Rozhovor s odborníkem
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Video popisuje další užitečné včelí produkty, jako je mateří kašička, včelí vosk nebo včelami zpracovaný pyl. Vysvětluje jejich původ, využití a lékařský význam. Kdo by je měl či naopak neměl konzumovat?
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Epizoda ukazuje na rozdíly mezi liškami a jezevci žijícími v lesních norách. Jsou zde představeny některé lesní stálezelené rostliny v podobě brčálu barvínku, mechů, jehličnanů, cesmín a břečťanů. Ukázka dále pojednává o bříze bělokoré jako stromu rostoucím i na nehostinných stanovištích, kde se jiné stromy neuchytí, a také obsahuje záběry vzácného stáda losů.
Jak vypadají čtyřhranky, jeden z nejjedovatějších mořských živočichů planety, a kde žijí? Kde se můžete potkat se čtyřhrankou smrtelnou? Jak probíhá jejich výzkum?
Modřanské a Komořanské tůně (jinak též „Modřanské laguny“) v Praze na pravém břehu Vltavy patří od roku 2014 mezi zvláště chráněná území v Praze. Tato přírodní památka je odkazem našich předků, kteří tůně vybudovali v 19. století jako ochranu před povodněmi. Díky pozvolnému zarůstání vznikl cenný lužní ekosystém a druhotný biotop mokřadních společenstev. Kromě výskytu vzácných druhů rostlin jsou tůně důležitým místem k rozmnožování obojživelníků. Členitý biotop poskytuje také útočiště mnoha druhům ptáků.
Většina lidí má podvědomě tendenci chřipku podceňovat. Chřipka je sice jednou z nejběžnějších, zároveň ale jednou z nejstrašnějších chorob, se kterými se lidstvo potýká. Počtem svých obětí se řadí k těm nejsmrtelnějším, přestože je dostupná prevence ve formě očkování i léčba antivirotiky. Zimní vlny chřipkových epidemií přicházejí pravidelně a jednou za čas se objeví virus silnější, který způsobí až globální pandemii.
Kmenové buňky jsou základem pro vývoj celého našeho organismu. Když se po spojení samčí a samičí pohlavní buňky začnou buňky embrya dělit, dochází k vývoji všech důležitých orgánů a částí těla. Jak ale buňky vědí, čím se stát a jakou úlohu mají zajišťovat? Ve videu se podíváme na to, co jsou kmenové buňky, jaké mají funkce a jak je za pomoci dalších specializovaných buněk (organizérů) řízen jejich další osud s ohledem na vývoj jednotlivých orgánů.
Pořad se zevrubně zabývá zrakem. Popíšeme si stavbu a funkci oka a rozdílnosti stavby oka u různých živočichů. Dále se podíváme na zrakové testy, test na vnímání hloubky či test na barvoslepost. Ve videu si ukážeme i pokus s výrobou Benhamova kola a pokus na důkaz existence slepé skvrny. Dotkneme se i Purkyňova jevu a iluze pohybu jménem kinematografie.
Choroba kráčející dějinami. Bakteriální onemocnění syfilis je patrně stejně staré, jako lidstvo samo. Jedná se o jednu z nejnebezpečnějších pohlavních nemocí, která v historii připravila o život miliony lidí. Nemoc se přenáší zejména nechráněným pohlavním stykem u lidí, kteří často střídají partnery. Je vyvolaná bakterií Treponema pallidum. Nemoc má tři stadia, přičemž to třetí končí smrtí. Dnes je díky penicilinu výskyt druhého a třetího stadia spíše výjimkou.
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Většina z nás dobře odlišuje veřejnost od davu. Veřejnost je shromáždění víceméně příčetných jedinců dobře kontrolujících své myšlení, cítění i chování. Psychologický dav je naproti tomu něco docela jiného. Jeho vlastnosti se odlišují od vlastností jedinců, kteří dav tvoří. To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Stáří symbolického myšlení se dosud odhadovalo na nějakých 40 tisíc let zpět – na základě nálezů zbraní, šperků a později maleb. Co se tedy dělo těch 100 nebo více tisíc let mezi vznikem anatomicky moderních lidí a vznikem moderního člověka? Co odpovídá za tak velký zlom? Mohla to být nějaká genetická změna – vždyť víme, že se biologicky lidský mozek vyvíjí dosud, anebo nějaký velký socio-kulturní zlom, například vznik směnného obchodu nebo vznik složitější společnosti?
13 597
866
4 825
1 156
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.