12:11
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Výprava na jižní Aljašku. Seznámení se s podnebím, obyvateli, městy, dopravou, průmyslem a suchozemským a mořským ekosystémem tohoto subkontinentu. Ukázka, jak vzniká ledovcové údolí.
Česká arktická výzkumná stanice Josefa Svobody na Špicberkách vznikla v roce 2013. Je majetkem Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích a v současnosti je využívána nejen českými, ale i zahraničními vědci. Pojmenování získala po zesnulém česko-kanadském polárním ekologovi Josefu Svobodovi. Základna sídlí ve správním středisku ostrovů městě Longyearbyen a její výzkum se zaměřuje především na velmi aktuální otázku tání ledovců.
V rozhovoru pro pořad Horizont ČT24 (2025) hovoří bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý o vojenském významu Grónska v kontextu snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa připojit toto území k USA.
Souostroví Špicberky (Svalbard) je na základě Špicberské dohody součástí Norska. Nicméně podle této dohody mohou občané zemí, které se staly signatáři dohody, stejným právem využívat přírodní nerostná bohatství. Proto zde vzniklo několik ruských osad v jejichž okolí se těžilo uhlí a i dnes zde probíhá geologický průzkum. Na Špicberkách mají základnu čeští polárníci z Jihočeské univerzity.
Jeden z nejrychleji tajících ledovců v Grónsku se začal nečekaně zvětšovat, může za to chladnější voda v okolí ledovce. Podle vědců se přísun teplé a studené vody do severního Atlantiku a následně i k západnímu pobřeží Grónska přirozeně mění jednou za 5 až 20 let. Jak přesně ale cyklus funguje a co změny spouští, zatím výzkumníci nevědí úplně přesně.
Jedna z nejznámějších světových turistických destinací, mexický poloostrov Yucatán, řeší velký problém. Vláda tam plánuje postavit železnici, která propojí pláže na pobřeží s proslulými mayskými památkami. Jenže projekt vede skrz výjimečný ekosystém a ochránci přírody spolu s některými vědci varují, že tato železnice přinese více škody než užitku. Většinu Yucatánu tvoří velká vápencová krasová tabule. Stavba může za pouhou dekádu narušit výjimečný systém jeskyní propojených nejdelší podzemní řekou na světě, který vznikal miliony let a kde archeologové dodnes nacházejí pozůstatky fascinujících civilizací.
V pořadu Události, komentáře (2024) hovoří o mexickém svátku Día de los Muertos Eva Kubátová, autorka kulturního projektu Mexikopedie. Na základě své osobní zkušenosti popisuje způsob oslav tohoto populárního svátku, který byl v roce 2024 zapsán na seznam nehmotného dědictví UNESCO. Podívejte se a poslechněte si, v čem je oslava „dušiček" právě v Mexiku tak výjimečná.
Vydáme se do Bolívie do oblasti Torotoro. Nejprve navštívíme stejnojmennou vesnici, poté budeme pokračovat do přírody hledat stopy po dinosaurech, kterých je tu velké množství. Také si prohlédneme nejhlubší kaňon Bolívie a další zajímavé (nejen) geomorfologické útvary. Samozřejmě si vysvětlíme, co znamená poněkud zvláštní název Torotoro.
Seznámení se severní Aljaškou – její historie, obyvatelstvo, povrch, podnebí, fauna, flora, průmysl, doprava a národní parky.
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Vydáme se společně do CHKO Český kras. Tato krajina v okolí hradu Karlštejn patří k nejstarším kulturním krajinám Evropy. Turisticky nejnavštěvovanější jsou kromě hradu zdejší vápencové lomy, které si prohlédneme. V tomto videu prozkoumáme také méně známá, přesto stejně pozoruhodná místa.
Tento díl z cyklu Minutky z Krkonoš (2014) v praxi ukazuje nevyzpytatelné počasí, které lidi často překvapí na nejvyšším vrcholu Krkonoš Sněžce klidně uprostřed léta. A to i když je na úpatí hory příznivé počasí. Ve videu je také nastíněn „mrazivý" původ názvů některých krkonošských míst.
Václav Cílek putuje do opuštěného hnědouhelného dolu v Chebské pánvi, popíše vznik hnědouhelných souvrství a představí zajímavé povrchové tvary v místě bývalého hnědouhelného dolu.
13 596
866
4 823
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.