03:03
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Václav Cílek putuje do Lahošti nedaleko Duchcova, kde se v minulosti našel keltský poklad. Vysvětlí, jak nález pokladu souvisí s neuváženým využíváním nerostného bohatství v severních Čechách.
Karlova Studánka je malebná lázeňská obec v srdci Jeseníků. Proslavily ji léčivé uhličité prameny, čistý vzduch i tajemná historie spojená s řádem německých rytířů. Původní název lázní se dá přeložit jako „tam a zase zpátky“. Proč? To se dozvíte. Stejně jako to, kdo se o založení městečka zasloužil. Dnes díky své jedinečné architektuře se Karlova Studánka výrazně odlišuje od ostatních našich lázní. Na krásnou procházku až ke hřebenům Jeseníků se můžete vydat stezkou v údolí Bílé Opavy.
Oblast s nejbohatším výskytem termálních a minerálních pramenů se u nás nachází v nejzápadnějším cípu země, kde také vznikla naše nejznámější lázeňská města: Karlovy Vary, Mariánské Lázně a Františkovy Lázně. Navštívíme je s Miroslavem Táborským.
Jezero Medard nedaleko Sokolova vzniklo zatopením bývalého hnědouhelného lomu. Těžba hnědého uhlí skončila v roce 2000, o osm let později se začalo s napouštěním, které trvalo dlouhých osm let. Toto umělé jezero je ukázkovým příkladem rekultivace silně poškozené krajiny.
Lidé si do jeskyní hledali cestu již od pradávna a podzemní prostory o nás vypovídají mnohé. Třeba jeskyně Výpustek v Moravském krasu je svědkem dávného osídlení před 15 000 lety. Ve 20. století se její vzácná výzdoba stala obětí těžby fosfátů. V pozdějších turbulentních časech se využívala jako armádní skladiště munice, nacistická podzemní továrna nebo protiatomový kryt.
Daří se nám dobře, protože máme dost energie. Naše závislost na ní je ale na pováženou. Už proto bychom se měli soustředit na to, za jakou cenu energii vyrábíme. Poslechněte si názor klimatologa a spisovatele Václava Cílka na problematiku energetiky u nás za posledních 30 let, ale i na dnešní stav a vize do budoucna v tomto odvětví hospodářství.
Jak funguje autobus poháněný vodíkovou technologií? Tento jev popisuje Ústav jaderného výzkumu v Řeži u Prahy, jehož představitelé společně s tradičním výrobcem trolejbusů z Plzně sestrojili první vodíkový autobus v ČR v roce 2009. Autobus ujede až 300 km na jedno dobití s elektromotorem o výkonu 120 kilowattů.
Vysvětlení dopadů jaderné havárie na živé organismy. Vysvětlení rozdílů v následcích v případě jaderné katastrofy způsobené atomovou pumou a jadernou elektrárnou. V pasáži se také dozvíme, co je to radioaktivní spad.
Video popisuje, kde a jak se skladuje nebezpečný odpad z jaderných elektráren včetně vyhořelého paliva. Dozvíte se také, jaké jsou vyhlídky do budoucna.
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
Sahara má rozlohou 9 milionů kilometrů čtverečních a je největší pouští světa. Rozkládá se od pobřeží Atlantského oceánu až k Rudému moři. A zasahuje na území 10 států. Na první pohled je to nehostinná pustina, v sobě ale skrývá divokou krásu. Podnebí Sahary není pro každého, přesto nabízí řadu zajímavostí. Přijměte naše pozvání na její virtuální návštěvu.
V západní části Peru se rozkládá pohoří Bílé Kordillery s nejvyšší peruánskou horou Huascarán. Vrcholy pohoří přesahující 5 km v sobě ukrývají nejrozsáhlejší tropická ledovcová pole na světě. Jejich rozloha se však díky globálnímu oteplování rychle snižuje. V horských údolích žijí Kečuové, potomci Inků, kteří chovají lamy a alpaky. K vzácným druhům rostlin v této oblasti patří vysokohorské bromélie.
13 279
747
4 556
1 244
69
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.