09:10
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Občanům Hrádecka a Frýdlantska dlouhodobě klesá hladina vody v jejich studních. Hlavním viníkem může být důl Turów, který se nachází na polské straně hranice.
Labyrinty skalních měst, mohutné pískovcové věže pozoruhodných tvarů, pamětní místa i výjimečná barokní i lidová architektura, která sem doputovala spolu s osidlováním oblasti. Najdete zde i hmatatelné pozůstatky někdejšího moře. To všechno nabízí chráněná krajinná oblast Broumovsko.
Lidé si do jeskyní hledali cestu již od pradávna a podzemní prostory o nás vypovídají mnohé. Třeba jeskyně Výpustek v Moravském krasu je svědkem dávného osídlení před 15 000 lety. Ve 20. století se její vzácná výzdoba stala obětí těžby fosfátů. V pozdějších turbulentních časech se využívala jako armádní skladiště munice, nacistická podzemní továrna nebo protiatomový kryt.
Kůrovec (lýkožrout smrkový) je přítomen téměř v každém lese a za normálních okolností napadá smrky starší šedesáti let, larvy kůrovce svými chodbičkami přetnou vodivá pletiva a stromy usychají. Když se přemnoží, nastává problém. Při boji s kůrovcem je důležité zakročit včas, aby nebylo nutné vytvářet rozsáhlé paseky/holiny.
Reportáž popisuje následky tornáda, které zasáhlo roku 2004 město Litovel v Olomouckém kraji.
Pořad se věnuje příčinám, stručné historii a následkům severoirského konfliktu v ulicích Belfastu.
Válka v Jugoslávii skončila roku 1995. Samostatnost vyhlásilo Kosovo, Černá hora či Makedonie. Požadavky menšin však naznačují, že krvavý rozpad Jugoslávie do sedmi zemí nemusí znamenat pro tuto oblast klid navždy.
Norsko je země nabízející kromě úchvatné přírody hned několik evropských i světových nej. Návštěva některých z nich nás čeká během „malé skandinávské road movie”, která začíná na jihu Norska a končí více než 500 km za polárním kruhem u nejsevernějšího majáku pevninského světa. Během cesty se projedeme nejdelším tunelem světa i jednou z nejklikatějších silniček v Norsku a navštívíme tzv. Trolí jazyk a další vyhlídky s výhledy na ledovce, fjordy i vodopády. Nebude chybět ani pozorování polární záře a stručný výklad o tom, jak tato světelná hra oblohy vzniká.
Malá dvoumilionová země nabízí nepřeberné množství přírodních zajímavostí. Symbolem Slovinska je především jeho nejvyšší hora Triglav. V bezprostřední blízkosti Triglavského národního parku se nachází i historické městečko Radovljica. Součástí národního parku je pak horská planina Zajamniki, živý skanzen uprostřed Julských Alp.
Klima se otepluje, posledních deset let je i deset nejteplejších let v historii měření. Hlavní příčinou je produkce skleníkových plynů. Abychom předešli prohlubování klimatické krize, dle environmentalisty Jana Hollana je např. důležité promýšlet, jaký typ dopravy v konkrétních případech vybereme. Jako příklad nezodpovědného chování s neúměrně vysokou uhlíkovou stopou uvádí letecké víkendy v zahraničí.
Klimatická změna kriticky poškodila Velký bariérový útes, největší korálový útes planety. Od roku 1995 ubyla zhruba polovina korálů. Nejrychleji koráli ubývají v posledních 10 letech. Na vině je stoupající teplota mořské vody. O změnách na korálových útesech hovoří ekolog a hydrobiolog PřF UK Adam Petrusek.
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Spotřebujeme obrovské množství vody, ale dešťovou vodu, která je zadarmo a uspokojila by polovinu naší spotřeby, pouštíme do kanálu. Naštěstí existují možnosti, jak nakládat s vodou hospodárněji. Jaké to jsou?
13 495
756
4 597
1 301
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.