portály České televize
menu

Často hledáte:

fotbal volby léto Česká republika politik

Zadávejte, prosím, hledané výrazy s diakritikou.

Nejpestřejší les v ČR: vykácet?

10:19

Nejpestřejší les v ČR: vykácet?

Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.

Z pořadu:

Nedej se Přehrát celý pořad

Témata:

Česká republika Životní prostředí Základy ekologie Složky životního prostředí Ochrana přírody a životního prostředí Ekologie

Vhodné pro stupeň:

2. stupeň ZŠ Střední škola

Vhodné pro předmět:

Ekologie Zeměpis Biologie

Klíčová slova:

ochrana přírody biodiverzita Jihomoravský kraj řeka Morava niva biosférická rezervace snížení biodiverzity dub degradace ekosystému říční niva řeka Dyje Natura 2000 CHKO Pálava

Mohlo by vás také zajímat

Ekologie

Další videa
Rozšiřování nepůvodních druhů: Hlaváči
08:03

Rozšiřování nepůvodních druhů: Hlaváči

Hlaváč černoústý byl koncem 80. let zavlečen do Severní Ameriky, kde dosud ovlivňuje celé ekosystémy. V posledních letech se však hlaváči šíří také do různých oblastí Evropy (včetně České republiky) a přírodovědci se proto obávají možných problémů, které s sebou může rozšíření této nepůvodní dravé ryby přinést. Spolu s týmem vědců se budeme zabývat otázkou záhadného rozšiřování hlaváčů po evropských tocích a seznámíme se s některými způsoby označování a sledování ryb používanými v současné praxi.

Přirozená obnova lesa
01:40

Přirozená obnova lesa

Krátké shrnutí procesu přirozené obnovy lesa na příkladu dvou různých přístupů ke kůrovcové kalamitě na Šumavě. Zatímco na holinách, odkud se pokácené dřevo odvezlo, jsou podmínky pro novou generaci stromů jako na poušti a půda je zde degradovaná, na bezzásahových plochách bují nový život, který bere energii z tlejícího dřeva popadaných souší.

Sysel obecný (Spermophilus citellus)
03:19

Sysel obecný (Spermophilus citellus)

Sysel obecný, dříve hojný hlodavec, patří v současné době mezi nejohroženější savce Evropy. Jeho přirozeným prostředím jsou stepi. Kultivací krajiny jeho bydliště mizí. Na záchranu tohoto hlodavce cílí např. projekt "Sysli na vinici", který podporuje české vinaře v hospodaření na vinicích tak, aby se v nich syslím populacím dobře dařilo.

Ekvádor: Endemické druhy Galapág
06:55

Ekvádor: Endemické druhy Galapág

Ekvádorské souostroví Galapágy je známé svou přírodou tolik odlišnou od ostatního světa. Ostrovy se vynořovaly z Tichého oceánu v rozmezí několika milionů let. Jedná se o vrcholy obřích podmořských sopek. Život se na ně šířil postupně z vody nebo ze vzduchu. Mnoho živočichů se za statisíce let postupně vyvinulo v nové endemické druhy, tedy takové, které nenajdeme nikde jinde na světě.

Složky životního prostředí

Další videa
Cvrček polní: hmyz roku 2022
05:01

Cvrček polní: hmyz roku 2022

Česká společnost entomologická vyhlašuje každý rok titul „hmyz roku“. Volí druhy, které mohou přitáhnout pozornost laické veřejnosti a mají tím pádem potenciál rozšířit povědomí o významu hmyzu v ekosystémech. Pro rok 2022 byl hmyzem roku vyhlášen cvrček polní.

První český vodíkový autobus
10:30

První český vodíkový autobus

Jak funguje autobus poháněný vodíkovou technologií? Tento jev popisuje Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, jehož představitelé společně s tradičním výrobcem trolejbusů z Plzně sestrojili první vodíkový autobus v ČR v roce 2009. Autobus ujede až 300 km na jedno dobití s elektromotorem o výkonu 120 kilowattů.
Léto: Lesní rostliny a živočichové
07:07

Léto: Lesní rostliny a živočichové

Zajímavosti z letní přírody. Epizoda představuje převážně v lese žijící živočichy, jako jsou čáp černý nebo králík lesní. Z rostlin se představí vzácná lilie zlatohlavá či prudce jedovatý keř lýkovec jedovatý. Součástí je i jedlá chorošovitá houba, která parazituje na stromech – sírovec.
Význam mokřadů v krajině
02:52

Význam mokřadů v krajině

Mokřady bývaly nedílnou součástí naší krajiny. Protože ale lidé potřebovali získat půdu k hospodaření, mnohé z nich byly odvodněny a vysušeny. V současné době je to ovšem spíše ke škodě. S klimatickou změnou, zvyšující se průměrnou teplotou a zhoršujícím se suchem je potřeba vodu v krajině zadržovat. V lokalitách, kde neohrožují lidský majetek, je třeba mokřady a organismy v nich žijící chránit.

Základy ekologie

Další videa
Léto: Lesní rostliny a živočichové
07:07

Léto: Lesní rostliny a živočichové

Zajímavosti z letní přírody. Epizoda představuje převážně v lese žijící živočichy, jako jsou čáp černý nebo králík lesní. Z rostlin se představí vzácná lilie zlatohlavá či prudce jedovatý keř lýkovec jedovatý. Součástí je i jedlá chorošovitá houba, která parazituje na stromech – sírovec.
Pozdní léto: Rostliny I
07:15

Pozdní léto: Rostliny I

Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí během pozdního léta, především pak běžné druhy jako zvonek kopřivolistý, komonici, mateřídoušku. Zároveň jsou představeny některé nepůvodní druhy rostlin, které svou přítomností vytlačují původní druhy. Jedná se především o tři druhy netýkavek. Ve stinných chladných roklích lesů se můžeme setkat s kopretinou žebrovicí různolistou.
Nejpestřejší les v ČR: vykácet?
10:19

Nejpestřejší les v ČR: vykácet?

Jihomoravské lužní lesy kolem soutoku řek Moravy a Dyje jsou co do počtu organismů jedinečné. Potřebnou ochranu ale stále nemají. Místo ochrany míst s největší biodiverzitou umožňuje stát jejich postupnou degradaci, která je umocněna tlakem štěrkařů, naftařů, a především intenzivního lesního hospodaření.

Ztráta biodiverzity v půdě
09:45

Ztráta biodiverzity v půdě

Když se mezinárodně uznávaný expert na půdní faunu profesor Josef Rusek před lety vracel se vzorky černozemě z jižní Moravy, netušil, že si přináší mrtvou hmotu. Místo očekávané rozmanitosti našel pod mikroskopem jen pár jedinců půdních živočichů. Tento nález označil za největší ekologickou katastrofu na našem území, která přetrvává dodnes. Početnost půdních organismů v půdě poklesla tak, že nemohou vykonávat své přirozené funkce. Abychom přežili, půda potřebuje vrátit bohatý život, který byl zničen obrovskou chemizací a těžkou mechanizací zemědělství.

ČT edu nejsou pouze videa

12 497

videí

697

námětů do
výuky

4 120

pracovních
listů

1 136

pořadů

69

edukativních
her

Každý měsíc
přibývají na ČT edu
desítky nových
materiálů pro
vaši výuku

Probíhá načítání