03:32
Kukačka je zvěstovatelem jara a její hlas pozná každé malé dítě, ale vidět ji v přírodě není jen tak. Je velmi nenápadná. Jejím typickým rysem je tzv. hnízdní parazitismus. To znamená, že její mláďata vysedí a vychovávají jiní ptáci. Pravidelnými hostiteli mláďat kukaček je však jen 10 nebo 15 ptačích druhů.
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Čápi přetáčejí svá vejce. Špačci krmí mláďata. Vlaštovky dokončují hnízdo.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Animovaný herbář, který vás naučí vyznat se v tom, co všechno kvete na našich loukách, polích a zahradách. Jetel luční je léčivá bylina, ale pěstuje se hlavně na krmení pro dobytek. Stojí za to pořádně si ho prohlédnout. Jeho listy někdy tvoří čtyřlístek a ten prý nosí štěstí!
Siláž, senáž, sláma, mláto a šrot. Co to je a kam s tím? K čemu to je? Uměli byste dnes podojit krávu? Jak dlouho by vám to trvalo? Na mléčné farmě už je skoro vše automatizované. Jaké to má výhody pro krávy? Pojďme se společně s Jonášem podívat, jak to tam doopravdy chodí. Jak se krávy dojí samy? A jak vypadá automatické drbadlo? Co všechno dokáže zjistit počítač o kravách? I to vám ukážeme.
Víte, že šumavanka a valaška jsou naše původní plemena ovcí? Víte, k čemu využíváme lanolín? Ovčí sýry i maso mají vysokou dietní hodnotu, ale také zvláštní chuť. V našem státě se jí bohužel málo. A znáte ovci Dolly?
Epizoda se zaměřuje na vzácné a chráněné druhy naší přírody. Z podmáčených luk jsou to orchideje pětiprstka žežulník a prstnatec, na horských loukách vzácně kvetoucí kropenáč a na obecních pastvinách rostoucí hořeček. Ze živočichů se pak představí zmije obecná vyhledávající podmáčené louky a tesařík obrovský vyskytující se dnes spíše vzácně.
Epizoda představuje labutě velké jako vodní ptáky především zámeckých parků. Dále se představují šumavští rysi, na které je vzácnost narazit. Je vysvětlena zimní strategie přežití hmyzu, který dokáže omezit svůj metabolismus během zimního období a přežívat ve stavu diapauzy (larvy, vajíčka i dospělci hmyzu). Z rostlin se pak představí časně kvetoucí čemeřice černé či původně v parcích vysazované severoamerické zeravy.
V dokumentu o ptačím dětství a mládí sledujeme hnízdění čtyř druhů ptáků: vlaštovek, čápů, špačků a poštolek. Přilétá čapí samec, opravuje hnízdo a čeká na samičku. Poštolčí samec hledá místo pro hnízdění, vyhlíží poštolku. Špačci své námluvy pozdrželi. Přilétá první vlaštovka.
Prasata jsou v mnohém podobná člověku – jsme všežravci, milujeme pohodlný život, dobrou stravu a jsme ineligentní. Původně byl předchůdce prasete domácího především lovným zvířetem. Víte, jak to tedy bylo s domestikací a jak vlastně žije v přírodě prase divoké?
Jahody mlsali už naši předci v době kamenné, tehdy však nevypadaly tak, jak je známe dnes. Jakou souvislost s pěstováním jahod v Čechách měli francouzští korzáři nebo cestovatel Rudolf Štrimpl? A proč jsou jahody označovány za královské ovoce?
Víte, že mezi nejlépe fungující stát na světě patří právě včelí stát? Poznejte, jaký je způsob života včel ve včelím společenství, seznamte se s prací včelaře a jeho největším nepřítelem roztočem Varroa destruktor, který způsobuje úhyn včelstev.
V Národním parku České Švýcarsko najdete nádherné soutěsky řeky Kamenice. Díky nově vybudovaným jezům, splavům, tunelům a lávkám se soutěsky staly vyhledávaným cílem turistů. V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flory v naší zemi.
Do Bílých Karpat přichází léto později. Hladina hluboké studánky je jako okno do jiného světa. Prohánějí se tu masožravé larvy mloka skvrnitého, v mokřadu pod studánkou loví užovka obojková, po kořisti tu pátrají larvy čolka. Ty se musí mít na pozoru před pijavkou koňskou. Boj o přežití je tu nelítostný.
12 809
719
4 356
1 212
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.