12:39
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Vysvětlení různých podob fází Měsíce. Vyprávění o tom, jak vzniká zatmění Měsíce, doplněné popisem vlastností povrchu Měsíce.
Při vzniku přehrady Nové Mlýny nebyla zatopena pouze lidská obydlí, ale i významné biotopy nebo archeologické památky. Stavba je dodnes vnímána jako kontroverzní a stále vyvolává silné emoce. Čím je toto místo tak výjimečné?
Víte, kde se nachází nejstarší dřevěná studna? Majitelé studen se v posledních letech potýkají s četnými problémy. Stav vody v podzemí je silně podprůměrný a mnoha lidem tak voda ve studni vyschla. Většina studní má navíc vodu nekvalitní s nevyhovujícími mikrobiologickými ukazateli, vysokým obsahem dusičnanů či železa. Jistotou jsou proto veřejné vodovody.
Na severní hranici CHKO České středohoří leží čedičová Panská skála s výraznou sloupcovitou odlučností připomínající varhany. Nejdelší z jejích „píšťal" měří 12 metrů. Tento unikátní geomorfologický celek je chráněn jako národní přírodní památka a dle turistických příruček je vůbec nejnavštěvovanější geologickou lokalitou v republice.
Rybářské městečko Húsavík bylo první oblastí na Islandu, kterou v roce 870 osídlili Vikingové. Dnes se tomuto sídlu přezdívá „hlavní město velryb“. V okolních vodách můžeme velryby běžně spatřit a je to nádherná podívaná. Úplná symfonie spanilosti. Velryby tu mají i vlastní muzeum, jedno z mála na světě, které je zaměřeno výlučně na kytovce.
České středohoří je považováno za jednu z geologicky nejsložitějších a nejzajímavějších vulkanických oblastí v Evropě. Ve videu se podíváme za některými důkazy vulkanického původu této oblasti.
Jeseteři jsou velmi starobylým druhem ryb, které člověk téměř vyhubil kvůli získávání chutného kaviáru. Protože se tyto ryby rozmnožují až ve vysokém věku, je třeba jim s tím trochu pomoci, aby nevymřely úplně. To se také děje v sádkách ve Vodňanech.
Stromy, tedy les, jsou významným zdrojem kyslíku ve vzduchu. Jeden strom může díky fotosyntéze vyrobit kyslík pro 5 až 6 lidí na celý den. Stromy dále ovlivňují vzdušnou vlhkost, uvolňují vonné silice a v neposlední řadě zachycují prach, díky čemuž vzduch pročišťují. Svůj účel plní strom i po odumření – stává se biotopem mnoha jiných živých organismů a posléze přispívá ke vzniku půdní biomasy.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Jak se v pralese hledají žáby, které mnozí považují za vyhynulé? Šest druhů žab, mezi kterými je třeba Mozartova žába, travní žába nebo žába břichomluvec a které byly považované za vyhynulé, stále žije! Jak to vypadá s deštnými pralesy na Haiti? Mají hluboké pralesy a jejich žabí obyvatelé ještě naději? O specializaci jednotlivých žab a jejich jedinečnosti.
Ledovcové potoky (tedy potoky vytékající přímo z tajících ledovců) stále ještě nejsou z vědeckého hlediska dostatečně prozkoumány. Vzhledem ke klimatické změně jim navíc v horizontu několika desítek let hrozí úplné zmizení. Vědci proto podrobili 152 ledovcových potoků detailní studii, s jejímiž výsledky vás seznámí reportáž z pořadu Věda 24 (únor 2025).
Každá řeka je pro nás nesmírně důležitá. Kvůli odvodňování pozemků či stavbám byly v minulosti opevňovány a napřimovány či jinak regulovány. Miliardy se investovaly do co nejrychlejšího odvedení vody z krajiny. Zkracování potoků a řek byla chyba, kterou se nyní snažíme draze napravit.
Rybníky mají pro zadržení vody v krajině zásadní význam. Pomáhají při povodních i v období sucha. Od konce 18. století jich v naší krajině mnoho zaniklo, v posledních letech se však situace začíná obracet. Při jejich budování se dnes klade důraz i na ekologické funkce. Nové rybníky jsou přípravou na změnu klimatu. Víte, na kterém místě v centru Prahy býval rybník?
Kácení Amazonského pralesa pokračuje alarmujícím tempem. Na rychlost odlesňování, tzv. deforestaci, má velký vliv i aktuální politická situace v Brazílii. Populistický prezident Bolsonaro tvrdí, že deštný prales patří Brazilcům a nikdo nemá právo Brazílii mluvit do jeho využití.
13 902
796
4 751
1 352
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.