03:07
Kde se rodí a jak žije řeka? Zjistěte více o fenoménu řeky jakožto mnohotvárného a rozmanitého světa, který je přetvářen člověkem a v němž je rovnováha mezi přírodou a civilizací mnohdy velmi křehká. Lucie Výborná ve videu putuje od pramenů po dolní toky českých řek. Vydejte se na cestu s ní a podívejte na rozmanitost přírody, která je člověku často na obtíž.
Věděli jste, kde pramení řeka Labe? V Krkonoších najdete symbolický pramen, ten skutečný je lidem nepřístupný. Stojí za to, navštívit kamennou stěnu s erby měst, kterými naše nejdelší řeka protéká. Než voda doteče do Severního moře, musí překonat trasu dlouhou více než 1000 km. Podívejte se v jedné minutě na tuto zajímavost.
Představení krajinářsky nejcennější části údolí řeky Dyje.
Nejrozšířenějším typem přírodních stojatých vod v České republice jsou říční jezera. Ačkoliv se jim vzhledem ke způsobu jejich vzniku říká mrtvá ramena řek, bují ve skutečnosti životem.
Mokřady mají nezastupitelný význam pro zadržování vody v krajině, jsou domovem mnoha vzácných rostlin i živočichů. V Evropě však během posledních 100 let zůstala zachována pouze desetina rozlohy původních mokřadů. I v české krajině byly v minulosti mokřady vysušovány v rámci socialistické kolektivizace a zcelování polí. Zmizely jich statisíce hektarů. Nyní, při změnách klimatu, nám tyto produktivní ekosystémy zoufale chybí.
Lesní družstvo u Velké Bíteše se snaží praktikovat trvale udržitelné lesní hospodářství, místo plantážového pěstování smrkových monokultur se snaží vypěstovat stabilní lesní systémy s vysokým podílem listnatých dřevin. Příroda totiž ukázala, že si nedá poroučet a jen les, který má přirozené složení, může být ekonomicky výnosný.
Evropská unie přichází s nařízením o obnově přírody. Má zlepšit stav poškozených ekosystémů tím, že zvýší jejich pestrost a podpoří biodiverzitu. Různorodé krajinné prvky poskytnou prostor vyšší druhové rozmanitosti. Pestrá krajina znamená totiž i stabilní krajinu vhodnou pro boj s klimatickou krizí a zdravé ekosystémy umějí změně klimatu odolávat.
Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.
Nápad na kanál Dunaj–Odra–Labe se opírá o propojení Severního a Černého moře prostřednictvím německého vodního díla Rýn–Mohan–Dunaj. Na něm mohou zastánci i odpůrci českého propojení tří moří porovnat, jak argumenty té či oné strany odpovídají nebo kolidují s realitou díla, které již existuje téměř 30 let. Zájem o přepravu zboží po vodě obecně klesá, objem kontejnerové přepravy se na kanále za posledních 10 let snížil více než 10krát, lodní doprava se dnes navíc potýká i se suchem nebo mrazivými obdobími. Ráz krajiny se kvůli kanálu nenávratně změnil. Jediným přínosem se dnes zdá být možné využití kanálu pro cestovní ruch.
Ohromná parkoviště jsou díky svému nepropustnému povrchu problémem pro vodu. Před parkovištěm tam byl les nebo louka, která uměla využít každou kapku. Dnes na stejném místě všechna voda končí v kanalizaci. Ale nemusí to tak být. Parkoviště jde vydláždit propustnými dlaždicemi nebo svést dešťovou vodu systémem stružek ke kořenům stromů.
Dlouhou dobu se tvrdí, že jsou Češi v recyklaci plastů evropští premianti. Úroveň třídění odpadů v ČR však zdaleka neodpovídá jeho recyklaci, tedy skutečnému navrácení recyklovaného tříděného materiálu do oběhu. Reportéři pátrají po detailech rozdílu mezi úrovní separace odpadu a skutečného osudu tříděného odpadu ze žlutých kontejnerů.
Polská vláda i nadále plánuje rozšíření povrchového dolu, který na naší straně hranice v Libereckém kraji přispívá k problémům s nedostatkem vody. Hranice mezi zeměmi mohou znamenat různý přístup k řešení problémů, ale přírodní procesy státní hranice neznají.
Reportáž představí krasovou jeskyni Výpustek. Během 2. světové války a po jejím skončení se jeskyně výrazně změnila, vznikl v ní armádní kryt. Ten je od roku 2008 přístupný veřejnosti. Cílem expozice je však i připomenutí, že jeskyně tu stála dlouho před vybudováním armádního prostoru a vypráví více příběhů.
V úryvku z pořadu Nedej se (2025) půdní mikrobiolog a bývalý ministr životního prostředí Ladislav Miko vysvětluje, v čem spočívá jedinečný význam nově vyhlášené CHKO Soutok. Jde o poslední souvislý komplex lužních lesů na našem území.
Stanice na Milešovce je nejstarší horskou meteorologickou stanicí v Česku. Meteorologické prvky se zde měří nepřetržitě již od roku 1905. Za celou dobu svého provozu měla jen dva krátké výpadky provozu. Všechny záznamy jsou archivovány.
Následkem ústupu ledovce po poslední době ledové vzniklo v oblasti Berlína velké množství jezer. Před více než 100 lety se tato jezera začala využívat k rekreaci. Například u jezera Wannsee, které má nejdelší pláž ze všech evropských jezer, bylo zřízeno veřejné koupaliště již v roce 1907. Pojí se s ním i poměrně smutná historie. Jezera slouží také k dopravě, Berlíňané je s řekami propojili pomocí kanálů.
13 999
797
4 760
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.