07:07
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Důvodů k protestům proti měnové reformě bylo mnoho. Zajímavé je, že nejvíce proti ní vystupovali dělníci, tedy jedna z opor komunistického režimu. Podívejte se na diskusi historiků o první významné protestní akci v celém komunistickém bloku.
Václav Havel již v šedesátých letech otevřeně kritizoval komunistický režim. Psal divadelní hry, které uvádělo Divadlo Na zábradlí i zahraniční scény. Odpovědí mu byl zákaz veřejné činnosti a osobní perzekuce. Poslechněte si reportáž o životních peripetiích V. Havla.
Prezident Beneš a plukovník Moravec. Jeden chce klid a přežití, druhý zničující válku. Jeden budoucí vítěz, druhý budoucí zrádce národa, přesto spolu jejich osudy souvisejí. V dramatickém zpracování zvratů našich dějin si připomeňme 80 let od potupného aktu Mnichovské „dohody“. Příběh o setkání dvou osobností a dvou naprosto odlišných myšlenkových světů. Chladný kalkulátor a horkokrevný bijec. Edvard Beneš a Emanuel Moravec. Diplomat a legionář.
Jaké byly hodnoty a postoje českého antikomunistického disentu a mohou obstát i v dnešní době? Česko-americký dokument Umění disentu vypráví příběh českého disentu neobvyklým pohledem zvenčí. Příběhu je vyprávěn skrze množství exkluzivních archivních materiálů a unikátních rozhovorů s osobnostmi světového významu.
Rozhovor Klementa Gottwalda a Rudolfa Slánského o hledání vnitřního nepřítele v KSČ, strachu a vzájemném podezírání.
Ostravsko je v obecném povědomí spojeno především s těžbou uhlí. To má svou bohatou historii, počínaje pověstí o jeho objevení a s tím spojenými počátky hornictví až po moderní využití uhlí a mocný rozvoj navazujícího těžkého průmyslu. Z uhlí je dokonce vyřezána i unikátní pravěká soška nalezená na ostravském vrchu Landek. Do popředí zájmu se dostává v osmnáctém století, kdy Marie Terezie začíná hledat nové energetické zdroje. Uhlí bylo také rozhodující pro rozvoj hutnictví. Významným podnikem v regionu jsou Vítkovické železárny, které v 19. století vybudovali Rothschildové jako součást výrobního komplexu nevídaného rozsahu.
Život našich předků byl spjat s půdou a jejím obděláváním. Podívejte se na stručný vývoj lidských pomocníků při orbě, od nejstarších nástrojů, které kdy lidé vzali do ruky, až po parní pluhy. Včetně jednoho českého vynálezu, který se rozšířil do celého světa.
Rodina sedláka Jana Broje hospodařila po generace. V 50. letech 20. století se však musela vypořádat s kolektivizací venkova. Ve videu zazní autentická vzpomínka Jana Broje na násilné zabírání zemědělské půdy.
13 112
738
4 459
1 228
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.