06:28
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen atentát v Sarajevu, první světová válka, zákopová válka a také nasazení nových zbraní.
Neexistuje důležitější okamžik v moderních českých, respektive československých dějinách, než je sametová revoluce. Někdy se nazývá také něžná revoluce a stěžejním dnem byl 17. listopad 1989, kdy se na Albertově sešli demonstrující studenti pražských vysokých škol. Sled událostí nakonec vedl k pádu komunistického režimu a nastolení demokracie. Připomeňme si nad fotografiemi Jana Šibíka onu dobu i neuvěřitelnou atmosféru, která už se asi nikdy nebude opakovat.
Prahu půlí řeka Vltava na dvě části, které jsou spojeny řadou mostů. Karlův, Mánesův, Branický, Jiráskův, Trojský... Nejkratší a z těch novodobých také nejzdobnější je most Čechův. Podívejte se na stručnou historii mostu i jeho okolí.
Prvním letadlem společnosti Avia byl jednoplošník BH-1. Samostatné Československo v něm získalo moderní letadlo s konstrukcí, která v mnohém předběhla tehdejší dobu. Konstruktéry byli Pavel Beneš a Miroslav Hajn a poprvé vzlétl v říjnu 1920. Letuschopnou repliku postavil a představuje Marcel Sezemský.
Ukázka se zabývá novým vědním oborem v oblasti archeologie – leteckou archeologií –, jejími možnostmi a způsoby výzkumu.
Vyprávění o prvních pokusech dobývání vesmíru v 50. a 60. letech 20. století. Kdo byl ve vesmíru první a jaké to mělo důsledky? Kdo byl ve vesmíru dřív než lidé?
V roce 1784 začalo v pražském Klementinu pravidelné měření teploty vzduchu a později i měření dešťových a sněhových srážek. A měří se tu bez přestávky až dodnes. V roce 2024 tak meteorologická měření v Klementinu oslaví již 240. výročí svého fungování.
V roce 1953 proběhla v Československu měnová reforma. Jejím cílem bylo ukončit přídělový systém a potlačit černý trh, reálným důsledkem ovšem bylo znehodnocení úspor lidí a snížení jejich životní úrovně. V Plzni se v reakci na reformu odehrály dělnické protesty, které byly násilně potlačeny.
Prezident Edvard Beneš se vrátil po 2. světové válce do Prahy 16. května 1945. Jeho příjezd zaznamenaly filmové kamery. Podívejte se na archivní záběry.
Městské kroniky jsou úžasným zdrojem informací o dějinách. Východočeská Litomyšl má díky svému rodáku Quido Šimkovi unikátní kroniku z let první světové války. Šimek osmidílnou kroniku nejen psal, ale i bohatě ilustroval. Podívejte se na obraz posledních dní války v Litomyšli očima Šimkovy kroniky.
Antonína Novotného v druhé polovině 60. let dostihly problémy československé společnosti. Pasáž ukazuje studentské nepokoje na Strahově, odpadnutí přátel a spojenců, odchod z čela KSČ a posléze i z postu prezidenta republiky.
Aleš Háma nás provede malebným městečkem Úterý v Plzeňském kraji, které si udrželo i dodnes kouzlo starých časů. Nechte se taky okouzlit!
Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy byla vyhlášena v roce 1970 a s rozlohou přes 700 km2 patří k našim středně velkým chráněným územím. Pro zdejší krajinu jsou typické mohutné rulové věže, jako například turisty oblíbený masiv Devět skal. Jiné skalní útvary v oblasti Žďárských vrchů, jako Drátník nebo Čtyři palice, jsou oblíbeným cílem horolezců.
Orlické hory se táhnou při česko-polské hranici v severovýchodních Čechách. Nepatří právě k nejvyšším pohořím České republiky, jejich nejvyšší vrchol leží v nadmořské výšce pouhých 1116 m n. m. Přesto jsou Orlické hory pohořím s typicky horským podnebím, faunou a flórou. Již v roce 1969 byly vyhlášeny chráněnou krajinnou oblastí.
Přehrady. Pro někoho rekreace, pro jiného životní tragédie v případě, že kvůli ní ztratil domov. Díky přehradám máme pitnou vodu, zdroj energie nebo zbrzdíme povodňovou vlnu, ale také jsme kvůli nim přišli o jedny z nejdivočejších míst naší země. I přesto některé z umělých vodních nádrží s krajinou splynuly. Navštívíme přehrady na Želivce, Chrudimce, Jihlavě či Svratce.
12 809
720
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.