07:07
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Důvodů k protestům proti měnové reformě bylo mnoho. Zajímavé je, že nejvíce proti ní vystupovali dělníci, tedy jedna z opor komunistického režimu. Podívejte se na diskusi historiků o první významné protestní akci v celém komunistickém bloku.
Československá komunistická propaganda v 50. letech se neustále zaklínala slovem mír. Podívejte se na archivní zpravodajské reportáže a udělejte si obrázek o síle slova a dobové propagandy. A zamyslete se, jestli dává smysl sousloví bojovat za mír.
Bohuslav Horák společně se svou manželkou Miladou patřil již v předválečné době k veřejně činným a známým osobnostem. Byl odborným redaktorem Československého rozhlasu i programovým ředitelem Radiožurnálu. Pro veřejnou aktivitu své manželky měl pochopení a podporoval ji v její práci. V době Protektorátu Čechy a Morava vynesla Horákovým jejich spolupráce s odbojem zatčení a odeslání do koncentračního tábora. Po válce se opět veřejně angažovali až do uchopení moci komunistickým režimem v roce 1948. Následně Bohuslav Horák ztratil zaměstnání. V září následujícího roku těsně unikl zatčení StB a šťastně se mu podařilo emigrovat do USA. Jeho žena takové štěstí neměla. Jak jeho útěk z komunistického Československa proběhl?
Pasáž z cyklu Příběhy 20. století (2021) nás seznamuje s událostmi začátku protektorátu a popisuje osudy židovské komunity u nás. Obsahuje dobové záběry, vzpomínky přeživších a zmiňuje také důležité události, které postupně a nejdřív vlastně plíživě eliminovaly Židy z veřejného prostoru.
Fredy Hirsch, organizátor aktivit s židovskou mládeží, pomáhal dětem přežít v nelidském prostředí koncentračních táborů, nejdříve v Terezíně a později i v Osvětimi. Ve videu z pořadu Neznámí hrdinové (2011) zazní prostřednictvím vzpomínek pamětníků charakteristika této výjimečné osobnosti.
Projev Antonína Zápotockého z roku 1948, v němž vyhlašuje první pětiletý hospodářský plán. Ten měl rovnoměrně rozložit výrobu na území Československa s důrazem na slovenskou část republiky a zejména řešit ztrátu trhů v západní Evropě.
Jednou z nejvýraznějších reakcí na důsledky hospodářské krize u nás byla takzvaná Velká mostecká stávka, která probíhala na přelomu března a dubna 1932. Jejím hlavním důsledkem byl obrovský růst popularity komunistické strany, jež se pochopitelně během stávek silně angažovala.
V ukázce z historického dokudramatu Rozdělený svět 1939-1962 z roku 2025 uvidíte záběry z Číny z 50. let 20. století po nastolení komunistického režimu. Uslyšíte, jak situaci v zemi rozdílně hodnotila čínská a britská média.
Tři desítky osobností hodnotí klíčové okamžiky 30 let po sametové revoluci. Na začátku 90. let bylo důležité vyřešit otázky týkající se státního majetku, především jeho privatizace. Václav Klaus se jako tehdejší ministr financí rozhodl pro kuponovou privatizaci. Významným krokem pro český stát byla také privatizace bankovního sektoru, která je spojena s vládou Miloše Zemana.
14 104
861
4 793
1 146
148
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.