07:07
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Důvodů k protestům proti měnové reformě bylo mnoho. Zajímavé je, že nejvíce proti ní vystupovali dělníci, tedy jedna z opor komunistického režimu. Podívejte se na diskusi historiků o první významné protestní akci v celém komunistickém bloku.
Velký sen je na světě a Mattoni se horečně vrhá do budování svého království v lázních Giesshübel – Kyselka. Obětuje mu vše, peníze i mladistvou sílu. Ale velký sen s sebou nese i velká příkoří a velká nepřátelství. Ta Mattoniho se právě začínají rodit, a kupodivu přímo v jeho rodině.
Emanuel Moravec je za protektorátu, v roce 1942, kdy se video odehrává, na vrcholu své moci. Je ministrem školství a národní osvěty a zakládá Kuratorium pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě. Uslyšíme jeden z jeho rozhlasových projevů. V rozhovoru s K. H. Frankem je mu naznačeno, že by mohl nahradit dosavadního prezidenta. Ukázka pochází z hraného filmu Anatomie zrady z roku 2020.
Roku 1972 se ve švédském Stockholmu koná konference OSN o životním prostředí. Ve stejném roce je vydána kniha manželů Meadowsových "Meze růstu". Obě události znatelně ovlivní smýšlení o problémech životního prostředí po celém světě. V normalizačním Československu však tyto přelomové události na poli ochrany životního prostředí nacházejí úrodnou půdu pouze v poměrně úzkém kruhu zapálených ekologů. Myšlenky obsažené v Mezích růstu, šířené u nás prostřednictvím samizdatu, se komunistický režim snaží umlčet.
Za komunistického režimu tisíce lidí nemohly studovat, vystavovat, hrát vlastní hudbu či divadlo. Azylem se jim staly byty, které se proměnily v galerie, divadla, koncertní nebo přednáškové sály. Pojďme se na jeden takový byt podívat.
Deset let své existence oslavilo Československo velkolepou výstavou. Brněnské výstaviště navštívilo více než 2 miliony lidí, kteří si přišli prohlédnout úspěchy nového státu na poli architektury, techniky, vědy, vzdělávání a umění. Podívejte se i vy na tuto jedinečnou událost v dobovém dokumentu o brněnském výstavišti.
V ukázce z historického dokudramatu Rozdělený svět 1939-1962 z roku 2025 uvidíte záběry z Číny z 50. let 20. století po nastolení komunistického režimu. Uslyšíte, jak situaci v zemi rozdílně hodnotila čínská a britská média.
Podnikatelská činnost Tomáše Bati zcela zásadně ovlivnila architektonickou podobu města Zlín. Baťa spolupracoval s předními architekty své doby, jako byl např. Le Corbusier, Jan Kotěra či František Gahura. Podívejme se, jak se ze Zlína stalo centrum moderní meziválečné architektury s důrazem na sociální aspekty bydlení. Svou vizi Tomáš Baťa úspěšně vyvážel do celého světa.
V červnu roku 1951 bylo více než 77 000 úředníků převedeno do průmyslové výroby. O ideologických i praktických důvodech tzv. Akce 77 tisíc do výroby hovoří historici Zdeněk Jirásek a Michal Pehr. Jednalo se o velkou poptávku po pracovních silách v průmyslu, zároveň zde byla patrná snaha komunistického režimu rozbít úřednickou třídu a zařadit ji mezi pracující lid.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.