06:28
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena Sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Prahu půlí řeka Vltava na dvě části, které jsou spojeny řadou mostů. Karlův, Mánesův, Branický, Jiráskův, Trojský... Nejkratší a z těch novodobých také nejzdobnější je most Čechův. Podívejte se na stručnou historii mostu i jeho okolí.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen dopad světové hospodářské krize na československou ekonomiku ve 30. letech. Milion nezaměstnaných se stal živnou půdou pro různé extremisty.
S nástupem Alexandera Dubčeka nastává Pražské jaro, období demokratizace společnosti. V srpnu 1968 však do Československa vpadnou vojska Varšavské smlouvy. Video je vhodné také jako doplňková aktivita k výuce češtiny pro cizince. Děti se seznámí s klíčovými událostmi a osobnostmi české historie. Díl je vhodný především pro mírně pokročilé žáky staršího školního věku.
Převrat v únoru 1948 znamenal nejen politickou, ale i společenskou změnu. Jednou z oblastí, která se musela vyrovnat s novými poměry, bylo i právo. Podívejte se na sondu ve vzpomínkách a osudech tří významných postav polistopadové justice. Všichni začínali za minulého režimu a po listopadu 1989 dosáhli důležitých postů v justici. Pavel Kučera byl místopředsedou Nejvyššího soudu, Josef Baxa předsedou Nejvyššího správního soudu a Eliška Wagnerová předsedkyní Nejvyššího soudu a soudkyní Ústavního soudu.
Básník Petr Bezruč je neodmyslitelně spjat s Moravskoslezským krajem. V Ostravici pobýval ve svém srubu nedaleko Lysé hory, na niž pravidelně vystupoval. Čím ho oslovovala krajina Beskyd? Místní pamětník nám povypráví nejen o Bezručově vztahu ke zdejšímu prostředí, ale i k ženám.
Staniční budova nádraží Moldava v Krušných horách je národní kulturní památkou. V minulosti tudy vedla cesta, která představovala důležitou obchodní spojnici. Ačkoli zatím nádraží chátrá, město v blízké době plánuje jeho rekonstrukci a obnovu železničního spojení do Německa. S místem je rovněž spjat spisovatel Adolf Branald, který zde mezi lety 1936 a 1938 pracoval jako výpravčí.
S vývojem atomové bomby je primárně spojeno jméno vědce Roberta Oppenheimera. Ve videu z dokumentárního pořadu Úsvit atomového věku (2025) je skrze rozhovor s americkým historikem představena osobnost i vědecká činnost tohoto významného vědce. Předmětem zájmu je ve videu zejména Oppenheimerovo dětství, jeho osobnostní předpoklady pro vedení projektu Manhattan, ale i objasnění kontextu jeho nejslavnějších slov „Now I am becoming death, the destroyer of worlds”, poválečný proces spojený s bezpečnostní prověrkou a celkové zhodnocení jeho přínosu vědě.
Vincenz Priessnitz věřil na léčivou sílu vody. Žil v první polovině 19. století, v mnohém však tuto dobu předběhl, například založil první vodoléčebný ústav na světě. V následující reportáži se seznámíme s jeho příběhem.
Most propojující pražské čtvrti Braník a Malou Chuchli byl postaven mezi lety 1949 a 1955. Přezdívá se mu "most inteligence", neboť na jeho výstavbě se museli podílet vysoce vzdělaní obyvatelé Československa, političtí vězni, lékaři, vědci, filozofové apod. Aspiroval na několik světových prvenství, výsledek byl však o dost jiný.
Kunětická hora je název zříceniny, která stojí na vrcholu stejnojmenného kopce. Pochází z 15. století a nachází se přibližně pět kilometrů od Pardubic. Na počátku 20. století byl rozpadající se hrad zachráněn a přestavěn mj. slovenským architektem Dušanem Jurkovičem do dnešní podoby. Neméně zajímavý je rovněž geologický původ vrchu Kunětická hora, souvisí totiž s třetihorní tektonickou činností na našem území.
Müllerova vila v pražských Střešovicích nebo Winternitzova vila na Smíchově patří mezi nejvýznamnější architektonické památky 20. století. Jejich autor, architekt Adolf Loos, se vyznačoval genialitou vidět prostor, jak on sám říkal, třetím okem ve své hlavě.
Lze předpovědět povodeň? Které údaje k tomu meteorologové potřebují? A kdo vyhlašuje jednotlivé stupně povodňové aktivity?
V roce 1784 začalo v pražském Klementinu pravidelné měření teploty vzduchu a později i měření dešťových a sněhových srážek. A měří se tu bez přestávky až dodnes. V roce 2024 tak meteorologická měření v Klementinu oslaví již 240. výročí svého fungování.
13 527
758
4 602
1 305
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.