portály České televize
menu

Často hledáte:

záchranná služba komunikace léto s ČT edu maturita zahrada

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Revitalizace rašelinišť na Šumavě

Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?

Z pořadu:

Nedej se Přehrát celý pořad

Témata:

Životní prostředí Fyzickogeografická sféra Česká republika Ochrana přírody a životního prostředí

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Zeměpis Ekologie

Klíčová slova:

ochrana přírody ochrana životního prostředí Šumava sucho rašeliniště mokřad meliorace odvodňování revitalizace

Mohlo by vás také zajímat

Životní prostředí

Další videa
Kanál Dunaj–Odra–Labe: ekonomická efektivita
10:40

Kanál Dunaj–Odra–Labe: ekonomická efektivita

Vyplatí se po ekonomické stránce plánovaný vodní koridor Dunaj–Odra–Labe? Jaké argumenty přináší příznivci, odpůrci a jaká je realita u obdobné, již existující stavby, v sousedním Německu? Odborníci komentují deklarovanou cenu samotné výstavby, vytíženost existujících vodních cest, současný zájem o vodní dopravu, rychlost lodní dopravy, návaznost na další typy dopravy, propojení s infrastrukturou okolních zemí, nebo výhled do budoucnosti dopravy.

Rozhovor s odborníkem
Světový den oceánů
07:15

Světový den oceánů

Na 8. června připadá Světový den oceánů. OSN ho vyhlásila v roce 2002. Jeho cílem bylo zvýšit povědomí o důležitosti ochrany světových vod, podpořit odpovědný průmysl a upozornit na dopady oteplování na oceány. Proč by oceány měly zajímat také suchozemské země a jejich obyvatele? Je možné, že oceán zahyne lidskou rukou? Čím mu ubližujeme? Pomůže mu výzva 30 x 30? Na to odpoví hydrolog a geograf z Přírodovědecké fakulty UK Bohumír Janský.
Revitalizace řek ve městě
02:00

Revitalizace řek ve městě

O každý vodní zdroj stojí za to pečovat. Problematická se může jevit péče o řeku ve městě, kde se musí brát ohled na povodňovou ochranu a prostorová omezení. Ale i řeky ohraničené betonem a zpevněnými břehy mohou nést přírodě blízké prvky, třeba pestré dno s prohlubněmi, kameny, ostrůvky, které umožní přežít vodním organismům i během sucha. A tam, kde prostor je, je možné vodu zpomalit a začlenit do života města.

Moravské krasové oblasti: Mizející řeky
08:07

Moravské krasové oblasti: Mizející řeky

Krasové oblasti na Moravě jsou otevřenou učebnicí všeho, co umí vytvořit spolupůsobení vody a vápence. Punkva zdaleka není jedinou naší řekou, která během věků mizela v podzemí, aby se jinde znovu objevila. A Moravský kras není jediný, kde můžeme výsledky působení podzemních vod obdivovat. Podívejme se do bohatě zdobených Javoříčských jeskyní nebo do prostor, kde je již krasová výzdoba minulostí.

Ochrana přírody a životního prostředí

Další videa
Ohrožení půd
03:33

Ohrožení půd

V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?

Revitalizace krajiny jako adaptační opatření
04:56

Revitalizace krajiny jako adaptační opatření

Revitalizace rozmanitých krajinných ekosystémů jsou nezbytnou součástí adaptačních opatření na změnu klimatu. Obnova krajinotvorných prvků zlepšuje mikroklima, posiluje retenci vody, zvyšuje biodiverzitu, podporuje stabilitu a estetickou funkci krajiny nebo zajišťuje její prostupnost. Pojďte se s námi podívat na příklady míst, kde to funguje.

Proč by se Češi měli zajímat o změnu klimatu?
04:28

Proč by se Češi měli zajímat o změnu klimatu?

Česká republika se za posledních 60 let oteplila o 2 °C a do roku 2050 by se mohla oteplit o stejnou hodnotu. To znamená častější výskyt extrémních jevů, jako jsou sucha a požáry. Tyto změny jsou prakticky nevyhnutelné a dotýkají se nás všech. Je tedy klíčové, abychom se na ně dokázali účinně adaptovat. Bohužel mnoho lidí u nás klimatickou změnu nevnímá jako naléhavý problém, což vede k tomu, že se této problematice nevěnuje dostatečná pozornost ani na politické úrovni.
Švédské město je ekologický zázrak
02:28

Švédské město je ekologický zázrak

Švédské město Växjö je jedním z nejzelenějších na světě, dokáže bez problémů plnit klimatické závazky plynoucí z Pařížské klimatické úmluvy. Emise oxidu uhličitého klesly v šedesátitisícovém městě za posledních 15 let o 58 procent na obyvatele. Ekonomika města mezi jezery přitom vzrostla o třetinu. Stojí za tím komplex udržitelných a šetrných opatření: stavba elektrárny na biomasu, podpora šetrné dopravy, použití obnovitelných materiálů, pěstování zeleniny v městských parcích i přímé využití finančních zdrojů.

Fyzickogeografická sféra

Další videa
Druhová skladba lesa v České republice
05:20

Druhová skladba lesa v České republice

Lesy pokrývají asi jednu třetinu rozlohy České republiky. Dnes dominantní smrkové monokultury však nejsou na většině míst naší země původní. Po obrovské kůrovcové kalamitě posledních let se však situace českých lesů výrazně proměňuje a druhová skladba nově vysázených lesů je výrazně bohatší.

Rychlost větru
01:31

Rychlost větru

Redaktor si na vlastní kůži vyzkoušel ve větrném tunelu Ústavu termomechaniky AV ČR, jaké to je čelit větru až o rychlosti 180 km/h. V takové rychlosti již dokáže vítr ničit budovy bez pevných základů nebo s dřevěnou konstrukcí.
Špicberky: Česká výzkumná stanice
05:24

Špicberky: Česká výzkumná stanice

Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.

Jak se stát hledačem nerostů a zkamenělin?
06:05

Jak se stát hledačem nerostů a zkamenělin?

Geolog Aleš Bajer putuje na Moravu, kde se stále dají najít nejen zajímavé nerosty a horniny, ale třeba i kosti dinosaura.

ČT edu nejsou pouze videa

13 495

videí

756

námětů do
výuky

4 597

pracovních
listů

1 301

pořadů

68

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání