03:32
Proč jsou ledňáčci tak pestře zbarveni? Jak se seznamují a jak probíhají jejich námluvy a hnízdění? Ledňáčci jsou potravní specialisté, mají proto přísná kritéria na velikost svého teritoria. Vůči soukmenovcům jsou proto značně agresivní.
Koňadra je naší nejznámější sýkorou. Je největším a také nejrozšířenějším evropským druhem tohoto rodu; jen v České republice žije koňader několik milionů. Pro svoji všeobecnou známost tak může být dobrým modelovým druhem pro výuku tématu ptáci.
Brhlík je jeden z našich drobných lesních pěvců. Obratně šplhá po kmenech a větvích stromů, velmi často i hlavou dolů. Brhlíci hnízdí v dutinách stromů nebo rozvěšených ptačích budkách; pokud se jim zdá vletový otvor obydlí příliš veliký, dovedně si ho dozdí směsí bláta a vlastních slin.
Čápi se odjakživa těšili lidské přízni. Symbolizují jaro a říká se, že nosí děti. Čáp bílý není tak vzácný jako čáp černý. Pár, o kterém si povíme, obýval dlouho hnízdo na starém dubu. Pojďme se podívat za čapí rodinou!
Na raka říčního narazíme jen vzácně v chladných a čistých vodách pod přehradami. Dožívá se až 20 let, ale je citlivý na čistotu vody. Zničující se pro něj v poslední době stala epidemie račího moru.
Pojďme se společně podívat na návod, jak postavit originální krmítko pro veverky. Základním materiálem je dřevotříska, zhruba tak jeden centimetr silná. Plexisklo by nemělo být příliš těžké ani lehké. Na závěr nezapomeňte naplnit krmítko ořechy, semeny nebo směsí pro hlodavce.
Pojďme se s kamerou zatoulat do Libereckého kraje, do obce Tatobity. Zde najdeme Tatobitskou tisíciletou lípu, vysokou 17 metrů s ohromnou korunou. Za dobu své existence zažila spoustu věcí, je tedy opředena nejrůznějšími pověstmi. V roce 2016 se stala 2. evropským stromem a místní si ji právem považují. Najdete ji ve znaku obce, vede kolem ní naučná stezka a také o ní byla napsána báseň.
Pojďme se podívat ke špačkům. Jen co odlétne první várka vychovaných mláďat, snese paní špačková další vajíčka. To vše se musí stihnout ještě před tím, než odletí do teplých krajin. Snad se k nám zase za rok vrátí.
Nejen lidé, ale i zvířátka mají své osudy a životní příběhy. Pro hnízdění si rybáci vybrali kamenný ostrov na přehradním jezeře. Jakmile však bylo jezero napuštěno, měli po radosti. Museli hledat náhradní místo pro hnízdění. Vedle tepelné elektrárny vzniklo jezírko, o které se naše příroda postarala. Břehy zarostly rákosem a byl to úplný ptačí ráj. Žilo tu mnoho ptačích druhů a mezi nimi i tři páry rybáků obecných. Život v přírodě je nevyzpytatelný, a tak i tato idyla měla svá úskalí. Nakonec musel rybákům a dalším ptákům pomoci člověk.
Kousek za Ostravou na řece Odře se nachází největší ptačí zimoviště Moravskoslezského kraje. Kromě tisíců kachen se tu na tahu zastavují vzácné druhy vodního ptactva. Potkat tu můžeme několik druhů racka, kormorány, lysky i labutě. Odkud jednotliví ptáci pochází a čím se živí?
Brďo se dozví o srdci mnoho zajímavostí. Třeba to, že nejtěžší srdce ze všech živočichů má modrá velryba. Váží neuvěřitelných 680 kilogramů, zatímco srdce zdatného muže má jen něco přes 300 gramů. Zjistí také, že když jsme rozrušeni nebo se bojíme, tluče nám srdce jako o závod. Víte, že máme srdeční chlopně a srdeční komory? Určitě jste se setkali s fonendoskopem, jak asi funguje?
Epizoda se zaměřuje na rostliny kvetoucí na loukách v průběhu léta. Představuje orchideje, ale i další vzácné rostliny, jako jsou arnika, hořec či lilie cibulkonosná. Součástí jsou i běžnější druhy rostlin jako dobromysl (známá jako oregano). Ze živočichů je představen pavouk křižák pruhovaný, který je v české přírodě nepůvodním obyvatelem.
Brďo vám ukáže, že pod hladinou rybníků, řek nebo moří nežijí jenom ryby, ale i spousta dalších drobných živočichů a roste tu řada rostlin. Dozvíte se, jak dýchají ryby, co to znamená obojživelník a že delfín a velryba jsou savci. Pak vám prozradíme, co je to plankton, jak se vyrobí periskop, odkud se vzala ponorka, co má společného s kytovci a kdo nafilmoval podmořský svět. A spoustu dalších věcí zpod hladiny.
Velké bílé prase je nejrozšířenějším plemenem chovaným na celém světě. Chov prasat je důležitý především pro produkci masa a sádla. Nově je produkce výkalů prasat využívaná v bioplynových stanicích na spalování a tím na výrobu elektřiny. Medicínský výzkum se zaměřuje na transplatace a zde má své místo využití orgánů prasat.
Víte, že prstnatec bezový neboli vstavač vykvétá vždy jako první orchidej jara? V jedné minutě vám představíme malé zázraky fauny a flóry v naší zemi.
13 615
866
4 838
1 159
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.