10:24
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
Nadlimitním znečištěním je zasaženo 85 % sledovaných zdrojů podzemní vody. Ve studních škodí mikroorganismy, které tam nepatří, ale především chemické látky, které se do nich dostaly kvůli desetiletím nešetrného chování člověka k přírodě a intenzivního využívání krajiny.
V horských oblastech národních parků najdeme spoustu pramenišť, mokřadů a rašelinišť. Za deště mokřad funguje jako pomyslná houba. Vodu nasákne, zadrží a na hřebenech hor se vytváří zásoba vody pro období sucha. V minulosti byla voda z mokřadů odváděna a mokřady vysoušeny, aby byly vhodnější pro hospodaření. To se snaží na hřebenech hor změnit a mokřady obnovovat.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Původní lesy v Krušných horách zničily exhalace z neodsířených elektráren. Lesníci proto vysadili odolnější druh smrku, který tady původně nerostl, smrk pichlavý dovezený ze Severní Ameriky. Ten ale ničí mikroskopická houba kloubnatka smrková, která ucpává stromům nové výhonky a ty postupně odumírají.
V rozhovoru s odborníkem se dozvíme o procesech ohrožujících půdu (degradace půdy, eroze) a o způsobech, jak ji chránit. Jen v České republice denně ubývá tolik půdy, kolik odpovídá asi 20 fotbalovým hřištím. A i ta, která zůstává, ztrácí svoje vlastnosti. Jak a proč se to děje? Jakou roli v tomto procesu hraje člověk? Proč bychom vlastně měli půdu chránit? Jak se s půdou nakládalo v minulosti? A co si z toho můžeme vzít my dnes?
Voda v krajině není přínosem jenom pro člověka, ale pro přírodu jako celek. Ve vyprahlém světě se život omezí jenom na nejsilnější druhy. Jakmile se ale podaří v krajině vodu udržet, přiláká to nespočet živých organismů. Stačí třeba jenom vrátit vodu loukám, tak jako na Josefovských loukách v nivě řeky Metuje. Tento projekt má umožnit návrat mokřadních ptáků a dalších vzácných živočichů na dříve zaplavované louky a současně je zpřístupnit lidem.
Sandru Kisić zajímá v Ugandě kromě rozvojových projektů i běžný život a problémy tamních obyvatel. S místním duchovním hovoří o změně klimatu. V Česku mnoho lidí popírá globální oteplování způsobené lidskou činností – vždyť u nás žádné velké teplo není a letní prázdniny propršely. Jenže lidé v Africe mají odlišnou zkušenost. A sami upozorňují na problémy s tím spojené: migrace Afričanů do životu příznivějších oblastí, do Evropy a Ameriky, a následné možné konflikty v soužití.
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Vzhledem k jedinečnosti území se již řadu let řeší přechod nejcennější části CHKO Křivoklátsko na vyšší stupeň ochrany vytvořením národního parku z přírodně nejcennější části. Roku 1977 se Křivoklátsko pro svůj význam stalo biosférickou rezervací UNESCO. V čem tkví význam a jedinečnost tohoto území?
V okolí Teplé na Karlovarsku se nachází řada minerálních pramenů. K některým z těchto kyselek se vydáme po znovuobnovených cestách. Pojďte se s námi podívat, jak to vypadá v kraji, kde kdysi vládly sopky.
Vypravíme se do Třemešné ve Slezsku, odkud jezdí vlaky do obce Osoblaha po poslední úzkorozchodné železnici provozované Českými dráhami. V letních měsících je možné na dráze potkat výletní parní lokomotivy. Ve videu nám bude představena historie trati i současný provoz.
Na území pražské Liboce se rozprostírá obora Hvězda. Ta byla v roce 1988 vyhlášena přírodní památkou. Důvodem ochrany jsou lesní porosty přirozeného charakteru. Centrální lesopark přechází v okrajových oblastech obory v přirozený les, který představuje jednu z mála oblastí na území Prahy, které historicky nebyly nikdy odlesněny.
14 136
861
4 800
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.