Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
Pro Česko, stejně jako pro celou střední Evropu, je charakteristické západní proudění vzduchu. Jedná se o výsledek kombinace vlivů všeobecné cirkulace atmosféry a stálých tlakových útvarů nad Atlantským oceánem, islandské tlakové níže a azorské tlakové výše.
Přehradní nádrže jsou nejviditelnějším zásahem člověka do přírody. Co vše se skrývá pod hladinou přes 70 kilometrů dlouhé přehrady můžeme vidět v období, kdy její hladina dočasně poklesne. Na přelomu let 2019 a 2020 byla přehrada dočasně upuštěná a některé staré silnice jezy i pobřežní mostky objevily nad hladinou poprvé od 60. let. Na příkladu Orlické přehrady si alespoň částečně připomeneme původní vzhled říční krajiny v této oblasti před tím, než vznikla přírodní kaskáda.
Volha je nejdelší řekou Evropy, protéká celou evropskou částí Ruska a vlévá se do Kaspického moře. Podél břehů Volhy se nachází přírodní rezervace se stovkami druhů ptáků i rozsáhlá lotosová pole. V široké deltě řeky Volhy leží Astrachaň, bývalá obchodní brána do Ruska.
Na indonéském ostrově Bali je mnoho aktivních sopek. Patrně nejznámější je Agung, více než třítisícová nejvyšší hora ostrova. Sopka v roce 1963 ožila a došlo k jedné z nejsilnějších erupcí 20. století. Pro místní hinduistické obyvatelstvo je hora Agung symbolem boha a její erupce projevem božího hněvu. V roce 2017 se sopka znovu probudila a její aktivita vzbudila zájem celého světa. Naštěstí se nenaplnily obavy některých vulkanologů, že by mohlo dojít k podobnému scénáři jako v roce 1963. V roce 2019 menší erupce ustaly a od té doby je Agung opět nečinná.
Reportáž z pořadu Na cestě (2006) nás zavede na floridský mys Canaveral, kde sídlí Kennedyho vesmírné středisko, sloužící NASA jako základna pro vesmírné lety. Zároveň je to i velké turistické lákadlo, za nímž míří statisíce návštěvníků ročně.
Geograficky je oblast Britské Kolumbie a Alberty velmi rozmanitá. Charakteristické jsou pro ně hlavně Skalisté hory. Alberta má překrásnou krajinu plnou hlubokých jezer, průzračných řek, rozkvetlých plání a prérií. V Britské Kolumbii najdeme deštné pralesy, pastviny, úrodnou půdu i pouštní oblasti. Přijměte naše pozvání na exkurzi do těchto okouzlujících oblastí, mezi její obyvatele i průmysl.
Původ názvů kontinentů sahá až do starověku. Jako první byla pojmenována Asie a Evropa. Podle čeho? Později bylo nutné vymyslet názvy i nově objeveným kontinentům. Kdy a podle čeho byly vybírány, se dozvíme v následujícím videu.
Na konci léta 2025 uplynulo 20 let od ničivého hurikánu Katrina. V reportáži pořadu Objektiv (2015) se vrátíme k desátému výročí této katastrofy a připomeneme si, jak na ni lidé vzpomínali. Dozvíme se také, jak se město vyrovnávalo s tragédií, při níž zahynulo téměř 2000 lidí, a jak probíhala jeho obnova.
Klima souostroví Špicberky je velmi drsné a vegetační období rostlin je tak velmi krátké. Zdejší krátkověké rostliny jsou předmětem výzkumu, vědci zkoumají například jejich mimořádnou symbiózu s houbami, která se sice vyskytuje u většiny suchozemských rostlin, avšak na Špicberkách funguje trochu jinak než ve střední Evropě. Co za tím stojí? A jaké podmínky musí snášet český botanik Martin Vohník, který tento výzkum realizuje?
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
Správní centrum Špicberských ostrovů Longyearbyen je nejdostupnějším místem v Arktidě, do kterého se bez problémů dostanete pravidelnou leteckou linkou. Není tedy divu, že je častým odrazovým můstkem zájemců o výlet k severnímu pólu. My se odsud k severní točně vydáme přes ruskou základnu Barneo v doprovodu polárníka Miroslava Jakeše.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
13 814
776
4 728
1 343
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.