07:04
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Jaké jsou příčiny znečištění vodních toků? Naše dlouhodobě nejznečištěnější řeka pramení v horách tak čistá, že splňuje parametry kojenecké vody. V čem je tedy problém? A jak kvalitu vody ovlivňuje sucho? A jak proti znečištěným řekám můžeme bojovat?
Pořad ukazuje, jak řeka Morava vytváří v oblasti Litovelského Pomoraví rozsáhlou vnitrozemskou deltu se zachovalými lužními lesy.
Václav Cílek putuje na dolní tok Dyje, kde ukazuje soutoky, lužní lesy, ale i vodní stavby, mlýny, rybníky, umělé nádrže. Všechno to, co dnes ovlivňuje život řeky. Jaké jsou jejich významy? Jakým výzvám budeme v budoucnu čelit?
Stavba nového rybníka na Klatovsku je jedním z mnoha příkladů, jak lze reagovat na sucho a stále naléhavější potřebu zadržet v krajině vodu. Stavbu rybníků podporuje i stát.
Mokřady patří mezi druhově nejpestřejší ekosystémy na světě. Mají velký význam v procesech samočištění vody, což se využívá např. v podobě kořenových čistíren. Hrají také významnou roli při zadržování vody v krajině.
Africký národní park Zakouma se specializuje na ochranu slonů, kterých v Čadu kvůli pytláctví v minulosti výrazně ubylo.
Pořad o tom, co je to les, k čemu vlastně slouží a jaký je příběh jeho vzniku. V pasáži se les přirovnává k solární elektrárně. Ta se skládá z různých druhů rostlin tvořících komplexně fungující celek – lesní ekosystém.
Rozhovor s geologem, klimatologem a spisovatelem Václavem Cílkem, který vidí svět v souvislostech bez hranic mezi vědními obory. Jak spolu souvisí sucho ve Spojených státech a cena tabletu? Na co se máme připravit? Čeká nás změna klimatu, nebo celé společnosti?
Hlaváč černoústý byl koncem 80. let zavlečen do Severní Ameriky, kde dosud ovlivňuje celé ekosystémy. V posledních letech se však hlaváči šíří také do různých oblastí Evropy (včetně České republiky) a přírodovědci se proto obávají možných problémů, které s sebou může rozšíření této nepůvodní dravé ryby přinést. Spolu s týmem vědců se budeme zabývat otázkou záhadného rozšiřování hlaváčů po evropských tocích a seznámíme se s některými způsoby označování a sledování ryb používanými v současné praxi.
Vysvětlení, proč kůrovcová kalamita na Šumavě může být impulsem pro vznik nového, biologicky cennějšího lesa.
Jak probíhá záchrana indických gaviálů? Jak se gaviálové rozmnožují, kdy dospívají? Čím se živí a jaká je jejich strategie přežití? Co se děje v jejich rodné zemi a proč jsou v ohrožení? O tom všem hovoří Petr Velenský, kurátor chovu plazů a obojživelníků v pražské ZOO.
Antarktida je jedno z posledních divokých míst naší planety. Nekonečné ledové pláně se ale začínají plnit a ochránci přírody varují, že je třeba je chránit nejen před nájezdy turistů ale i nesčetných expedic dřív, než lidstvo tento unikátní ekosystém zničí.
Evropští vědci se zaměřili na výzkum oblačnosti, její vývoj totiž dopadá i na změny klimatu. Jediným nástrojem meteorologů pro poznání budoucnosti jsou nejrůznější klimatické modely. Ty však dávají odlišné odpovědi. A tyto rozdíly vznikají právě díky neznalosti výškového rozložení oblačnosti. Vědci nyní používají údaje z nových satelitů, díky nimž se klimatické modely značně zpřesňují.
Pořad představuje dobrovolníky, kteří se snaží revitalizovat ohrožená šumavská rašeliniště. Drastické vysychání krajiny je problémem, o kterém slýcháme čím dál tím častěji. Jak k tomu došlo? A co se s tím dá dělat?
Ještě na začátku 70. let bylo Aralské jezero čtvrtým největším sladkovodním jezerem na světě. Původní plocha jezera se však od té doby zmenšila na méně než polovinu. Původní jezero je nyní rozděleno na dvě části. Postupný zánik jezera je skutečně velmi rychlý. Jako hlavní příčina postupného vysychání jezera je uváděno nadměrné využívání vod z řek napájejících Aralské jezero pro závlahy bavlníkových plantáží. Svoji roli však hrají také procesy související se změnami klimatu.
12 302
676
3 956
1 114
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.