Rozhovor s odborníkem
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Video popisuje další užitečné včelí produkty, jako je mateří kašička, včelí vosk nebo včelami zpracovaný pyl. Vysvětluje jejich původ, využití a lékařský význam. Kdo by je měl či naopak neměl konzumovat?
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Víte, odkud vzali inspiraci tvůrci vojenských maskáčů? Od ropuchy zelené. Ta přišla na účinnost tohoto šatu pro maskování a mimikry už dávno. V dnešním díle se podíváme na život v přírodě do žabí říše. Uvidíme i na jiné druhy žab, jako je skokan, rosnička nebo kuňka obecná. Zvláště si všimneme osudu jedné ropuchy obecné, která měla ve svém rybníku příliš mnoho nápadníků.
Rys ostrovid je kočkovitá šelma, která žije také v Jeseníkách. Co v našich lesích ohrožuje velké kočky? Šelmy potřebují prostor a jeden rys operuje na rozloze až 25 čtverečných kilometrů. V devatenáctém století byl u nás zcela vyhuben, ale postupně se začal vracet. Ochrana rysů záleží především na lidech, kteří se v české přírodě pohybují.
Kde se klíšťata skrývají? Vůbec ne na stromech, ale na zemi! Klíšťata mají tři stadia života: larvy, nymfy a dospělce. A všechny nás mohou sát.
Seznámení s vybranými přírodními zajímavostmi České republiky. Pasáž se tematicky zaměřuje na zvětrávání v krajině (na příkladu kamenného moře), pozůstatky dávné sopečné činnosti na území Čech (výrony sopečných plynů), na památná místa a stromy, ale i na jeleny a jejich paroží.
Rys, vlk a medvěd, úchvatné šelmy vyskytující se na našem území, které ovšem máme jen zřídkakdy šanci spatřit na vlastní oči. Dozvíte se, kde a jak je možné tato zvířata sledovat na jednom místě a co všechno už o nich víme. Jak najít šelmy ve zdánlivě nekonečném lese?
Dokument přibližuje práci týmu z Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze a spolku Derbianus Conservation, jehož členové a členky se již 18 let věnují záchraně kriticky ohrožené antilopy Derbyho v západoafrickém Senegalu. Antilopa Derbyho západní, největší antilopa světa, žijící v senegalské savaně, je na pokraji vyhynutí, její počty se pohybují kolem posledních dvou stovek kusů.
Proč sýkorky na krmítku neocení zrní a které ptačí druhy obilninami naopak potěšíte? Čím se u nás ptáci živí v zimě? A máme je vůbec v zimě přikrmovat? Co jsou to ptačí kovadlinky? A které ptačí druhy nepotřebují pít? Na otázky Antonína Přidala odpovídá ornitolog Karel Hudec.
Epizoda představuje některé luční rostliny, vřesoviště a živočichy zde žijící. Je představen životní cyklus motýla modráska hořcového, který je vázaný na rostlinu zvanou hořec hořepník. Součástí pasáže jsou i horská vřesoviště tvořená koberci vřesu obecného a hasivky orličí.
Císařský řez představuje v současné době nejčastěji vykonávanou porodnickou operaci. V České republice přijde tímto způsobem na svět každé čtvrté dítě a celosvětově počet „císařů“ stoupá. Co se ale stane s člověkem jako živočišným druhem, pokud přestane být součástí přírodního porodního systému? Ovlivní císařský řez druh Homo sapiens?
Na přijímací zkoušky na střední školy se v roce 2019 připravovalo kolem 90 tisíc žáků. Nejen je by ale mohlo zajímat, jak se efektivně učit a jak vlastně funguje paměť. Problematiku si osvětlíme s Karlem Ježkem z Biomedicínského centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Paměť je komplexní fenomén, kterým se zabývají různé části mozku. Schopnost systematické práce je ale dovednost, kterou se musíme naučit. Jak? Důležitá je schopnost koncentrace čili soustředění. A neméně podstatný pro přesun informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti je také odpočinek. Jak pracovat s mnemotechnickými pomůckami a kolik opakování vyžaduje hluboké uložení do paměti? A jak se vypořádat se stresem, který je s přijímačkami neodmyslitelně spjat?
Krev obsahuje červené a bílé krvinky, destičky, krevní plazmu, a hlavně všechny potřebné živiny pro tělo. Toho využívají někteří parazité, kteří se krví živí. Co všechno nám může pít krev? Komáři, vši, blechy, různé mušky, ale také známá pijavka lékařská. Ta sice tak úplně neléčí, ale její kousnutí nám příliš neublíží. Jen pak ranka dlouho krvácí.
Jak barvy vznikají a proč neexistují? Každý ví, že banán je žlutý. Barevnost ale vzniká pouze odrazem konkrétní části barevného spektra světla. Jsou tedy barvy vůbec skutečné? Barvu naše oko přijímá jako paprsek světla a poté je zpracována mozkem. Za schopnost barevného vidění vděčíme speciálním buňkám. Jiné kultury možná vidí barvy dokonce jinak než ta naše.
14 076
796
4 778
1 364
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.