10:24
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Václav Cílek putuje od pramene rakouské Dyje až po Znojmo. Dyji považuje za „poslední živou řeku“, tedy řeku, která je na horním toku doposud málo ovlivněná jakýmikoliv lidskými zásahy.
V Kappadokii najdeme rozmanité skalní útvary, kaňony i celá skalní města. Ve starověku se jednalo o jedno z nejdůležitějších center křesťanství. Ve zdejších skalách vznikaly modlitebny vyzdobené malbami. Později byly v oblasti budovány první kláštery. Jak vnímají Kappadokii v současnosti její místní obyvatelé? Samozřejmě jsou patřičně hrdí.
Cesty do krajin půlnočního slunce (2018) nás tentokrát zavedou do Grónska. Jedním ze zdejších živočichů je pižmoň severní patřící k těm několika málo druhům, které dokážou vzdorovat drsným arktickým mrazům. V 19. století byli pižmoni téměř vyhubeni, stali se totiž vyhledávanou kořistí obchodníků s kožešinami.
V jezuitské koleji Klementinum v Praze se provádí meteorologická měření nepřetržitě již od roku 1752. S meteoroložkou Taťánou Míkovou nyní nahlédneme do zdejšího archivu pozorování počasí, a budeme tak mít možnost tehdejší údaje srovnat s aktuálními meteorologickými podmínkami.
Jezero Medard nedaleko Sokolova vzniklo zatopením bývalého hnědouhelného lomu. Těžba hnědého uhlí skončila v roce 2000, o osm let později se začalo s napouštěním, které trvalo dlouhých osm let. Toto umělé jezero je ukázkovým příkladem rekultivace silně poškozené krajiny.
Rybník u obce Zahrádky byl založen v době Karla IV. V současné době patří spolu s přilehlými mokřadními ekosystémy k nejzajímavějším ornitologickým lokalitám v Česku. Jeho plocha je přibližně 360 ha, z čehož vodní hladina zabírá zhruba šestinu. Najdete na ní řadu rostlin, jedná se dokonce o vůbec největší plochu porostlou rákosem v Česku. Právě díky tomu je rybník ptačím rájem, který byl v roce 1933 vyhlášen rezervací. Byl také zapsán do seznamu mezinárodně významných mokřadů a mezi evropsky významné lokality. V oblasti se daří i řadě chráněných obojživelníků a brouků.
Rovinaté úrodné lužní lesy vždy lákaly člověka k hospodářské činnosti, a proto je přirozený tok velké řeky uprostřed kulturní krajiny reliktem. Litovelským Pomoravím protékající Morava působí na Středoevropana zvyklého na regulované toky jedinečně. A to nejen typickými meandry a rameny v různých stadiích svého vývoje, ale i faunou a flórou vázanými na periodicky zaplavované ekosystémy údolní nivy. I dnes existují faktory, které mohou lužní les a především jeho vodní režim ohrozit, proto je jejich ochrana nutná.
Města Ústí nad Orlicí a Litomyšl jsou od sebe vzdálena necelých dvacet kilometrů. V obou z nich strávila značnou část svého života dnes již poněkud zapomenutá národní buditelka Magdalena Dobromila Rettigová, která se proslavila zejména svojí kuchařkou. Obě východočeská města jsou i v současnosti živými kulturními centry.
Ačkoli popularita gramofonových desek začala s příchodem moderních technologií klesat, v posledních letech se poptávka po nich opět zvýšila. Jednou z firem, která dokázala na tento narůstající zájem včas reagovat, je česká společnost GZ Media, kterou nyní navštívíme a prohlédneme si výrobní proces i nejnovější trendy.
Cesty lemované stromy jsou stěžejním prvkem malebné krajiny v České republice. V krátkém videu se dozvíme, proč naši předkové aleje a stromořadí vysazovali a jaký význam mají dodnes pro vnímání krajiny jako celku.
Lomy patří do naší krajiny stejně jako třeba rybníky. Naše civilizace se bez těžebních zásahů do krajiny neobejde. Otázkou je, nakolik jsou nevratné. Na starých lomech vidíme, že příroda si je umí vzít zpátky a je schopná vytvářet nové hodnotné ekosystémy. Na příkladech pozůstatků těžby vápence, cínu, rašeliny nebo žuly uvidíme, že člověk může krajinu svou činností v důsledku obohacovat o nové biotopy.
Čím dál častější teplé a suché jarní počasí nahrává brzkému přemnožení sinic ve vodních nádržích. Dalším faktorem rozvoje vodního květu sinic je nadměrné množství živin ve vodě, tedy eutrofizace. Zdravotní rizika spojená s koupáním ve volné přírodě jsou proto po zbytek sezóny častým problémem většiny našich nádrží.
Teploty se díky klimatické změně zvyšují, avšak srážkové úhrny zůstávají zhruba na stejné úrovni. Vypaří se tak více vody, kterou rostliny, živočichové i člověk k životu nutně potřebují. Řešení je překvapivě jednoduché: nesmíme srážkovou vodu nechat naší krajinou jen protéci. S krajinou je potřeba zacházet tak, aby se voda měla kde vsakovat. Jak to vypadá v praxi?
13 576
759
4 622
1 321
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.