12:39
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Zjednodušený popis a vysvětlení vlastností základních půdních vrstev: hrabanka, humus, vrchní minerální půda, spodní minerální půda, nezvětralé horniny. Co tvoří jednotlivé vrstvy a proč jsou důležité?
Blaník je nejmenší chráněnou krajinnou oblastí v České republice. Nejvyšším bodem oblasti je vrchol Velkého Blaníku, který měří 638 metrů. Na tento vrchol se vydáme z obce Louňovice pod Blaníkem, cestou se podíváme i na jeho mladšího bratříčka Malý Blaník. A vypravíme se i po bájných stopách blanických rytířů.
Víte, kde se nachází nejstarší dřevěná studna? Majitelé studen se v posledních letech potýkají s četnými problémy. Stav vody v podzemí je silně podprůměrný a mnoha lidem tak voda ve studni vyschla. Většina studní má navíc vodu nekvalitní s nevyhovujícími mikrobiologickými ukazateli, vysokým obsahem dusičnanů či železa. Jistotou jsou proto veřejné vodovody.
Na příkladu vlny tsunami z roku 2004, která postihla oblast jihovýchodní Asie, odborníci na seismologii vysvětlují, co je to tsunami a jak vzniká. Jeho příčinou je jev, který ovlivňuje celou planetu, tedy posuny tektonických desek, následné zemětřesení a poté přijde tsunami. Odkud se bere taková síla?
Reportáž popisuje následky tornáda, které zasáhlo roku 2004 město Litovel v Olomouckém kraji.
Teplota ektotermních živočichů závisí na teplotě okolního prostředí. Neznamená to však, že jsou při udržování vlastní tělesné teploty pasivní. Aktivně vyhledávají prostředí s takovou teplotou, která je pro jejich růst a vývoj nejpříznivější. Na příkladu čolků nám přírodovědci z Akademie věd ČR ukáží, že konečný výběr prostředí neovlivňuje u ektotermních živočichů pouze teplota, ale také další faktory (například přítomnost predátora). Zjištění vědců jsou nejen zajímavým vhledem do chování živočichů, ale také příspěvkem k širší diskuzi o klimatické změně.
Epizoda představuje některé zajímavé živočichy, jako například na Šumavě žijícího tetřeva hlušce, jeleny sika nebo kapry obecné. Z rostlin jsou představeny léčivé luční rostliny (světlík lékařský), houby (hnojník), výrazně kvetoucí bukvice lékařská a také vzácné hořečky.
Tropické deštné lesy patří mezi největší bohatství naší planety. Hned po korálových útesech jsou nejbohatšími ekosystémy z hlediska druhů na světě, přestože zabírají jen 6 % rozlohy Země. Při putování v pralesech Filipín uvidíme místní unikátní druhy rostlin i živočichů a zároveň si připomeneme, jak je tento ekosystém ovlivňován zásahy člověka.
Epizoda představuje nutrie říční (na kožešinu chované hlodavce), které se rozšířily podél toků řek, i lipany (ryby rychleji tekoucích toků). Z vodních ptáků je zde představena lyska černá a slípka zelenonohá. Z rostlin pak porosty hluchavky nachové, dále smrkové šišky a jejich semena, která slouží jako oblíbená potrava živočichů v zimních měsících.
Děti z Vysočiny teskní po lese. Ještě nedávno husté, svěží lesy na Vysočině se mění ve vyprahlé paseky zbrázděné kolejemi po těžkých strojích. I malé děti tu ještě mají v paměti, jak si chodily hrát do lesa, větší vzpomínají na lesní tábory a další na to, jak s rodiči jezdili do lesa na výlety. Jak prožívají odlesňování krajiny ve svém bezprostředním okolí? Jak vidí budoucnost lesů, ale i svou a svých vlastních dětí? Budou mít ještě někdy šanci trávit čas v lese? V čem spatřují příčinu devastace krajiny a jak se s ní vyrovnávají? A vidí nějaký způsob, jak by samy mohly lesům pomoci?
Pro Kokořínsko jsou typické skalní pokličky a hluboké skalnaté doly. Ale také velké středověké rybníky a slatiny mezi nimi. Přestože, nebo možná právě proto, že vzhled skal měnil po staletí člověk, je Kokořínsko krásnou kulturní krajinou.
12 139
667
3 864
1 111
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.