Čemu se věnují archeologové? Jak pracují? A co všechno zkoumají? Archeologie nám pomáhá poskládat si mozaiku toho, jak stárla Země, jak žili naši předkové a jaké měli zvyky a zájmy.
Jak si lidé osvojili práci s kovy? Pasáž popisuje, jak se využívaly kovy v pravěku a jak se vyrábělo a k čemu používalo železo. V Moravském krasu se železné hřivny vyráběly už v osmém století. Co to je? A jak jejich výroba probíhala? Ukážeme si rekonstrukci tohoto procesu.
Ukázka popisuje nejvýznamnější nálezy české archeologie a jejich význam pro poznávání naší minulosti.
Ukázka se zabývá novým vědním oborem ve zkoumání archeologických nálezů – archeogenetikou –, která se posledních dvacet let rozvíjí i u nás.
Václav Cílek se zamýšlí nad existencí křemencových menhirů v české krajině.
Ukázka popisuje druhy archeologických výzkumů – badatelský, výzkumný, destruktivní, leteckou archeologii – a také to, co potřebuje archeolog k práci.
Počátky české archeologie jsou spjaty s učitelem Karlem Jaroslavem Maškou, který objevil dětskou čelist neandertálce v jeskyni Šipka a později pracoval na vykopávkách u Přerova a v Moravském krasu. Podívejte se na krátký medailon o něm a o sbírkách jeho archeologických nálezů.
Proč stále vnímáme neandertálce jako primitivy? Současné vědecké poznání totiž dokazuje, že se hluboce mýlíme. Historici ve videu z pořadu Historie.cs vysvětlí, kdy se rozšířily předsudky o neandertálcích a proč je zcela neadekvátní je šířit dál.
Epidemii moru si většina z nás patrně spojí s obdobím středověku. Kdy a proč se ale mor objevil v historii poprvé? Tyto otázky vztahující se k dějinám lékařství nám blíže objasní historici v pořadu Historie.cs.
Prahu půlí řeka Vltava na dvě části, které jsou spojeny řadou mostů. Karlův, Mánesův, Branický, Jiráskův, Trojský... Nejkratší a z těch novodobých také nejzdobnější je most Čechův. Podívejte se na stručnou historii mostu i jeho okolí.
Historie závodního okruhu v bezprostřední blízkosti moravské metropole se začala psát v roce 1930. Závodní trať měla přes 29 kilometrů a u jejího zrodu stála legendární česká automobilová závodnice Eliška Junková. Okruh dostal pojmenování po zakladateli státu Tomáši G. Masarykovi. Ve třicátých letech zde startovaly takové osobnosti, jako byl Louis Chiron nebo Rudolf Caracciola. Druhá světová válka tradici přerušila a nový impuls dostal okruh až v padesátých letech se závody motocyklů.
S rozšířením detektorů kovů dostala vědecká archeologie silného soupeře, laickou veřejnost, která hledá kovy ukryté v zemi a mnohdy ničí historickou paměť místa. Často také státu mizí samotné nálezy v soukromých sbírkách. Podívejte se na část diskuse odborníků na toto téma.
13 529
758
4 615
1 311
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.