07:07
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Důvodů k protestům proti měnové reformě bylo mnoho. Zajímavé je, že nejvíce proti ní vystupovali dělníci, tedy jedna z opor komunistického režimu. Podívejte se na diskusi historiků o první významné protestní akci v celém komunistickém bloku.
Poradce předsedy federální vlády Oskar Krejčí vede monolog v sídle vlády a hodnotí situaci v Československu uprostřed sametové revoluce a přemýšlí o očekáváních veřejnosti a další budoucnosti komunistické strany.
Ukázka zachycuje výpověď Jaroslava Koláře, který se v druhé polovině 80. let angažoval v ekologických organizacích, stýkal se s punkovými kruhy a signoval petici Několik vět. Kolář tak kolem své osoby vytvořil velice důvěryhodnou legendu, díky níž nikdo z jeho okolí až do revoluce netušil, že působí jako agent StB. Na svoji spolupráci vzpomíná spíše jako na mladické dobrodružství a zcela si nepřipouští závažnost svého chování.
V terezínském ghettu byla trochu překvapivě provozována swingová hudba. Hudební těleso se jmenovalo Ghetto Swingers a bylo založeno v lednu 1943. Orchestr byl zneužit nacistickou propagandou v červnu následujícího roku při návštěvě Mezinárodního červeného kříže a posléze i v německém propagandistickém filmu o Terezíně.
Pražské jaro má několik výkladů. V soudobé historiografii převažuje názor, že uvolněné období roku 1968 začalo jako vnitrostranický spor, který postupně přerostl v pokus o zásadní změnu systému, která by reflektovala i požadavky široké veřejnosti. Vyslechněme si, jak o těchto různých výkladech pražského jara diskutují odborníci na dějiny 20. století v pořadu Historie.cs.
Každý z nás ví, že mlýn sloužil k mletí mouky. Co všechno ale bylo třeba udělat, než se z obilí stala mouka? A co byl hasačert? Podívejte se na krátkou reportáž z útrob mlýna, který byl přenesen ze svého původního místa do skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm.
Svatá Markéta hodila srp do žita, na svatého Jiří vylézají hadi a štíři. To jsou tzv. lidové povětrnostní pranostiky, které jsou po staletí předávány z generace na generaci a předpovídají počasí na konkrétní dny nebo období. Jak a proč vznikly? To nám prozradí následující video.
Symbolem normalizačního Československa byla i škodovka. Osobní vůz značky Škoda vlastnila téměř každá rodina. Oblíbené byly škodovky i v zahraničí, tj. prodávaly se i na západ - zejména kvůli nízké pořizovací ceně a spolehlivosti. V roce 1983 rozhodlo vedení strany o tom, že bude vyvinut nový typ. Na konstrukci a výrobu dostali konstruktéři šibeniční termín tři roky. Tak přišel na svět nový vůz s názvem Favorit v roce 1986. Vyrábět se začal až o 2 roky později, zájem byl obrovský a v duchu socialismu si na něho člověk musel počkat v pořadníku.
V roce 1958 se v Bruselu konala první velká světová výstava po 2. světové válce. Československo na ní zaznamenalo velký úspěch a přivezlo si domů nejvyšší ocenění. „Bruselský sen“ měl však od reálného života v totalitním Československu daleko.
13 123
738
4 476
1 229
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.