Mobily a duševní zdraví dětí: Korelace, nebo příčina?

„Z mého pohledu neexistuje evidence pro to, že by se duševní zdraví adolescentů zhoršovalo kvůli používání mobilů a sociálních sítí,“ říká profesor David Šmahel z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity, který se výzkumu dopadů technologií věnuje 20 let. V pasáži z dokumentu Zákaz mobilů (2025) představuje výsledky longitudinálních studií zaměřených na online komunikaci, sociální podporu a kompetence adolescentů. Upozorňuje, že podle jeho výzkumů se počet skutečně závislých dětí pohybuje mezi 3 až 10 procenty, nikoli mezi většinou, jak se rodiče často domnívají. Kritizuje tendenci médií a politiků svalovat zhoršené duševní zdraví dětí na technologie.

Tip do výuky

• Před zhlédnutím pasáže nechte žáky odhadnout, kolik dětí by podle nich samotných bylo považováno za „závislé na mobilu". A jaký tip si myslí, že by měli jejich rodiče?
• Po zhlédnutí pasáže nechte žáky vypočítat, kolik je v jejich třídě, ročníku a škole skutečně závislých dětí podle Šmahelova odhadu, 3–10 % (30 žáků = 1–3 osoby; 600 žáků = 18–60).
• Diskutujte rozdíl mezi výzkumnými daty a subjektivním vnímáním. Proč se pojem „závislost" v běžné mluvě nadužívá?

Z pořadu:

• Zákaz mobilů

Témata:

• Digitální wellbeing

Vhodné pro stupeň:

• 2. stupeň ZŠ
• Střední škola

Vhodné pro předmět:

• Mediální výchova

Klíčová slova:

• sociální sítě
• duševní zdraví
• technologie
• výzkum
• mobilní telefony

Materiály ke stažení

Mobily a duševní zdraví: Korelace nebo příčina?

Žáci převedou údaje z úryvku o podílu závislých adolescentů (3–10 %) na konkrétní počty v jejich třídě, ročníku i škole a porovnají odhad s daty. Druhá aktivita směřuje pozornost na rozdíl mezi formulací „z mého pohledu“ z úst badatele a obecným tvrzením, které následně použije dokumentarista.