Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
Mezi lety 1981 a 2010 byl dlouhodobý normál průměrné teploty vzduchu v ČR 7,9 °C. Jaká bude dle Českého hydrometeorologického ústavu průměrná teplota v následujících letech?
Více než půl miliardu let staré horniny, skalní města, vyvřeliny i naleziště zkamenělin, rostlin a živočichů, to je Geopark Český ráj. V roce 2015 získal Český ráj, jako jediný geopark v celé republice, značku UNESCO. S jakými problémy se tato oblast s unikátním přírodním dědictvím potýká?
Vydáte-li se na Kozákov v Českém ráji, nezapomeňte si geologické kladívko. Jako památka na dávnou sopečnou činnost tu zůstalo mnoho achátů, jaspisů a olivínů. Nedaleko Kozákova se nachází muzeum drahých kamenů, kde pohovoříme s odborníkem Josefem Votrubcem.
Jaká jsou zdravotní rizika při zásahu bleskem? Kdy a jak se dá zásah bleskem přežít, jaké jsou nejčastější komplikace, které orgány jsou nejvíce ohroženy, a co se děje v těle při zásahu bleskem? Čím můžeme situaci zkomplikovat? Jak můžeme postižené osobě pomoci? A co naopak nikdy nedělat? Kolik lidí ročně zemře kvůli zásahu bleskem?
Falklandy, ostrovy ležící asi 480 km východně od jižního patagonského pobřeží, jsou zámořským územím Spojeného království. Kvůli jejich geografické odlehlosti není život na těchto ostrovech úplně jednoduchý. Pojďte se tam s námi alespoň virtuálně podívat.
Reportáž o tom, jak se měří tání horských ledovců v bolívijských Andách. V reportáži jsou popsány příčiny i důsledky tání.
Kmen Selk'nam žil v Ohňové zemi po tisíce let v souladu s přírodou. Zde se s příslušníky kmene v 19. století setkal Charles Darwin a mylně je ve své evoluční teorii označil za chybějící článek mezi moderním člověkem a opicí, čímž způsobil první utlačování tohoto etnika, které pak pokračovalo při zabírání půdy osadníky. V reportáži, která je doplněna o autentické fotografie, se dozvíme o unikátních zvycích kmene i o jeho smutném konci.
Kdy se na polárním kruhu objevuje polární záře? Uvidíte ji pouze za specifických podmínek v zimních obdobích a za jasných nocí. Vytváří tzv. sluneční vítr – plazmu tvořenou protony a volnými elektrony. Magnetické pole Země vtáhne tyto částice do horních vrstev atmosféry, kde narážejí na molekuly vzduchu, a při tom se uvolňuje energie ve formě světla.
Jaké jsou příčiny a důsledky tání ledovců? Jak ovlivňuje globální oteplování produkci zemědělských plodin? Co je to tepelný stres? Nejen na tyto otázky odpovídají rostlinný genetik Jaroslav Doležel a polární ekoložka Marie Šabacká.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
Východní část Grónska je uzavřeným světem, kde život zásadně ovlivňuje klima a přírodní procesy. Tuto velmi špatně přístupnou oblast, která dlouho vzdorovala prvním objevitelům, navštívil režisér Ladislav Moulis st. se svým filmovým štábem. Inspirací pro jeho výpravu byly práce významných osobností spojených s Arktidou, Knuda Rasmussena a Fridtjofa Nansena. Jedním z jejích cílů bylo porovnat poznatky Rasmussena a Nansena se současným stavem inuitských komunit. V dokumentu uvidíte i unikátní archivní materiály: sekvence z Rasmussenova původního filmu.
13 194
740
4 504
1 239
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.