Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
Belize představuje ve Střední Americe skutečný unikát. Jeho pobřeží totiž lemuje druhý největší korálový útes na světě, což mimochodem znemožnilo španělským kolonizátorům obsadit zdejší pevninu. Už více než 2000 let před tím bylo však území obýváno vyspělou civilizací Mayů, jejichž potomky v Belize stále najdeme.
V západní části Peru se rozkládá pohoří Bílé Kordillery s nejvyšší peruánskou horou Huascarán. Vrcholy pohoří přesahující 5 km v sobě ukrývají nejrozsáhlejší tropická ledovcová pole na světě. Jejich rozloha se však díky globálnímu oteplování rychle snižuje. V horských údolích žijí Kečuové, potomci Inků, kteří chovají lamy a alpaky. K vzácným druhům rostlin v této oblasti patří vysokohorské bromélie.
Pasáž představí poušť Atacama, kde se v minulosti těžil chilský ledek, a dále také sopky a postvulkanické jevy i pěstování vína, které je významným vývozním artiklem Chile.
V reportáži pořadu Objektiv zavítáme na nejzajímavější místa mexického státu Chiapas a poloostrova Yucatán, kde najdeme téměř vše, co k Mexiku patří. Dnes nás čeká pohostinnost místních obyvatel, krásné pláže, mayské památky i exotická příroda. Vydejte se s námi na virtuální cestu za exotikou.
V Antarktidě jsou trvale obydlené pouze vědecké základny. My se při návštěvě Antarktidy podíváme do jedné z nich, a to čínské. A zavítáme i mezi antarktické domorodce, tučňáky, kterých tu žije celkem 18 druhů. Tak se na tento fascinující kontinent vydejte s námi.
Antarktida je jedno z posledních divokých míst naší planety. Nekonečné ledové pláně se ale začínají plnit a ochránci přírody varují, že je třeba je chránit nejen před nájezdy turistů ale i nesčetných expedic dřív, než lidstvo tento unikátní ekosystém zničí.
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Se známým polárníkem Miroslavem Jakešem se podíváme do Grónska, jak za jeho lidmi, Inuity, tak za divokou ledovou přírodou. Dozvíme se i o historii tohoto ostrova, touze Inuitů po nezávislosti, nebo o tom, co mohou v této zemi ledu zjistit glaciologové.
Geolog Václav Cílek představuje středověký hrad Trosky, na němž vysvětluje fenomén třetihorního vulkanismu, jehož stopy vidíme v Českém ráji dodnes.
Měnící se světové klima vážně ohrožuje současný život v Arktidě. Klimatické změny s sebou přinesly změny migračních tras zvěře i vegetačních období rostlin. Místní se musejí rychle přizpůsobit. Rovnováha přírody je zde v ohrožení.
Sahara má rozlohou 9 milionů kilometrů čtverečních a je největší pouští světa. Rozkládá se od pobřeží Atlantského oceánu až k Rudému moři. A zasahuje na území 10 států. Na první pohled je to nehostinná pustina, v sobě ale skrývá divokou krásu. Podnebí Sahary není pro každého, přesto nabízí řadu zajímavostí. Přijměte naše pozvání na její virtuální návštěvu.
Evropští vědci se zaměřili na výzkum oblačnosti, její vývoj totiž dopadá i na změny klimatu. Jediným nástrojem meteorologů pro poznání budoucnosti jsou nejrůznější klimatické modely. Ty však dávají odlišné odpovědi. A tyto rozdíly vznikají právě díky neznalosti výškového rozložení oblačnosti. Vědci nyní používají údaje z nových satelitů, díky nimž se klimatické modely značně zpřesňují.
13 279
747
4 555
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.