03:20
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pasáž ukazuje některé rostliny, které kvetou brzy na jaře. Zavádí diváky do míst, kde mohou najít bledule či vzácnou liliovitou rostlinu kandík psí zub. Součástí pořadu je i téma migrace žab na jaře a zajímavosti o jalovci.
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Na světě jsou oblasti, kde by za kus úrodné půdy dali kdovíco, a pak oblasti, kde se daří úplně každé rostlině. Záleží na typu půdy a na tom, jestli je v dané lokalitě černozem, hnědozem, šedozem, podzol nebo jiná půda. Podle čeho půdu dělíme a kde můžeme jednotlivé půdní druhy najít?
Skalnaté svahy lomů vracejí do české přírody místa, která připomínají stepní krajinu. Mělčiny zase poskytují úkryt obojživelníkům. Zatopené lomy tvoří v rámci české krajiny zajímavé a často i pestré ekosystémy.
Za matku všech sankcí je považováno odstřižení Ruska od systému SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication), který slouží jako vykonavatel zahraničního platebního styku. Využívá jej zhruba jedenáct tisíc bank a finančních společností ze dvou set zemí po celém světě. Každá banka je v této síti identifikována jedinečným kódem BIC. Tohoto kroku se však mnohé evropské země obávají, neboť by tak bylo znemožněno nakupování ruského zemního plynu.
Zhlédněte pořad o pozoruhodných biotopech, které vznikají na místech, kde se donedávna těžilo hnědé uhlí. Ukazuje, že pokud člověk přírodě poskytne čas a rozumně odstartuje rekultivaci těžbou zničených území, dokáže voda vyléčit i zdánlivě nezhojitelné šrámy a vrátit život do zdánlivé měsíční krajiny. Pojďte se s námi podívat na malé zázraky, které se dějí v narušené krajině právě teď.
Wales není jen o ragby, ovcích a turistických zážitcích spojených s jízdou vlakem malebnou velšskou krajinou po úzkokolejné železnici. Zpravodaj Petr Voldán vám ukáže místo, kde se vyrábí velšská whisky, a představí vám vesnici s nejdelším názvem na světě, Llanfairpwllgwyngyllgogerychwyrndrobwllllantysiliogogogoch.
Při návštěvě Hornického muzea Landek Park se dozvíme o historii těžby černého uhlí na Ostravsku a o práci v dolech. Součástí muzea je dnes již uzavřený důl Anselm, ve kterém je možné prohlédnout si důlní techniku. Ačkoli byla těžba černého uhlí na Ostravsku ukončena už v roce 1994, některé havířské tradice přetrvávají do současnosti.
Na polích najdeme i důležité ostrovy v podobě remízků a mezí. Obce nebo jiní majitelé půdy mohou zvýšit rozmanitost a členitost zemědělské krajiny právě tím, že osází staré historické cesty, obnoví remízky, meze nebo podél nich vysází řadu keřů či stromů, třeba ovocných. Stačí jednoduchý projekt a domluva mezi majitelem a hospodářem. Výsledek může rozdělit velké lány, bránit tak erozi, omezit vysoušení krajiny a přinést do ní více života.
Co všechno prozrazuje krajina pohraničních vojenských újezdů? Co nám o minulosti říkají druhově nejpestřejší části krajiny – bezlesé enklávy – přirozené i ty vytvořené lidmi? Jaká tajemství ukrývají pastviny, kterým se vojenské střelnice a dopadové plochy munice tolik podobají? Vojenský újezd způsobil zánik mnoha sudetských vesnic, ale stromy a jejich uspořádání prozrazují, že tady se žilo.
Kůrovcová kalamita přinesla do českých hospodářských lesů katastrofu. Jak docílit jejich obnovy? Odpověď může dát sama příroda. Lesům můžeme pomoci i tím, že necháme přírodu pracovat za nás.
Když byla koncem 80. let napuštěna přehrada Nové Mlýny, skončila pod vodou nejen lidská obydlí, ale i nádherný komplex lužních lesů. Bylo to správné?
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Povodí Vsetínské Bečvy v oblasti Horního Vsacka na Valašsku je tvořeno malebnou krajinou mokřadů a luk. Tyto ekosystémy vykazují vysokou míru biodiverzity, zvláště mezi rostlinami. Nejvýznamnějšími zástupci tamní květeny jsou vzácné druhy lučních orchidejí, které si prohlédneme v následující reportáži. Za zmínku stojí i jejich druhová rozmanitost, v celém Česku roste zhruba 50 druhů orchidejí a zde v údolí Vsetínské Bečvy jich najdete až 30.
Lužní les byl dříve běžným biotopem. Řeky s mnoha rameny pravidelně zaplavovaly prostory v nivách. Krajina se ale mění. Regulací vodních toků však došlo k tomu, že lužní lesy na našem území téměř zmizely. Kde v ČR ještě najdeme lužní lesy a jaký je jejich význam? Pomáhají třeba při povodních.
12 699
703
4 235
1 151
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.