06:28
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Prahu půlí řeka Vltava na dvě části, které jsou spojeny řadou mostů. Karlův, Mánesův, Branický, Jiráskův, Trojský... Nejkratší a z těch novodobých také nejzdobnější je most Čechův. Podívejte se na stručnou historii mostu i jeho okolí.
Železniční most mezi Malou Chuchlí a Braníkem překlenující Vltavu je jistou kuriozitou. Oficiálně se jmenuje Branický most, ale téměř nikdo mu neřekne jinak než Most inteligence. Mohl by být nejdelším dvoukolejným železobetonovým mostem v Evropě, kdyby neměl jen jednu kolej. Proč tomu tak je? Podívejte se na jeho krátkou historii.
Vodní nádrž Lipno, přezdívaná české moře, je největší vodní plochou v Česku. Slouží také jako výrobna elektrické energie. Pomocí dobových záběrů se dozvíme, co všechno provázelo vznik tohoto vodního díla, které je v provozu od roku 1959. Stavba přehrady výrazně pozměnila ráz místní krajiny, řada obcí a osad zanikla, a o domov tak přišlo více než 1700 lidí.
Atomová bomba byla vynalezena v roce 1945 ve Spojených státech amerických a použita v tomtéž roce s cílem zastavit boje s Japonskem. Pokud nás ale zajímá širší kontext vývoje atomové bomby, musíme se vrátit do roku 1938, kdy dvojice německých vědců (Hahn a Strassmann) rozštěpila jádro uranu. Ve videu ze zpravodajského pořadu Úsvit atomového věku (2025) se více dozvíte o počátcích vzniku atomové bomby.
Stavba Lucerny trvala třináct let. Když byla roku 1920 dokončena, přinesla Praze moderní multifunkční budovu, která dodnes není nahraditelná. Dům se stal symbolem své doby. V Lucerně najdeme Velký sál, v němž proběhlo mnoho vystoupení velkých hudebních hvězd, kino, restaurace a např. i Mramorový sál, kde probíhaly od počátku taneční kurzy. Dvoupatrová pasáž plná obchodů a kaváren byla architektonickým vrcholem své doby. Nejvýznamnější kulturní události válečného a poválečného Československa se odehrávaly právě tady. Podívejte se na dokument o tomto místě s ojedinělou atmosférou.
K založení města Stříbra významně přispěl objev rudných žil, ne však stříbrných, ale olověných, které se na první pohled stříbrně lesknou. Na pozůstatky těžby olověných rud tu narazíme dodnes. Důvodů, proč navštívit toto město, je ale mnohem více. Třeba renesanční radnice na Masarykově náměstí, Minoritský klášter, Prokopská štola nebo unikátní kamenný most. Podívejte se sami.
Jsme svědky katastrofy nevídaných rozměrů. V roce 2018 se naplnily obavy, že kůrovec napadne další tisíce hektarů smrkových porostů. Na řadě míst v Čechách a na Moravě se už rozpadly smrkové monokultury. Nejvíc jsou postiženy Jeseníky, Beskydy, Českomoravská vysočina a Jižní Morava.
Václav Cílek vypráví o tom, proč v minulosti na našem území vznikaly a zanikaly cesty a jaké funkce a vlastnosti v dějinách měly. Dozvíme se také, proč mají staré cesty jiný tvar než ty moderní.
Prohlédneme si nejvyšší vodopád na české straně Šumavy, Bílou strž, dosahující celkové výšky 13 metrů. Leží v kaňonu Bílého potoka v nadmořské výšce 940 metrů a uzavírá stejnojmennou rokli, která je národní přírodní rezervací. Přímo nad vodopádem se nachází vyhlídka, ze které je možné pozorovat tuto působivou přírodní scenérii.
Světová výstava Expo 58 byla zajímavá díky první poválečné konfrontaci Východu a Západu. Pro Československo výstava znamenala nečekaný úspěch, náš pavilon v Bruselu zhlédlo tehdy více než šest milionů návštěvníků. Československé exponáty přihlášené do soutěže získaly desítky cen, diplomů a medailí, nejvíce ze všech účastníků.
Pasáž zobrazuje události v Číhošti z roku 1949, osudy pátera Josefa Toufara a využití události k proticírkevnímu tažení a procesům.
Televizní reportéři jezdili informovat o světě s předem připraveným politickým zadáním. To, co je pro dnešní novináře nepředstavitelné, bylo v podmínkách diktatury nezbytné, aby vůbec mohlo nějaké zahraniční zpravodajství vznikat. Oldřich Vejvoda, bývalý zahraniční redaktor Televizních novin, vzpomíná pro pořad Redaktoři (2025) na politická omezení a stranické úkoly, které musel při své práci respektovat.
Dvacátá léta jsou obdobím opojného konzumu a divokých finančních spekulací. Když se však bublina roztrhne, všechno se změní…
14 105
861
4 794
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.