02:20
Po německé invazi do Polska začíná druhá světová válka. Hitler postupně obsazuje další evropské země. Jakou roli sehráli v této době čeští vojáci, především v Anglii a Sovětském svazu?
V animované ukázce je zábavnou formou zachycen vznik a fungování Československa jako demokratického státu. Soustředí se i na otázku národnostních menšin.
V animované ukázce je zábavnou formou zachycena sametová revoluce v roce 1989. Ukazuje demonstrace v listopadu 1989, založení Občanského fóra a zvolení Václava Havla prezidentem republiky.
Pasáž ukazuje rozpory mezi prezentací a reálným stavem československé ekonomiky v době socialismu na přelomu padesátých a šedesátých let v éře prezidenta Antonína Novotného.
Pasáž představuje největší vojenskou nemocnici v době první světové války na území Rakouska-Uherska, která stála v Pardubicích.
Jedním z nejvýznamnějších šlechtických rodů v české historii je bezesporu rod Schwarzenbergů. Členové rodu zastávali významné posty za monarchie i republiky: ministerský předseda, kardinál, vojevůdce, prezidentský kancléř či ministr zahraničí. Podívejte se na stručnou historii rodu s nejznámějšími památkami.
Kdo navrhl první orientační systém pro pražské metro a jaké výzvy bylo třeba vyřešit, aby se v něm cestující orientovali? Daří se dodržovat jeho vizuální identitu? V této ukázce se seznámíme s Jiřím Rathouským, významným grafickým designérem, který v 70. letech 20. století vytvořil první orientační systém pro pražské metro. V 80. letech na jeho práci navázal Rostislav Vaněk.
Brzy po vzniku samostatného Československa v roce 1918 přikročil nový stát k vyvlastnění/zestátnění zemědělské půdy nad 150 hektarů (nebo celkově nad 250 ha). Reforma se dotýkala bývalých vládnoucích Habsburků, šlechtických rodů i majetku církve a dalších velkostatkářů. Pro představu, jen pozemkový majetek rodu Schwarzenbergů byl okolo 250 000 hektarů. Největším problémem byla do budoucna informace, že půdu lze vyvlastnit, byť za první republiky za jistou náhradu. Jinou rovinu záboru půdy pak najdeme po roce 1948.
Ideologicky silně zabarvená ukázka ukazuje proces s bývalým statkářem Královským, který byl odsouzen za sabotáž, podvod a zneužití lidového družstva. Snažil se totiž vyhnout povinným vysokým dodávkám potravin, které museli plnit všichni zemědělci, ale které byly tak vysoké, že je plnit nešlo.
V době tzv. protektorátu Čechy a Morava bylo veškeré obyvatelstvo ve složité hospodářské situaci a nakupovat mohlo pouze na tzv. potravinové lístky. Kromě toho museli obyvatelé ze svého hospodářství odvádět část úrody říši. Z toho důvodu začali lidé pěstovat a chovat, co se dalo...
Po odsunu německého obyvatelstva z pohraničí se vláda snažila přilákat do této oblasti nové obyvatele. Mnozí zájemci ale pouze sklidili úrodu, získali zdarma hospodářské vybavení a odstěhovali se zpátky do vnitrozemí. Mnoho domů bylo nakonec strženo a zanikly celé osady. Definitivně se tak změnila tvář českého pohraničí.
Jedním z důsledků únorových událostí v roce 1948 byla i rozsáhlá změna na českém a slovenském venkově. Soukromé vlastnictví přecházelo zpravidla pod nátlakem na kolektivní, vznikala jednotná zemědělská družstva. V dobovém příspěvku z roku 1984 hodnotí zemědělský vývoj tehdejší předseda vlády Lubomír Štrougal.
13 716
769
4 678
1 331
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.