Video z pořadu Postřehy odjinud (2014) přináší pohled Jana Šmída na západ Spojených států. Tentokrát nás zavede do Údolí smrti, mimo jiné i k jezírku Badwater, které leží 86 metrů pod hladinou moře a patří k nejníže položeným místům západní polokoule.
V úryvku z pořadu Na cestě (2008) se podíváme do kanadské provincie Ontario. Na řece Niagaře tvoří přírodní hranici mezi Kanadou a USA světoznámé Niagarské vodopády. Ontario proslavil vynálezce telefonu Alexander Graham Bell i slavný hokejista Wayne Gretzky. Velkou tradici má v této provincii výroba javorového sirupu.
Nejstarší národní park na světě Yellowstone v USA je vyhlášený jedinečnými přírodními scenériemi, kterým vévodí rozličné vulkanické jevy. Nachází se zde nejvíce gejzírů na světě a je domovem mnoha druhů divokých zvířat. V reportáži z pořadu Objektiv (2019) se podíváme na některé z těchto vulkanických jevů, setkáme se i s obyvateli zdejší divočiny, nahlédneme do historie parku a zavítáme také do sousedního národního parku Grand Teton.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
New York je neodmyslitelně spjat s moderní architekturou. Každému se jistě hned vybaví mrakodrapy Chrysler nebo Empire State Building. S Bohumilem Vostalem a jeho dvěma průvodci, autory knihy o moderních stavbách New Yorku, se vydáme na místa méně známá, která však nejsou o nic méně architektonicky zajímavá.
Yellowstonský národní park je krajinou hor, lesů, divoké zvěře a vulkanické aktivity. Jde o nejstarší národní park na světě, jehož dominantou jsou horké prameny, gejzíry, fumaroly a pestře zbarvené travertinové terasy.
Machu Pichu je incké město nacházející se v peruánských Andách ve výšce okolo 2500 metrů nad mořem. Bylo objeveno v roce 1911 americkým cestovatelem a archeologem Hiramem Binghamem. Dnes patří k nejnavštěvovanějším místům planety. Pojďte se tam s námi alespoň virtuálně podívat i vy.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Vyprávění o projektu, který si klade za cíl vyčistit oceány od plastového odpadu. Vysvětluje, jak funguje systém, který má podle organizátorů projektu každých 5 let snížit množství plastového odpadu v Pacifiku o 50 procent.
Při stavbě dálnice D8 napříč Českým středohořím došlo v roce 2013 kvůli vydatným dešťům k asi neznámějšímu sesuvu půdy v Česku. Přestože geologové preferovali pro dálnici tunelovou trasu, byla nakonec zvolena geologicky nejméně vhodná povrchová varianta vedoucí přes dlouhodobě známé sesuvné území. Jak k sesuvu došlo? A hrozí, že se něco takového stane znovu?
Do stromů se ukládá velké množství uhlíku, ale pokud se dřevo spálí, tak se zase uvolní. Skutečné snížení množství oxidu uhličitého v atmosféře mohou přinést nové lesy v místech, kde předtím nerostly. Taková místa se hledají těžko. Kde a proč by mohly vznikat lesy?
Reportáž Studia 6 (2018) představuje výsledky výzkumu NASA o změnách v Arktidě způsobených globálním oteplováním. Zatímco množství ledu zde klesá, vegetace se naopak rozšiřuje. O těchto proměnách hovoří Alexandra Bernardová z Centra polární ekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Se známým polárníkem Miroslavem Jakešem se v pořadu Cesty do krajin půlnočního slunce (2018) podíváme do Grónska, jak za jeho lidmi (Inuity), tak za divokou ledovou přírodou. Dozvíme se i o historii tohoto ostrova, touze Inuitů po nezávislosti nebo o tom, co mohou v této zemi ledu zjistit glaciologové.
Geograf Zbyněk Engel z Přírodovědecké fakulty UK v rozhovoru představuje důsledky změn klimatu na přírodní podmínky Antarktidy na základě možných scénářů vývoje publikovaných v časopise Nature a stručně seznamuje s metodami zkoumání ledovců.
Klima souostroví Špicberky je velmi drsné a vegetační období rostlin je tak velmi krátké. Zdejší krátkověké rostliny jsou předmětem výzkumu, vědci zkoumají například jejich mimořádnou symbiózu s houbami, která se sice vyskytuje u většiny suchozemských rostlin, avšak na Špicberkách funguje trochu jinak než ve střední Evropě. Co za tím stojí? A jaké podmínky musí snášet český botanik Martin Vohník, který tento výzkum realizuje?
13 787
776
4 719
1 341
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.