03:53
Velikonoce jsou pohyblivý svátek plný symbolů. Stále se během nich dodržují některé zvyky a tradice, k těm nejrozšířenějším patří pomlázka, barvení vajíček a pečení velikonočního pečiva, jako je beránek, mazanec nebo jidáše.
Jak se ztratily pomlázky? Děti se seznámí s tradicí Velikonoc a uvidí, jak tento jarní svátek probíhal v minulosti na vesnici. A to včetně velikonočního úklidu, malování vajíček i hodování. Rodina řezbáře Tomše nám skrze příběhy odehrávající se v průběhu kalendářního roku ukáže, jak naši předkové žili na vsi skromné, ale veselé životy v souladu s přírodou. Video inspirované lidovými zvyky a písněmi navazuje na poetiku klasických Trnkových filmů.
Velikonoční pondělí je neodmyslitelně spojeno s pomlázkou. Tato tradice existuje už velmi dlouho a stejně jako jiné dávné tradice se časem měnila. Dříve bylo například zvykem vymrskat nejen dívky, nýbrž celou domácnost.
Smrtná neděle je spojena s vynášením smrti, obyčejem známým už z předkřesťanské doby. Smrtka nebo také Morana zpodobňuje zimu, kterou je třeba utopit. Místo zimy nastupuje jaro symbolizované tzv. lítem, s kterým chodívaly dívky koledovat po vesnici.
Proč se na Velikonoce chodí na koledu s pomlázkou? Co má takové mrskání dívkám přinést? Proč se za něj odměňují pentlemi a vajíčky? A jak takovou pomlázku uplést? Pojďme se společně s Mildou naučit, jak se plete tradiční pomlázka z osmi proutků. Jak mají takové proutky vypadat? Dozvíme se také, co symbolizují jednotlivé barvy stužek na pomlázce.
Podle křesťanské tradice odlétají na zelený čtvrtek zvony do Říma, proto je dříve nahrazovaly řehtačky a klapačky. V některých obcích se tato tradice dodržuje dodnes. Podívejte se, jak se tyto tradiční velikonoční nástroje vyrábějí.
Lidé žijící poblíž moří, řek nebo rybníků se odpradávna živili rybami. Jakým speciálním způsobem upravovali ryby k jídlu Maurové? A jak se ke konzumaci ryb vyjadřuje staré anglické přísloví?
Pojďme se společně podívat na dlouhý letní večer svatojánské noci, který připadá na předvečer svátku Jana Křtitele. Lidé kdysi věřili, že tato noc letního slunovratu je kouzelná. Povídalo se, že byliny natrhané o této noci mají největší sílu.
Pojďme se společně podívat, jak vznikly Moravské Kopanice? Jestli se tam náhodou pořád nekopalo? A do čeho? Ten, kdo kopal motykou, tomu se říkalo kopaničář. Slávu mu přinesly bohyně z místních nuzných chalup. Zapomenutý a chudý kraj se stal turistickou atrakcí.
Když děti učí telka! Naučme se se žáky 4. ročníku měřit čas. Zopakujme si časové údaje a jednotky času. Podívejme se do historie, čím se dříve měřil čas. Dozvíme se zajímavosti o některých živočiších naší planety a v čem bychom je mohli porovnat podle času. Na závěr si vyrobíme sluneční hodiny.
Věděli byste, kdo to je brašnář? Jak už naznačuje název, jde o povolání. To bude mít určitě něco společného s brašnami, ale opravdu jenom s brašnami, nebo je jeho zaměření daleko širší? A existují vůbec ještě nějací brašnáři? Pojďme spolu objevit kouzlo tohoto vskutku krásného řemesla.
Bublina je plynné těleso obklopené kapalinou nebo pevnou látkou. To na ní ovšem není to nejzajímavější. Velmi zábavné je vytvářet megabubliny. Jak na ně, nám ukáže megabublinář Matěj Kodeš.
Bojíte se rádi? Slavíte rádi Halloween? Víte ale, odkud tento zvyk pochází? Slyšeli jste někdy o halloweenské nebo Jackově lucerně? Znáte svátek všech zesnulých? Pokud vás něco z toho opravdu zajímá, máte skvělou příležitost se dozvědět více. Tak pojďme na to.
Jestli jezdíte vlakem, tak víte, co dělá průvodčí. Ale kontroloval vám jízdenky už někdy 13letý kluk? Honzu láká být průvodčím ve vlaku. Splnil se mu sen a on si tuhle práci zkusil. Co všechno to obnáší, si vyzkoušel na trase Praha-Děčín. Jaké musí mít průvodčí vzdělání? A opravdu pouze kontroluje jízdenky?
Krásně nazdobený třpytící se vánoční stromeček je pro nás zásadním symbolem Vánoc. Ne vždy tomu tak bylo. Zdobení vánočního stromečku k nám přišlo až v 19. století. Jak se takový stromeček zdobil, si nyní ukážeme.
Společně se dozvíme, že první mrkve byly žluté nebo také fialové. Rostly divoce v oblasti dnešního Pákistánu a Afghánistánu. Mrkve byly dříve menší, než je známe nyní, a byly docela hořké. Mrkev je nejen zdravá, ale i léčivá a dokonce v Anglii z ní dělají puding.
Říká se, že všechny cesty vedou do Říma. Kdo vyrobil první sýr, se už dnes nedozvíme, ale jisté je, že Římané znali první recepty na trvanlivé sýry. Jak už to tak v dějinách gastronomie bývá, nejspíš za to mohla náhoda. Výroba sýra se pak s vojenskými výpady Římské říše rozvinula po celé Evropě.
Pasáž vypráví o šlechtických titulech a o tom, jak to se šlechtici bylo v průběhu českých dějin a kam se poděli v současnosti.
12 550
699
4 144
1 137
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.