01:43
Rozhovor s odborníkem z České zemědělské univerzity, který vysvětluje půdotvorné procesy a význam půdy pro život na Zemi. Co všechno ovlivňuje vznik této životadárné hmoty a proč je tak vzácná? Jak by vypadala naše planeta bez půdy?
Jak se u nás vyrábí elektrická energie? Velká část stále pochází z fosilních paliv, především z uhlí. Se změnami klimatu a nutností omezit emise oxidu uhličitého se to bude muset změnit. Jaké další zdroje tedy využíváme a jaká nás čeká energetická budoucnost?
Seznámení s tropickým deštným lesem na ostrově Borneo. V současné době tropické deštné lesy na Borneu ubývají, jednou z příčin je kácení a vypalování lesa kvůli zemědělské půdě. Nejvážnější hrozbou pro tropické přírodní ekosystémy v této oblasti je pěstování palmy olejné. Z míst, kde jsou plantáže budovány, mizí volně žijící druhy živočichů, včetně orangutanů.
Aby vznikla kroupa, musí být v bouřce splněno několik podmínek. Jaké to jsou? Krupobití začíná ve chvíli, kdy zeslábne vítr, který kusy ledu drží ve vzduchu. Kroupy k zemi mohou padat i rychlostí přes 150 km/h.
Devastace životního prostředí před rokem 1989 přinutila společnost po sametové revoluci se těmito otázkami zabývat. Staly se v porevolučním Československu prioritou a naladění společnosti k řešení environmentálních problémů k tomu přispívalo. V mnoha ohledech se obrat k lepšímu zacházení s přírodou podařil. S nárůstem individualismu v české společnosti a měnícím se politickým klimatem v ČR se však původně společné zájmy, a tedy i otázky životního prostředí, dostaly na okraj zájmu.
Vědci v pořadu demonstrují případy vymírání druhů v minulých geologických érách přímo v terénu na konkrétních geologických nálezech. Historie země je zapsaná v kamenech. Jak v téhle kamenné knihovně číst? Jak z vrstev hornin poznáme, jak ve vzdálené minulosti vypadal život? Co z toho lze vyvozovat pro naši budoucnost? Vydejte se s námi do tajemného světa geologie.
Jedněmi z typických ptáků pro oblast Amazonie jsou kolibříci a tukani. Největší druhovou pestrost těchto ptáků můžeme pozorovat ve zdejších horských pralesech. Potkáme tu i mnoho endemických druhů. Naopak v místech, kde byly pralesy degradovány či úplně vykáceny, je diverzita těchto ptáků mnohem nižší.
Vymírání druhů v současnosti je demonstrováno na příkladu tetřeva hlušce na Šumavě, který vymírá v důsledku lidské činnosti. Pojďte se s námi podívat do panenské přírody, abychom zjistili, jak lidské konání působení způsobuje poprvé v dějinách hromadné vymírání. Mohou lidé za globální oteplování?
14 032
797
4 769
1 359
68
Každý měsíc přibývají na ČT edu desítky nových materiálů pro vaši výuku
Novinky posíláme jednou za měsíc. Nebudeme vám posílat žádný spam. Vložením e-mailu souhlasíte se zpracováním osobních údajů.