosti se zasloužily o to, že dnes můžeme potraviny uchovávat v ledničce nebo v mrazáku? Jak probíhalo jejich bádání? A jak vypadali předchůdci dnešní ledničky?
Věděli jste, že brambory pocházejí z Ameriky, kde je pěstovali staří Inkové? V Evropě dlouho neměly své upotřebení, dokonce se po nich i někdo otrávil. Jak je to možné? A kdo přišel na to, co s bramborami v kuchyni počít? Podívejte se sami.
Máte rádi fazole? Pochutnat si na nich můžete díky Kryštofu Kolumbovi, který je spolu s bramborami přivezl z Ameriky. Indiáni pěstovali fazole spolu s kukuřicí, která je podpírala. S těmito luštěninami se do jídelníčku chudších lidí, kteří neměli na maso, dostaly tak důležité bílkoviny. Nejvíce fazole jedí v Anglii, kde jsou součástí tradiční snídaně.
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Máte rádi zvěřinu? Dříve nesměla chybět na žádné pořádné hostině. Z lovení divoké zvěře se stala i zábava. František Antonín Špork založil řád sv. Huberta, který zavazoval všechny, aby ctili zákony přírody a dodržovali tradice lovu. Lovili zvěř srstnatou i pernatou.
I zvířata někdy potřebují pomoc lékaře, a musí dokonce podstoupit i operaci. Podívejte se, jak probíhá. Terka a Inža vás provedou po nemocnici, nahlédnete na operační sál a také se dozvíte, jaké přístroje pomáhají lékařům s určováním zvířecích nemocí a problémů. Jak funguje veterinární rentgen? A magnetická rezonance pro zvířata?
Dýchánek nebo party? Význam těchto slov je stejný, jedná se o příjemnou malou oslavu. Aby vše probíhalo pěkně a bylo nám všem hezky, je třeba dodržet určitá pravidla. Na pozvánku na party nezapomeneme napsat všechny potřebné informace: místo, datum i čas konání akce. Hostitelce přineseme květinu. Víte, jak ji správně předat? Pak pro vás závěrečný kvíz bude hračkou.
Pojďme se společně podívat, jak vznikly Moravské Kopanice? Jestli se tam náhodou pořád nekopalo? A do čeho? Ten, kdo kopal motykou, tomu se říkalo kopaničář. Slávu mu přinesly bohyně z místních nuzných chalup. Zapomenutý a chudý kraj se stal turistickou atrakcí.
Ukázka formou skečů, fiktivních rozhovorů a scének komentuje mýty a pověsti zachycené v Kronice české Václava Hájka z Libočan.
Doba ledová je z geologického hlediska nedávná minulost. Jak vypadala zvířata před deseti tisíci lety? Byla podobná některým současným tvorům? Z jakého důvodu byla jejich těla gigantická a proč nakonec vyhynula? Věděli jste, že k nálezu mamutích klů došlo i v samém centru Prahy?
Ukázka popisuje takzvanou třetí pražskou defenestraci z 23. května 1618. Z oken Pražského hradu při ní byli vyhozeni královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka a Jaroslav Bořita z Martinic a sekretář Filip Fabricius.
12 705
702
4 201
1 147
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.