07:35
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad se věnuje válce v Jugoslávii. Byl to nejkrvavější konflikt na starém kontinentě od konce druhé světové války, který přinesl statisíce mrtvých a miliony vyhnaných. Rozpad Jugoslávie, který změnil mapu Evropy, začal roku 1991.
Zhlédněte ukázku výroby železa ve vysoké peci v Třineckých železárnách, kde se železo vyrábí už od poloviny 19. století. Hlavními surovinami k výrobě surového železa jsou železná ruda a koks z černého uhlí, které se tu těží. Proces výroby železa ve vysoké peci je z velké části řízený počítačem a trvá přibližně osm hodin.
Reportáž popisující politickou a hospodářskou situaci v Ázerbajdžánu na pozadí konání soutěže Eurovize a rozhovor s politologem o fungování státu.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Navštívíme pobřeží sicilské provincie Trapani, které je lemováno salinami. Podíváme se, jakým způsobem se v solných pánvích těží sůl, a zjistíme, jaký je rozdíl mezi mořskou a kamennou solí.
Při návštěvě Hornického muzea Landek Park se dozvíme o historii těžby černého uhlí na Ostravsku a o práci v dolech. Součástí muzea je dnes již uzavřený důl Anselm, ve kterém je možné prohlédnout si důlní techniku. Ačkoli byla těžba černého uhlí na Ostravsku ukončena už v roce 1994, některé havířské tradice přetrvávají do současnosti.
Posázavská železnice byla vybudována koncem 19. a na počátku 20. století. Hlavním záměrem byla přeprava cukrové řepy do cukrovaru v Modřanech. Po 1. světové válce byla trať populární mezi trampy, kteří vyráželi na víkendy do Posázaví. Od té doby je tato železnice známá jako Posázavský Pacifik. Jaké trable způsobovali trampové železničářům?
Istanbul je unikátní nejen svou geografickou polohou na pomezí Evropy a Asie, ale i kulturou a historií. V minulosti se jednalo o významnou obchodní spojnici mezi Evropou a Asií a také o hlavní sídlo vládců Byzantské i Osmanské říše, až do roku 1923, kdy se hlavním městem nově vzniklé Turecké republiky stala Ankara. Po krátké výpravě do historie uvidíme současnou podobu města, včetně tržnic s typickými tureckými výrobky a pouličních restaurací s místními specialitami. Na závěr si prohlédneme nejvýznamnější historické památky.
Papírna v jihokorejském Andongu je jedna z mála továren v zemi, kde se vyrábí tradiční korejský papír hanji podle původních metod. Společně si prohlédneme celý výrobní proces, při němž z nepěkně vyhlížející hmoty vznikne sněhobílý zázrak. Jeho základem jsou moruše, stonky sóji a pohanka.
Ptačí hnízdo, olympijský stadion postavený pro letní olympiádu v roce 2008, má šanci opět zazářit. Jak žije jeho autor, umělec Aj Wej-wej a jaká vůbec bude zimní olympiáda v zemi, kterou trápí smog, potýká se s nedostatkem sněhu i nepříliš velkým zájmem o zimní sporty?
Co má vzdálené Mongolsko společného s námi? Podívejte se na historické podobnosti Mongolska a ČR a vliv komunismu na místní obyvatele a jejich unikátní styl života a kulturu.
Svatý kopeček u Olomouce je vyhledávaným místem nejen pro věřící, ale i pro turisty. V roce 2018 byla tamní bazilika Navštívení Panny Marie zapsána na seznam kulturních památek České republiky. Stavba byla poté rekonstruována a po dvou letech se znovu otevřela včetně nově zpřístupněných prostorů. My se nyní podíváme, jak se rekonstrukce povedla, a od virtuálního průvodce se dozvíme i historické souvislosti.
V roce 1915 začala v Turecku první systematická genocida moderních dějin, při které zahynulo podle odhadů až 1,5 milionu Arménů. Turecko i po sto letech nadále tyto události popírá. Středověká brutalita se při ní spojila s vynálezy moderní doby a později inspirovala Hitlera při realizaci holokaustu. Muži měli být zdecimováni, ženy obráceny na islám. Po válce se skupině Arménů podařilo vypátrat a zavraždit dva ze tří strůjců genocidy. Násilně rozptýlený národ žije dodnes v desítkách zemí a usiluje o omluvu, přiznání viny a snahu alespoň částečně odčinit historický zločin.
Od začátku roku 2022 se napětí mezi Ukrajinou a Ruskem více a více stupňovalo a řada světových státníků se snažila odvrátit hrozící konflikt. Přesto byl 24. únor 2022 pro mnohé překvapivý. V brzkých ranních hodinách totiž Rusko zahájilo tzv. speciální mírovou operaci s cílem demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu. Politici nejen západního světa okamžitě odsoudili vpád ruské armády na Ukrajinu. Také český prezident Miloš Zeman vystoupil s projevem k národu, ve kterém vojenskou agresi i samotného ruského prezidenta Vladimira Putina ostře odsoudil.
Během stalinistického režimu byli krymští Tataři hromadně vysídleni až do Uzbekistánu a do Střední Asie. Pasáž o jejich historii i osudu.
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.