03:25
Dotýká se vás téma osobně nebo někoho z vašeho okolí?
Více informací, jak situaci řešit najdete na stránce Nebuďte na to sami.
Jakým způsobem pracují dezinformátoři? Špatný kontext, upravené fotografie, záběry z videoher vydávající se za realitu, ale i videa vytvořená umělou inteligencí. Konflikt mezi Izraelem a Íránem v červnu 2025 ukázal, jak rychle se šíří zavádějící informace v online prostoru. Reportáž pořadu Newsroom ČT24 z 22. června 2025 představuje konkrétní příklady reálných dezinformací a nabízí užitečné indicie k jejich odhalení.
Dotýká se vás téma osobně nebo někoho z vašeho okolí?
Více informací, jak situaci řešit najdete na stránce Nebuďte na to sami.
Během práce s tímto videem chceme v žácích podpořit kritické myšlení, ukázat jim možnosti analýzy vizuálních materiálů a ověřování informací. Zamyslet se můžeme také nad rolí umělé inteligence a zodpovědným chováním na sociálních sítích.
Žákům můžete nejprve ukázat falešnou fotografii sestřelené stíhačky (v příloze) bez komentáře k její pravosti. Zeptejte se žáků:
Žáci mohou buď jen diskutovat, případně můžete jejich postřehy zapisovat na tabuli.
Poté přejděte k důkladnější analýze. Žáky můžete vést těmito otázkami:
Pokud fotografii žáci bezmezně věří, naveďte je, že na fotografii něco nesedí. Mohou pracovat ve dvojicích nebo malých skupinách a zapisovat podezřelé detaily. Nechte je pracovat samostatně, poté jim můžete dát inspiraci, na co se mají zaměřit:
Jakmile žáci sdělí své názory a podezření, můžete odhalit původ a kontext fotografie:
„Fotografie se objevila na internetu během izraelsko-íránského konfliktu (červen 2025). Jenomže tato fotografie doopravdy nepochází z války. Vytvořila ji umělá inteligence, a přesto ji šířila některá íránská média jako důkaz sestřelené izraelské stíhačky. A takových dezinformací se během konfliktu šířilo mnoho. A bohužel není vždy jednoduché tyto manipulace poznat.“
Poté pusťte žákům video, které popisuje jednak již žáky zkoumanou fotografii, jednak ukazuje příklady dalších dezinformací ze stejného konfliktu.