07:07
Jaké byly důvody měnové reformy v Československu v roce 1953? V pasáži je vysvětleno, proč muselo k reformě dojít, je popsána její příprava, průběh i fatální důsledky. Zmíněny jsou i protesty, které například v Plzni měly i politický podtext.
Pasáž seznamuje s důvody, průběhem a důsledky měnové reformy v roce 1953. Ukazuje i reakci obyvatelstva včetně největšího protestu, který se konal v Plzni. Šlo o první významné vystoupení proti režimu v sovětském bloku.
Státní plánování byl systém, kterým komunistický režim řešil téměř vše. Své počátky má v poválečné době a u jeho počátků byla i měnová reforma v roce 1953. Ta ukončila přídělový lístkový systém, ale sebrala většině obyvatel jejich úspory.
Důvodů k protestům proti měnové reformě bylo mnoho. Zajímavé je, že nejvíce proti ní vystupovali dělníci, tedy jedna z opor komunistického režimu. Podívejte se na diskusi historiků o první významné protestní akci v celém komunistickém bloku.
Klementinum leží v těsné blízkosti Královské cesty, tedy přímo na turistické trase. Přesto je návštěvníky tato pozoruhodná barokní stavba často opomíjena. Z tohoto důvodu Prague City Tourism nabízí novou prohlídkovou trasu, na které je možné navštívit barokní knihovnu, meridiánovou síň i astronomickou věž. Pojďte s námi tento skrytý pražský klenot navštívit.
Televizní reportéři jezdili informovat o světě s předem připraveným politickým zadáním. To, co je pro dnešní novináře nepředstavitelné, bylo v podmínkách diktatury nezbytné, aby vůbec mohlo nějaké zahraniční zpravodajství vznikat. Oldřich Vejvoda, bývalý zahraniční redaktor Televizních novin, vzpomíná pro pořad Redaktoři (2025) na politická omezení a stranické úkoly, které musel při své práci respektovat.
Během německé okupace se v protektorátu i nadále točily filmy, ve kterých hrály české hvězdy 30. let. Po válce se někteří herci v rámci posuzování „provinění proti národní cti" dočkali morálního nebo i faktického odsouzení. Ten samý problém řešili i mnozí umělci v době normalizační. Má člověk právo na přizpůsobení se režimu, ve kterém žije, a tedy s ním kolaborovat, ať už je dělníkem, nebo mediální hvězdou?
Neutěšená sociální situace po konci první světové války vedla v mnohých zemích tehdejší Evropy k sociálním bouřím, někde dokonce proběhly revoluce. V Československu byla nejsilnější politickou stranou sociální demokracie, v níž však probíhal spor mezi vnitřní levicí a pravicí. Vyhrotil se na podzim roku 1920, kdy došlo k tzv. boji o Lidový dům, sídlo sociální demokracie. Výsledkem byla nejen generální stávka, ale i vznik Československé komunistické strany.
Symbolem normalizačního Československa byla i škodovka. Osobní vůz značky Škoda vlastnila téměř každá rodina. Oblíbené byly škodovky i v zahraničí, tj. prodávaly se i na západ - zejména kvůli nízké pořizovací ceně a spolehlivosti. V roce 1983 rozhodlo vedení strany o tom, že bude vyvinut nový typ. Na konstrukci a výrobu dostali konstruktéři šibeniční termín tři roky. Tak přišel na svět nový vůz s názvem Favorit v roce 1986. Vyrábět se začal až o 2 roky později, zájem byl obrovský a v duchu socialismu si na něho člověk musel počkat v pořadníku.
Ukázka z dokumentárního filmu z projektu Příběhy 20. století sleduje příběh podnikatelského neúspěchu herce Romana Skamene, který se v 90. letech rozhodl otevřít si restauraci. Objevily se ale problémy se zaměstnanci a on se dostal do dluhů. Ze svízelné situace mu pomohl Ivan Jonák, tehdejší majitel klubu Discoland Sylvie. V ukázce se objevuje také první část příběhu pana Kajgra, který si v 90. letech otevřel v Dobříši pneuservis (tato pasáž nejde vystřihnout a není hlavní linkou videa). Ukázka obsahuje pamětnický rozhovor s Romanem Skamene a rozhovor s Ivanem Jonákem.
Po vzniku samostatného Československa došlo i na vznik národní měny. Cesta vedla od kolkování rakousko-uherských bankovek československým kolkem na přelomu února a března 1919, přes vydání českých státovek v dubnu téhož roku, až k zákonu z roku 1926, kterým byla založena Národní banka Československá. Teprve v okamžiku, kdy existuje centrální banka, může stát vydávat své vlastní bankovky. Otázka panovala i kolem názvu české měny: mnoho nescházelo a mohli jsme dnes platit sokolem.
Jedním z největších zločinů komunistického režimu byla likvidace selského stavu. Kolektivizace zemědělství u nás proběhla v míře větší než např. v okolních komunistických státech. Po pádu režimu mnozí sedláci či jejich potomci nalezli sílu, aby restituovali majetky a začali znovu hospodařit. Podívejte se na osudy tří z nich, Václava Daška ze Slavětína nad Metují, Pavla Dobrovolného z Ratibořic u Třebíče a Josefa Sotony z Trstěnic u Litomyšle.
13 955
796
4 751
1 354
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.