15:40
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Jak vznikl náš Měsíc a jak je možné, že zůstává na své oběžné dráze a nespadne na Zem? Podívejte na vysvětlení vzniku Měsíce, popis jeho základních fyzikálních vlastností a sil, které na něj působí. Jak Měsíc ovlivňuje život na Zemi? Co by se stalo, kdyby zmizel?
O tom, kde se dá v České republice najít zlato a kde je možné narazit na pozůstatky po jeho těžbě, vypráví geoložka Veronika Štědrá, mistryně světa v rýžování zlata.
Ve Svitavské pahorkatině se nachází Semanínský les opředený pověstmi. Jeho nejzachovalejší část se jmenuje Psí kuchyně a najdeme v ní rozsáhlé smíšené porosty v čele s buky a smrky. Díky ochraně tohoto území v podobě vyhlášení přírodní rezervace zde můžeme sledovat přirozený koloběh lesa. Pojďte se podívat s námi.
Nedaleko zámku Orlík na obou březích řeky Vltavy ležela obec Žďákov. Po vybudování Orlické přehrady zůstaly zbytky obce na jejím dně. Její jméno však připomíná unikátní most spojující břehy širokého přehradního údolí. Nejen v době svého vzniku byl most unikátní. Podívejte na jeho historii i přednosti.
Pamětnice Marie Malá, která se narodila na Předních Paštích u Stodůlek, nám představuje svýma očima Šumavu. Vzpomíná na drsnou přírodu a vypráví o dávno zmizelých životech a skutečnostech. Po druhé světové válce, když došlo k odsunu místního německy mluvícího obyvatelstva a zbyly po něm jen zarostlé pobořené zdi statků a kapliček. Jejich dávno zmizelou existenci dnes možná poznáme podle kvetoucí jabloně uprostřed lesa nebo rezavého křížku pod stoletou lípou. Marie Malá napsala o zmizelém světě knihu.
Vincenz Priessnitz věřil na léčivou sílu vody. Žil v první polovině 19. století, v mnohém však tuto dobu předběhl, například založil první vodoléčebný ústav na světě. V následující reportáži se seznámíme s jeho příběhem.
Emise skleníkových plynů jsou vzhledem ke změnám klimatu klíčovým tématem. Kvůli lidské činnosti jejich množství v atmosféře stále roste. Pokud chceme klimatickou krizi odvrátit, musíme tyto emise okamžitě snížit. Pro Česko to znamená jasný odklon od spalování fosilních paliv a jejich nahrazení obnovitelnými zdroji a nízkouhlíkovou výrobou.
Vydáme se do Solvayových lomů v Českém krasu, ve kterých se těžil vápenec pro výrobu sody. V období 2. světové války se zde vytěžilo ročně až 150 000 tun vápence. K dopravě vytěženého materiálu byla využívána úzkorozchodná železnice. Po vyčerpání těžby začal areál chátrat, od 90. let je snaha o jeho renovaci, nyní zde najdeme i muzeum.
ZOH v Pekingu mají být první „zelené“ v novodobé historii. Má to ale také svoji stinnou stránku. Obrovskou spotřebu energie mají pokrýt solární a větrné elektrárny. Jejich stavba připravuje tisíce zemědělců o půdu.
Schwarzenberský plavební kanál je významnou technickou památkou. Tato dopravní cesta, vybudovaná ve druhé polovině 18. století, sloužila k transportu dřeva z šumavských hvozdů až do Vídně. Kanál 44 km dlouhý byl v provozu až do roku 1916, některé úseky sloužily i později. Dnes je oblíbeným cílem turistů.
Krkonoše se staly ostrovem unikátních společenstev, na kterém se prolínají druhy arktické s alpínskými. Najdou se zde pozůstatky ledovcové modelace krajiny.
Pořad ukazuje vymírání druhů v minulých geologických érách v důsledku sopečné činnosti a dopadu vesmírných těles na zemský povrch. Co, nebo kdo může za největší katastrofy v dějinách naší planety? A jak tahle velká vymírání probíhala? A jaké události po nich následovaly?
Hranická propast se nachází nedaleko železniční stanice v Teplicích nad Bečvou. Jak je propast skutečně hluboká, se neví. Na dně se totiž nachází jezírko, které vodu bere v hloubkách stovek metrů. Toto území bylo jako evropsky významná lokalita zařazeno také do soustavy Natura 2000.
Velkolom Čertovy schody v Českém krasu představuje výrazný prvek krajiny, který vznikl při těžbě vápence. Jedná se o devastaci místní původní krajiny za vzniku stanoviště s typickým rázem skalních výchozů a odhalených geologických profilů. Prostředí krasu poskytuje ideální podmínky pro obnovení života v těžbou výrazně poznamenané krajině. Prostředím velkolomu provází geolog, spisovatel, filosof a popularizátor vědy Václav Cílek.
13 576
759
4 615
1 321
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.