Rozhovor s odborníkem
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Zajímavosti přírody v měsíci dubnu. Představí se běžné jarní rostliny jako sasanky, dymnivky a prvosenky. U jednotlivých rostlin jsou popsány jejich lidové názvy, místa výskytu a charakteristické vlastnosti (např. jedovatost). Z živočichů jsou představeny hnízdící volavky popelavé či skokani a jejich vajíčka. Součástí videa je ukázka z jarního života prasat divokých.
Jak je možné, že ryby dokážou dýchat pod vodou? Vlastně je to jinak – ryby získávají kyslík z vody. Ryby se nenadechují jako člověk, ale voda prochází jejich žábrami. Sledujte, jak ryby dýchají.
Video popisuje další užitečné včelí produkty, jako je mateří kašička, včelí vosk nebo včelami zpracovaný pyl. Vysvětluje jejich původ, využití a lékařský význam. Kdo by je měl či naopak neměl konzumovat?
Zhlédněte rozhovor s Petrem Turkem, primářem transfúzního oddělení Thomayerovy nemocnice v Praze, přináší aktuální pohled na dárcovství krve u nás, a navíc představuje možné dopady výzkumu, který se zabývá změnou krevní skupiny pomocí střevní bakterie.
Krásní lidé byli, jsou a budou středem pozornosti ostatních. Prostá otázka zní: Proč? A právě tyhle prosté otázky ze všeho nejvíc zajímají evoluční psychology. Takže se rozhodli, že krásu prozkoumají experimentálně. Co ovlivňuje naše vnímání krásy? To je téma pro mikroesej Františka Koukolíka.
Za parazita se považují živé organismy, které trvale nebo po určitou dobu žijí na úkor jiného, většího organismu. Mezi střevní parazity, které člověka často sužují, patří například roupi. MUDr. Jiří Pešina hovoří o tom, kde se roupi nejčastěji objevují a proč je při léčbě třeba myslet i na osoby vyskytující se v těsné blízkosti nemocného.
Jak se chovají neurony v mozku při epileptickém záchvatu? Jak probíhá výzkum a vývoj léků na epilepsii? Jaké jsou druhy epilepsie a jakými záchvaty se projevují? O výzkumu epilepsie a projevech onemocnění hovoří profesor Přemysl Jiruška.
Epizoda popisuje aktivitu hadů na přelomu zimy a jara s ukázkou zmije obecné, našeho jediného jedovatého hada. Je možné pozorovat rašící pupeny stromů, ze kterých budou později vznikat listy. Mělká lesní údolí, kterým se říká niva, nabízejí vhodné podmínky pro růst mokřadních rostlin a na vodu vázaných živočichů, například obojživelníků. Les prosvícený sluncem ukazuje brzy na jaře kvetoucí rostliny vřesovce či pasoucí se jeleny. Na prosluněných stráních kvetou mochny a vzácné koniklece.
To jsou blechy psí, ty na člověka nejdou! A nebo ano? Jak blecha vypadá, kde žije a jak se vyvíjí? To vše si ukážeme na jejím modelu, protože blecha je opravdu malinká. Naopak vši od psa určitě nechytíme, pouze od jiného člověka. Jejich život se od toho blešího také poněkud liší, i když nám obě potvůrky pijí krev.
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Od kdy lidé sbírají med? A jak sladký nektar blanokřídlé pracantky vyrábějí? Ze kdy pocházejí první zmínky o včelařství? Jak žili včelaři ve středověku?
Albatrosi jsou specifickou skupinou obyvatel souostroví Galapágy. Populace albatrosů zakládají na ostrovech hnízda. Charakteristická je jejich dlouhá péče o jediného potomka. Při tokání, připomínající spíše souboj, se albatrosi navzájem otírají o zobák toho druhého. Po vyvedení mláďat se jejich dalším domovem stává jižní Pacifik, přičemž se na Galapágy vracejí až po dlouhých šesti letech.
Pasáž představuje Novohradské hory, přírodní park Česká Kanada, zmiňuje počátky českého rybníkářství, Žofínský prales a ukáže z ptačího pohledu renesanční vodní zámek Červená Lhota. A nejen to.
Dugongové, jinak také nazývaní mořské krávy, patří mezi vodní savce a vyznačují se mohutným tělem. V poslední době se zařadili mezi kriticky ohrožené druhy a kvůli zlepšujícím se technikám lovu byli na mnoha místech již zcela vyhubeni. Ve videu se s dugongy setkáme ve vodách Rudého moře, kde se dosud tito vzácní zástupci sirén vyskytují.
13 982
797
4 760
1 358
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.