Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stál na místě plánované těžby hnědého uhlí. Vzhledem k jeho mimořádné hodnotě neskončil jako většina starého královského města Most demolicí, ale bylo rozhodnuto o jeho záchraně přesunutím o 941 metrů mimo těžební prostor. Podívejte se na mimořádný logistický počin.
Oblíbenou pochoutkou v době ledové byli mamuti, kteří svým masem dokázali nasytit celou rodinu. Jaké nástroje a schopnosti byly potřeba k jejich ulovení v krutých podmínkách zimy?
Pravěcí lidé postupně opouští kamenné nástroje a objevují výhody kovů – bronzu a železa. S příchodem nových materiálů se urychlují běžné činnosti a rozvíjí se obchod.
Ukázka se zabývá novým vědním oborem ve zkoumání archeologických nálezů – archeogenetikou –, která se posledních dvacet let rozvíjí i u nás.
V ukázce z dokumentárního filmu Tajemství skrytá v písku (2023) uvidíme zkoumání nálezů různých pravěkých ostatků se zbraněmi. Díky stále novým metodám můžeme dnes posuzovat nové souvislosti. Jedním z příkladů je analýza kostí z hrobů, která dokáže určit, zda šlo o muže nebo ženu. V mnoha hrobech pohřbených pravěkých lovců například od jezera Titicaca (naleziště Wilamaya Patjxa) mohly být tedy pohřbeny pravěké lovkyně. Názory odborníků se ale liší.
V ukázce z dokumentárního filmu, který vznikl ke stoletému výročí nálezu Věstonické venuše v roce 2025, vysvětlují archeologové přímo v terénu na místě okolnosti objevení plastiky. Plány a nálezy se již ve 30. letech ztratily a krajina se za 100 let proměnila, takže se jedná o přibližné místo. Dozvíme se také o způsobu mezinárodní propagace venuše a proč je soška jedinečná.
Pořad formou scének, skečů, fiktivních rozhovorů a reportáží seznamuje se spisovatelem a učitelem Eduardem Štorchem, který byl také amatérským archeologem. Jeho popularizační knihy o životě v pravěku jako Lovci mamutů či Osada havranů ovlivnily několik generací.
Vincenz Priessnitz věřil na léčivou sílu vody. Žil v první polovině 19. století, v mnohém však tuto dobu předběhl, například založil první vodoléčebný ústav na světě. V následující reportáži se seznámíme s jeho příběhem.
Čestmír a Lubomír Šlapetovi byli architekti, kteří zásadně pozměnili vzhled měst na severní Moravě. Jejich jména jsou však ve veřejném prostoru spíše neznámá. Důvodem je především to, že jejich hlavní tvůrčí období zásadně poznamenal komunismus. Čestmír se nakonec rozhodl k emigraci, Lubomír byl různě perzekvován a nesměl projektovat. Jeho plány tak často zůstávaly jen v šuplíku.
Prahu půlí řeka Vltava na dvě části, které jsou spojeny řadou mostů. Karlův, Mánesův, Branický, Jiráskův, Trojský... Nejkratší a z těch novodobých také nejzdobnější je most Čechův. Podívejte se na stručnou historii mostu i jeho okolí.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.