09:01
Pořad hledá odpověď na otázku, k čemu potřebuje příroda vodu. Seznamuje děti s ekosystémem a koloběhem vody v přírodě. Názorně ukazuje, jak vznikají mraky a co se děje s dešťovými kapkami.
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Pořad seznamuje děti s listnatými stromy. Popisuje, jak se jmenují části stromu a k čemu slouží koruna, kmen, kůra nebo kořeny. Dále názorně ukazuje, co se děje s listy během celého roku, a odpovídá na otázku, proč jsou pro nás listy a stromy tak důležité.
Ukázka kulturní horské krajiny Šumavy a jejích podob z ptačí perspektivy. Dozvíme se, jak se zrodily šumavské ledovce či proč se největšímu středoevropskému rašeliništi říká Mrtvý luh.
Svatý Jan pod Skalou v Českém krasu patří k nejmalebnějším poutním místům u nás. Dominantou obce je kostel se Svatojánskou kolejí. Tyto stavby v kombinaci se zdejší krajinou formovanou krasovými procesy a fluviální erozí vytvářejí unikátní scenerii.
V Praze je asi 8 000 ulic a jejich počet se neustále mění. Mnohé se jmenují podivně či kuriózně, podle statistiky se ale polovina všech jmen pojí s polohou nebo významnými osobnostmi. A co ty ostatní?
Jednání o stavebním povolení trvá v Česku rekordně dlouho, což má dopady na všechny obyvatele, i když zrovna nic nestaví. Reportáž představí konkrétní případ snahy o získání stavebního povolení pro rozšíření rodinného domku.
V Moravském krasu se nachází více než 1100 jeskyní. Sloupsko-šošůvské jeskyně jsou jedním z pěti jeskynních komplexů, které jsou veřejně přístupné. V jeskyních najdeme rozmanitou krápníkovou výzdobu. V zimě prostory Sloupských jeskyní slouží jako zimoviště netopýrů, proto nejsou v tomto ročním období otevřené. Naopak Šošůvské jeskyně je možné navštívit celoročně.
Jedněmi z typických ptáků pro oblast Amazonie jsou kolibříci a tukani. Největší druhovou pestrost těchto ptáků můžeme pozorovat ve zdejších horských pralesech. Potkáme tu i mnoho endemických druhů. Naopak v místech, kde byly pralesy degradovány či úplně vykáceny, je diverzita těchto ptáků mnohem nižší.
Plánování kanálu Dunaj–Odra–Labe vzbuzuje emoce, avšak pro porozumění diskusi je nejdůležitější slyšet argumenty zastánců i odpůrců vodního koridoru. Plusy a minusy stavby, mezi něž patří otázka nákladů, ekonomických přínosů nebo funkcí stavby, jsou komentovány zpracovatelem studie proveditelnosti vodního koridoru Dunaj–Odra–Labe M. Pavlem a přírodovědcem Martinem Rulíkem.
Unikátní ekosystém Milíčovského lesa a přilehlých rybníků patří k méně známým chráněným územím Prahy. Důvodem ochrany této oblasti jsou přirozené doubravy a olšiny, vlhké louky, tůně a rybníky, významná společenstva rostlin a biotopy chráněných živočichů. Pojďte se s námi podívat na kus pražské divočiny.
Od doby, kdy člověk přišel do této oblasti, ji postupně přetváří. Výsledkem je cenná kulturní krajina malebného Českého ráje, prvního velkoplošně chráněného území v Česku.
Aby vznikla kroupa, musí být v bouřce splněno několik podmínek. Jaké to jsou? Krupobití začíná ve chvíli, kdy zeslábne vítr, který kusy ledu drží ve vzduchu. Kroupy k zemi mohou padat i rychlostí přes 150 km/h.
Ostrov Fuerteventura se dlouhodobě potýká s nedostatkem vody v krajině. V minulosti byla spotřebována spousta dřeva na stavbu budov, odlesnění zesílilo erozi, a proto má ostrov, tak jako mnoho jiných, problém se zadržováním vody v krajině. Některá údolí se ale po dešti zazelenají. Kde berou obyvatelé pitnou vodu? A jak by se tento problém mohl vyřešit?
Eroze je celosvětový problém, který ohrožuje půdu. Na polích jsme otevřeli půdu povětrnostním vlivům a miliony tun půdy se daly do pohybu. Jak můžeme erozi zabránit? Jak pomoci krajině, aby vodu zadržovala a tím bránila erozi?
Pasáž přibližuje pozorování magnetických polí na Slunci pomocí magnetografu. Změny na Slunci ovlivňují klima na Zemi, protože oběžná dráha Země ani zemská osa nejsou rovnoměrné. Představíme si také stručnou časovou osu geologického vývoje Země.
14 140
861
4 801
1 149
149
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.