09:01
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Vodní přečerpávací elektrárna (VPE) Dlouhé stráně, která jako obrovský akumulátor energie pomáhá stabilizovat českou elektrárenskou soustavu, má certifikát na takzvaný black start (start ze tmy). Při výpadku elektrické energie bude schopná obnovit napětí v přenosové soustavě a nastartovat tepelnou elektrárnu ve Chvaleticích, která je vzdálena od VPE Dlouhé stráně více než 170 km.
Oblast Moravského krasu dlouhodobě zatěžovala nadměrná doprava, proto byla v 90. letech vyhlášena soutěž o řešení ekologické dopravy. V Cyklodálkách (2024) se setkáme s Ivo Lachmanem, autorem vítězného návrhu. První část přišla v podobě turistických vláčků, od května 1995 pak funguje i lanovka nad propast Macocha, kterou si v závěru videa také prohlédneme.
Vypravte se s průvodcem Alešem Hámou do Krušných hor. Krušné hory nejsou jen Klínovec nebo Plešivec. Je v nich stále co objevovat. Ať už jeho přírodní krásy, nebo třeba pozůstatky hornické činnosti z let dávno minulých. Je tedy jen otázkou času, kdy přibližně 130 kilometrů dlouhé Krušné hory vystoupí ze stínu Krkonoš nebo Šumavy. Podíváme se i do Jáchymova, který pro mnohé naše předky představoval peklo na zemi, i do propadlin šachet bývalých dolů.
Hranice České republiky povětšinou kopírují hřebeny našich pohraničních hor. Díky tomu je tvar naší země postřehnutelný i z vesmíru. Přestože horský prstenec obklopuje a chrání českou kotlinu, jen tři z našich pohoří překračují nadmořskou výškou horní hranici lesa. To však neznamená, že ta zbývající jsou přírodně méněcenná.
K čemu je důležitý les? Les známe smíšený, jehličnatý, listnatý. Les si skvěle poradí s vláhou, dodává kyslík, čistí vzduch a je domovem mnoha druhů zvířat a lesních živočichů. Jeho funkce nejde nahradit.
Epizoda ukazuje kroužkování mláďat vzácného orla mořského. Dalšími představovanými ptáky jsou bažant a pestrobarevný ledňáček, který patří mezi nejkrásnější ptáky české přírody. Kromě ptáků je představena i šelma lasice kolčava. Z rostlinných zástupců je ukázána běžná rostlina slunné stráně – kakost krvavý, který se často pěstuje i na záhonech. V epizodě jsou kromě rostlin a živočichů i ukázky hub – různé druhy holubinek, hřibů, ale i méně známá houba kotrč, stroček či prudce jedovatá muchomůrka zelená.
Česká republika se honosí nejhlubší zatopenou propastí světa. Je to Hranická propast nedaleko lázní Teplice nad Bečvou.
Proč byla hříčka přírody zvaná tasmánský tygr neboli vakovlk vyhubena? Jak je na tom jeho blízký příbuzný tasmánský čert? Z jakého důvodu mu hrozí stejný osud jako vakovlkovi?
Naše poptávka po novém zboží a jeho rychlém doručení vyvolává potřebu výstavby nových hal a překladišť logistických firem. V posledních letech u nás mizelo každý den 18 ha zemědělské půdy, což odpovídá 25 fotbalovým hřištím, přičemž právě výstavba skladových hal je jednou z hlavních příčin. Přestože se často hovoří o potřebě chránit půdní fond, připravují se další obří projekty logistických center.
Velký Bolevecký rybník měl před více než 10 lety velmi špatnou kvalitu vody kvůli velkému množství sinic. To se však díky čištění rybníka změnilo. Město přistoupilo ke kosení vodních rostlin a k chemickému ošetřování vody. Dnes má rybník velmi čistou vodu vhodnou k celoročnímu koupání.
Reportáž z exkurze na třídicí linku odpadů v rámci pořadu Fokus Václava Moravce na téma Recyklace světa. Dozvíte se, jak probíhá třídění odpadu nebo recyklace papíru, jak funguje třídicí linka, komunální odpad a odpadové hospodářství a jaký vliv má odpadové hospodářství na životní prostředí.
Význam stromů pro krajinný systém je zásadní, od produkce kyslíku až po snižování teploty Země. Stromy fungují jako přírodní větrolamy a brání erozi a vysoušení krajiny. I přesto probíhá na Zemi intenzivní deforestace. Kolik se na světě ročně pokácí stromů?
14 075
796
4 777
1 364
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.