07:07
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Důvodů k protestům proti měnové reformě bylo mnoho. Zajímavé je, že nejvíce proti ní vystupovali dělníci, tedy jedna z opor komunistického režimu. Podívejte se na diskusi historiků o první významné protestní akci v celém komunistickém bloku.
Evžen Plocek byl reformní komunista, který se 4. dubna 1969 na protest proti směřování československé politiky po srpnu 1968 upálil na jihlavském náměstí. Nezanechal po sobě žádné prohlášení ani dopis na rozloučenou rodině, i proto je jeho čin předmětem různých spekulací a není tolik znám. Pravdou ale je, že se jeho pohřeb stal další demonstrací proti tehdejší politice vlády.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen dopad světové hospodářské krize na československou ekonomiku ve 30. letech. Milion nezaměstnaných se stal živnou půdou pro různé extremisty.
Skupina osmi československých studentů se v lednu 1968 vydala na expedici do slavné nemocnice Alberta Schweitzera v gabonském Lambaréné. Tatrou 138 měli dovézt zdravotnický materiál až do tohoto vzdáleného místa v Africe. Na své devítiměsíční cestě měli možnost pozorovat vývoj politické situace u nás. Jak se o okupaci dozvěděli? A jak celá cesta nakonec dopadla?
Ve španělské občanské válce sehrály stěžejní roli interbrigády, tedy vojenské jednotky složené z dobrovolníků z různých zemí, včetně Československa. Jaké byly jejich osudy po tom, co se komunisté chopili moci? Kteří z nich byli perzekuováni v rámci tzv. monstrprocesů? A jak se postoj k nim proměnil např. v 60. letech? O osudech československých vojáků ze Španělska se více dozvíme v pořadu Historie.cs.
Po pádu komunistického režimu za transformace hospodářství vznikla celá řada bank. Jak se ukázalo později, mnoho z nich mělo malý kapitál a část z nich půjčovala peníze převážně firmám svých majitelů. Asi největším případem krachu banky byl pád Investiční a poštovní banky v roce 2000. Podívejte se nejen na její příběh.
Po první světové válce došlo k útlumu ve výrobě zbraní a mnohé zbrojovky hledaly nový výrobní program. Řešení se ukázalo ve výrobě motocyklů a aut. Vzniklo neuvěřitelné množství značek těchto nových dopravních prostředků. Mezi nim vynikala česká motorka značky Jawa.
Roku 1949 přijalo Československo podle sovětského vzoru tzv. pětiletku neboli pětiletý hospodářský plán. Jednalo se o státní plánování výroby i zemědělství. Ukázka z dobového zpravodajství o první pětiletce.
13 528
758
4 613
1 310
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.